Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 189/2022-23

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 11 494 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení

částky 3 134 Kč,

zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 234 Kč od datum do zaplacení,

smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 11 494 Kč od datum do datum v částce 720,90 Kč,

nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 225,20 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 134 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 234 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 11 494 Kč od [datum] do [datum] v částce 720,90 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 225,20 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 11 234 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 234 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 11 494 Kč od datum do datum ve výši 720,90 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně elektronicky se žalovaným smlouvou o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 100 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech, a to centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, bankovním a nebankovním registru klientských informací. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovních převodů dne datum v částce 1 000 Kč, dne datum v částce 1 000 Kč, dne datum v částce 1 500 Kč, dne datum v částce 1 100 Kč, dne datum v částce 1 000 Kč, dne datum v částce 1 000 Kč, dne datum v částce 1 500 Kč. Úvěr se stal splatným dne datum. Žalovaná jistina sestává z jistiny úvěru 8 100 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 1 950 Kč, poplatku za službu„ Presto“ 1 155 Kč, poplatku za službu„ Informační SMS servis“ 29 Kč, zákonný úrok z prodlení v částce 1 433,85 K4 a účelně vynaložené náklady v částce 980 Kč. Účelně vynaložené náklady v celkové výši 980 Kč sestávají z paušální náhrady 35 Kč denně za 28 dní v období od datum do datum, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. příjmení je složena z následujících položek: 27SMS, 35 emailů a 7 telefonátů. Žalobkyně je oprávněna v souladu s  VOP a Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně dne datum zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 8 100 Kč jako spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním a žalovaný se zavázal úvěr s poplatkem za vybrané volitelné služby„ Presto“ ve výši 165 Kč a informační SMS servis ve výši 29 Kč měsíčně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 950 Kč splatit nejpozději do datum. Žalovaný smlouvu podepsal pomocí SMS kódu.

5. Ze sdělení k posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně deklaruje interní postupy při posuzování úvěruschopnosti klientů, a to mimo jiné kontrolou občanského průkazu a náhledem do externích registrů. Příjem klienta musí být věrohodně a nezpochybnitelně doložen, pouhé konstatování a deklarativní uvedení výše příjmu je zcela nedostatečné a je překážkou při sjednání úvěru. Pokud jde o výdaje, žalobkyně pracuje nejenom s údaji uvedenými klientem, ale i s faktickým dopočítáváním výdajů spotřebitele, kterým určuje jejich minimální výši mimo jiné s ohledem na situaci ve společně hospodařící domácnosti spotřebitele a region trvalého bydliště. Pro kladné vyřízení žádosti o úvěr musí disponibilní příjem spotřebitele dosahovat minimálně výše, která je dostačující pro splácení dané požadované financované částky. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného brala v úvahu následující údaje. Celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti: 2, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: 3 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 8 500 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 15 000 Kč, regionální koeficient: 1, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 0, rezerva pro výdaje: 500 Kč, vypočítané minimální výdaje: 4 875 Kč, disponibilní příjem: 3 100 Kč.

6. Z dokumentu nadepsaného Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně prohlásila, že v souladu s pravidly společnosti právnická osoba a zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele ve výši 8 100 Kč.

7. Z fotokopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného.

8. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 500 Kč, dne datum částku 1 100 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 500 Kč, tedy v souhrnu 8 100 Kč. Úvěr se stal splatným dne datum.

9. Z dokumentu údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že tento dokument obsahuje informace o žalobkyni, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, údaje o nákladech spotřebitelského úvěru, aj. Uvedený dokument není podepsán žalovaným.

10. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla dne datum odeslána výzva k plnění, a to ve lhůtě 3 dní, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.

11. Soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr nečinil zjištění z důkazů Všeobecnými obchodními podmínkami, Sazebníkem a souhlasem se zpracováním osobních údajů, neboť uvedené důkazy jsou pro právní posouzení věci nadbytečné.

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 8 100 Kč jako spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním a žalovaný se zavázal úvěr s poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 194 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 950 Kč splatit nejpozději do datum. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet v souhrnu 8 100 Kč. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a kopie občanského průkazu. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou odeslanou dne datum, a to ve lhůtě 3 dnů.

13. Podle , (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

17. Podle o. z. věty první , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava , o spotřebitelském úvěru.

19. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“

20. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK).

21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl informace o své mzdě, na základě nichž bylo možno posoudit jeho úvěruschopnost s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě lustrací žalovaného v externích registrech. Pokud jde o příjmy žalovaného, žalobkyně netvrdila a neprokázala, jakým konkrétním způsobem příjmy žalovaného ověřila. Výdaje žalovaného žalobkyně dle svých tvrzení nezkoumala vůbec a pouze jejich výši odhadla. Případně provedené lustrace v dostupných databázích nejsou pro splnění zákonné povinnosti dostatečné, neboť úvěrující má podle § 86 odst. 1 primárně vycházet z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Není zřejmé, jak žalobkyně vyhodnotila informaci sdělenou žalovaným, že má pravidelné výdaje na splátky úvěrů ve výši 3 000 Kč a jak žalobkyně prověřila platební morálku žalovaného ve vztahu k jeho předcházejícím závazkům. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu , 3 , nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného prověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, a že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

22. S ohledem na shora popsané shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle , o spotřebitelském úvěru. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních ( o. z.).

23. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. o. z. ve spojení se speciálním ustanovením věty třetí , o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 100 Kč. Žalovaný na svou obranu netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni na předmětnou pohledávku cokoliv uhradil. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit 8 100 Kč.

24. Podle je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokázal ničeho, dospěl soud k závěru, že je v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení ve výši 8 100 Kč. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z.. Soud proto ohledně dalších požadovaných nároků žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 8 100 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru (srovnej ).

25. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 8 100 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 6 669 Kč (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 55 % a neúspěšná ze 45 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 10 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle bodu 2. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle v celkové výši 300 Kč a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 2 452 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 10 %, tedy po zaokrouhlení částku 225,20 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.