Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
216 C 4/2023-44
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částky 12 388 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 000 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 3 388 Kč a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 388 Kč od 14. 3. 2020 do 12. 12. 2022 a z částky 3 388 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 111 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 000 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 3 388 Kč a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 388 Kč od 14. 3. 2020 do 12. 12. 2022 a z částky 3 388 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 111 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 12 388 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 388 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela se žalovanou prostřednictvím webových stránek webová adresa dne 17. 2. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 9 000 Kč. příjmení byla žalované vyplacena na účet č. bankovní účet, pod variabilním symbolem shodným s rodným číslem žalované. Úvěr měl být spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 166,08 Kč a úrokem ve výši 221,92 Kč splacen do 13. 3. 2020. Žalovaná tyto částky nezaplatila, pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla následně k zaplacení vyzvána výzvou ze dne 5. 12. 2022, ani přesto dluh neuhradila.
2. Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované z veřejně dostupných registrů a dále tvrdila, že i výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji.
3. Žalovaná uvedla, že nemá na zaplacení, požádala o zaplacení ve splátkách po 500 Kč měsíčně.
4. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně i žalovaná se z jednání soudu omluvily, soud proto rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, v jejich nepřítomnosti.
5. Žalobkyně předložila soudu listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 17. 2. 2020 podepsanou pouze právní předchůdkyní žalobkyně. Skutečnosti uvedené v této listině ohledně sjednaného úvěru odpovídají tvrzení žalobkyně. Dále byl předložen dodatek, který prodlužuje splatnost úvěru do 18. 3. 2020, také podepsaný pouze právní předchůdkyní žalobkyně.
6. Z potvrzení právnická osoba ze dne 17. 2. 2020 a zprávy společnosti právnická osoba ze dne 30. 1. 2023 vyžádané soudem bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované dne 17. 2. 2020 na její účet bankovní účet, pod variabilním symbolem shodným s rodným číslem žalované, částku 9 000 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek spolu s oznámením o postoupení ze dne 5. 12. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy s dodejkou ze dne 5. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení celé částky do tří dnů.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
15. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitelka a právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka. Smlouva o úvěru nemá povinně písemnou formu, avšak je povinností žalobkyně prokázat svoje tvrzení ohledně podmínek úvěru. Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu i dodatek, z těchto listin nebylo možno prokázat vůli žalované uzavřít smlouvu tvrzeného obsahu. Listiny předložené žalobkyní nemají dostatečnou důkazní sílu, když jejich obsahem může být cokoli, mohou být jednostranně vytvořené žalobkyní nebo její právní předchůdkyní. I pokud žalovaná na webu s nějakým zněním smlouvy a obchodních podmínek souhlasila, jejich obsah mohl být následně jakkoliv změněn.
18. Soud se dále zabýval tím, zda je smlouva o úvěru platná s ohledem na splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně na zjišťování úvěruschopnosti žalované. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 občanského zákoníku), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020 – 103).
19. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Z předložených listin nebylo zjištěno, že by žalobkyně zjišťovala, jaké jsou příjmy a výdaje žalované a zda tyto odůvodňují poskytnutí úvěru. Ani na výzvu soudu žádné důkazy nedoplnila. Soud tak měl za to, že z důvodu nedostatečného zjišťování úvěruschopnosti, které nevycházelo z žádných konkrétních skutečností, je úvěrová smlouva absolutně neplatná.
20. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, připravila se tak o poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., že je její povinností prokázat obsah smlouvy o úvěru a prokázat zjišťování spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o úvěruschopnosti žalované a poskytnutí úvěru bez důvodných pochybností o schopnosti úvěr splácet. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 o. s. ř., neprokázala svá tvrzení ohledně obsahu uzavřené smlouvy a zejména zjišťování úvěruschopnosti, nemohlo jí tedy být plně vyhověno.
21. Žalobkyně však prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 17. 2. 2020 částku 9 000 Kč, žalovaná jí částku nevrátila. Pohledávka byla smlouvou ze dne 18. 3. 2022 postoupena na žalobkyni. Ta žalovanou výzvou ze dne 5. 12. 2022 vyzvala k zaplacení dlužné částky. Soud tak vyšel z toho, že žalovaná se na úkor žalobkyně co do částky 9 000 Kč obohatila a žalobě co do této částky vyhověl. Soud vyšel z toho, že žalovaná byla žalobkyní k zaplacení vyzvána předžalobní výzvou odeslanou dne 5. 12. 2022, ta byla podle § 573 o. z. doručena 8. 12. 2022, zaplatit žalobkyně měla do 3 dnů, tj. do měla do 12. 12. 2022, protože tak neučinila, je od následujícího dne v prodlení. Od 13. 12. 2022 tak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z přiznané částky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení činily v daném pololetí 15 %, soud však byl omezen výší nároku požadovanou v žalobě, tedy 10 %. Ve zbylé části nároku byla žaloba zamítnuta (tedy co do částky 3 388 Kč a úroků z prodlení ve výši 10 % z částky 12 388 Kč od 14. 3. 2020 do 12. 12. 2022 a z částky 3 388 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení). Důvody pro umožnění zaplacení ve splátkách nebyly soudem shledány, když žalovaná se k jednání nedostavila, svoje poměry nijak nedotvrdila ani neprokázala.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 111 Kč, přičemž tato částka představuje 45,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 388 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení tohoto rozsudku ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím okresního soudu v Kladně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).