Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 181/2022-37
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 17 275 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 7 275 Kč s příslušenstvím se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 7 275 Kč s příslušenstvím se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, tedy ve výši 0,1% denně z částky 10 000 Kč od datum do datum, celkem 17 275 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce ve výši 10 000 Kč, kterou žalobce poskytl žalovanému na účet č.: bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobci poplatek ve výši 2 275 Kč, jistinu a poplatek zaplatit do datum. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím webové stránky webová adresa, žalovaný vyplnil na webové stránce formulář, kde zadal své osobní údaje. Žalobce před uzavření smlouvy ověřil totožnost klienta, smlouva o zápůjčce byla se žalovaným podepsána elektronicky příjmení zaslaným na telefonní číslo klienta. Žalobce rovněž ověřil úvěruschopnost žalovaného. Smluvní pokutu žalobce požadoval dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Celkový dluh žalovaný dosud neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se bez řádné a včasné omluvy k jednání soudu nedostavil, a soud proto věc projednal v jejich nepřítomnosti a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o zápůjčce datované dne datum má soud za zjištěné, že žalobce a žalovaný měli patrně v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému na účet uvedený v odstavci číslo odůvodnění tohoto rozsudku, splatnost byla ve smlouvě uvedena nejpozději do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 275 Kč, RPSN v takovém případě činila 1 111%. Ve smlouvě byla dále v odst. 2.3 uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a poplatky za písemnou upomínku ve výši 500 Kč za každou výzvu. Podpis žalovaného na dané smlouvě byl nahrazen čtyřmístným příjmení kódem. Poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému doložil žalobce potvrzením o platbě z účtu u právnická osoba dne datum, a to na účet žalovaného vedený u mbBank S.A., jak je účet uveden shora, a mBank S.A. soudu potvrdila jak připsání dané platby na účet žalovaného, takto, že majitelem účtu je právě žalovaný. Žalobce dále soudu doložil celkem pět upomínek datovaných v období od datum do datum, nebylo však doloženo, že by upomínky byly odeslány, popř. i přímo adresovány žalovanému, když adresát v nich byl osloven pouze křestním jménem. Odeslání bylo ze strany žalobce doloženo až v případě předžalobní upomínky ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do tří dnů. Žalobce přes výzvu soudu ze dne datum nedoložil, že smlouvu o zápůjčce skutečně uzavřel prostřednictvím příslušného a jedinečného příjmení kódu právě žalovaný, žalobce rovněž nedoložil, jakým způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky. Ve Dle databáze časových řad příjmení vydávaných Českou národní bankou činila roční procentní sazba nákladů (RPSN) korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v měsíci březnu 2021 7,26%, průměrná úroková sazba úvěrů pro domácnosti na spotřebu v tomtéž měsíci s fixací sazby do jednoho roku činila 9,38%.
4. Po zhodnocení zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud předně nemá za jednoznačně prokázané, že mezi účastníky byla skutečně uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ), to ve znění, které bylo soudu předloženo. Nebylo prokázáno, že smlouvu skutečně žalovaný uzavřel a akceptoval v tomto znění se všemi uvedenými smluvními podmínkami a sankcemi. Soud dále konstatuje, že ve smlouvě sjednaná výše RPSN je s přihlédnutím k běžné výši sazeb RPSN poskytované bankami zcela excesivní, žalobce současně nedoložil, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zák. o spotřebitelském úvěru (zák. č. 257/2016 Sb. ). Soud je proto toho názoru, že i v případě, že by bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, bylo by nutno ji hodnotit jako absolutně neplatnou ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku pro její nemravnost, a to i s přihlédnutím k dalším sankčním ujednáním, které měly být ve smlouvě sjednány výhradně v neprospěch žalovaného jako klienta a spotřebitele. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalobce převedl na účet žalovaného dne datum částku 10 000 Kč a s ohledem na neexistenci právního důvodu pro takové jednání, je nutno poskytnutí této částky hodnotit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu
§ 2991 a násl. o.z., které byl žalovaný povinen žalobci vrátit. Z tvrzení žalobkyně obsaženého v žalobě má soud za zjištěné, že žalovaný dosud žalobkyni na tento dluh neuhradil ničeho; sám žalovaný žádná tvrzení ani důkazy k tomuto soudu nepředložil, a soud proto uložil žalovanému uhradit částku 10 000 Kč žalobkyni jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaný dostal na základě výzvy žalobce ze dne datum do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce ze dne datum (předžalobní upomínka). Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.
Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
5. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož byli oba účastníci v tomto řízení částečně úspěšní i neúspěšní, a to přibližně v tomtéž rozsahu, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.