Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 146/2022-87
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupený jméno celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa
o 112 206,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 754,92 Kč, kapitalizovaného úroku 4 501,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 754,92 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 14,90 % ročně z částky 98 867,67 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 451,15 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 39,70 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 97 451,15 Kč od datum do zaplacení, a dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 831 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, to vše ve splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 754,92 Kč, kapitalizovaného úroku 4 501,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 754,92 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 14,90 % ročně z částky 98 867,67 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 451,15 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 39,70 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 97 451,15 Kč od [datum] do zaplacení, a dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 831 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, to vše ve splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 112 206,07 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdce žalobkyně (původního věřitele) společnosti právnická osoba (která k datum zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba), na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to dluh vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, podle které byla žalovanému v poskytnuta částka 100 000 Kč a tuto částku byl žalovaný povinen žalobkyni splácet spolu s úrokem 14,90 % ročně a sjednanými poplatky v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 2 524 Kč počínaje datum, každá další splátka byla splatná vždy k 14. dni v měsíci. Ty měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. bankovní účet, na kterém mělo být vždy v době splatnosti splátek dostatek disponibilních prostředků. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas a předchůdkyně žalobkyně tak úvěr zesplatnila ke dni datum a zároveň uplatila právo na zaplacení smluvní pokuty. Celkem žalovaný dosud uhradil 2 548,85 Kč. Žalobkyně po zohlednění úhrad nárokovala v tomto řízení jistinu úvěru 98 867,67 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny úvěru do datum ve výši 39,70 Kč, kapitalizovaný úrok z jistiny úvěru do datum ve výši 4 501,22 Kč, poplatky a smluvní pokutu ve výši 13 338,40 Kč, smluvní úrok z jistiny úvěru ve výši 14,90 % ročně od datum do zaplacení a úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků a smluvní pokuty, tedy z částky 112 206,07 Kč, ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných a interních registrů. V případě úhrady dluhu ve splátkách žalobkyně souhlasí s tím, aby byly splátky ve výši 4 000 Kč měsíčně.
2. Žalovaný dluh nezpochybnil. Jeho zdravotní stav je v současné době takový, že je anonymizováno na anonymizována tři slova a má anonymizována tři slova. Již několik měsíců se o něj stará jeho bratr, žalovaný se tímto nechce dále zabývat. Žalovaný pobírá invalidní důchod 11 460 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení asi 4 800 Kč měsíčně. Nevlastní žádný cennější movitý majetek, ani majetek nemovitý. Pokud by bylo možné hradit dluh ve splátkách, byl by toho s pomocí bratra schopen, nejlépe kdyby byla splátka ve výši 2 000 Kč měsíčně. Avšak pokud by to bylo málo, byl by schopen hradit i splátku 4 000 Kč měsíčně, a to k 20. dni v měsíci.
3. Z listin y nazvané jako rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba bylo zjištěno, že byla dne datum uzavřena mezi právnická osoba (bankou) a žalovanou (klientem), strany si sjednaly, že zamýšlejí vstoupit do smluvního vztahu, v jehož rámci bude mít banka možnost poskytovat klientovi bankovní služby.
4. Z listin y nazvané jako návrh na uzavření Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný jako navrhovatel navrhl, aby s ní právnická osoba uzavřela Smlouvu o půjčce ve výši 100 000 Kč, s úrokovou sazbu 14,90 % ročně, která měla být splacena v počtu 60 měsíčních splátek ve výši 2 524 Kč.
5. Z listin y nazvané jako akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba akceptovala návrh ho na uzavření smlouvy o půjčce ve výši 100 000 Kč s úrokovou ou 14,90 % ročně, která měla být splacena v počtu 60 měsíčních splátek ve výši 2 524 Kč zahrnující poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 150 Kč měsíčně. Celková částka k zaplacení byla 142 417,68 Kč. Datum první splátky bylo sjednáno na den datum. Účet pro splácení a převod prostředků byl bankovní účet.
6. Z výpisu bankovního účtu právnická osoba bankovní účet za období datum až datum bylo zjištěno, že se jedná o účet žalovaného, na který dne datum obdržel finanční prostředky 100 000 Kč a z kterého byly formou inkasa strhávány splátky, a to datum 2 524 Kč a datum 24,85 Kč. Zůstatky na účtu v jednotlivých měsících nedosahovaly výše splátky 2 524 Kč, a to kromě prosince 2018, ledna a prosince 2019, přičemž od ledna 2021 na něm nebyly disponibilní prostředky.
7. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 2 548,85 Kč.
8. Z listin y nazvané jako poslední výzva ze dne datum vyzvala právnická osoba žalovaného k úhradě dlužné částky. Z podacího archu bylo zjištěno, že právnická osoba žalovanému dne datum zaslala zásilku prostřednictvím poštovních služeb.
9. Z listin y nazvané jako smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy číslo byla předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, postoupena žalobkyni.
10. Z listin y nazvané jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba oznámila žalovanému, že svou pohledávku postoupila žalobkyni. Z podacího archu bylo zjištěno, že právnická osoba žalovanému dne datum zaslala zásilku prostřednictvím poštovních služeb.
11. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne datum a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy číslo to do datum.
12. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.
13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne datum s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně, celkem 142 417,68 Kč, v 60 měsíčních splátkách po 2 524 Kč. Dosud uhradil 2 548,85 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet půjčku tak, že získala informace přímo od žalovaného. Žalobkyně však neuvedla, jaká konkrétní zjištění předchůdkyně žalobkyně učinila. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že před uzavřením smlouvy neměl takové měsíční konečné zůstatky, které by vystačily na splátku ve sjednané výši 2 524 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Výzva k úhradě dluhu byla žalovanému zaslána dne datum. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne datum.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
17. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno zasláním oznámení o postoupení pohledávky.
22. Smlouvy byly uzavřeny předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvy nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, sp. zn. C číslo, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
23. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smluv předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčky splácet. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do zákaznické karty, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když doložila pouze výpisy z účtu žalovaného, dle kterých však žalovaný neměl potřebné prostředky k úhradě splátek ve sjednané výši.
24. Vzhledem k uvedenému dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalobkyně byla u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ o. s. ř. “), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná.
25. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč a žalovaný uhradil částku 2 548,85 Kč, soud ho zavázal k úhradě rozdílu ve výši 97 451,15 Kč. Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., na základě výzvy předchůdkyně žalobkyně obsažené ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného. Třetí pracovní den tak došlo dle zákonné fikce k doručení výzvy, tj. datum, soud určil přiměřenou lhůtu k plnění sedmi dnů, žalovaný tak měl plnit do datum a od datum, tedy ode dne následujícího je v prodlení a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovaného zaplatit dlužnou pohledávku s příslušenstvím včetně náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách po 4000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek. Soud tak vyhověl návrhu žalovaného, který žádal, aby mohl hradit dlužnou částku ve splátkách v maximální výši 4 000 Kč, přičemž sama žalobkyně na návrh žalovaného přistoupila a požadovala měsíční splátku 4 000 Kč měsíčně.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 831 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 489 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 112 206,07 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum z obec do obec a zpět náhrada 515,72 Kč za 33 ujetých km v částce 315,72 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,6 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 195,72 Kč ve výši 5 081,10 Kč. Požadovanou náhradu nákladů za podání ze dne datum soud nepřiznal, jelikož žalobkyně na výzvu doplnila žalobu o skutečnosti a důkazy, které měly být již součástí samotné žaloby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.