Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
34 C 22/2023-21
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 17 338 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 500 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 3 088 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 588 Kč od 28. 10. 2020 do 28. 2. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 088 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do zaplacení částky 4 750 Kč se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 500 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 3 088 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 588 Kč od 28. 10. 2020 do 28. 2. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 088 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do zaplacení částky 4 750 Kč se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 17 338 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 27. 9. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“) na částku 9 500 Kč. Tato částka byla zaslána
žalované na jí uvedený bankovní účet č.ú. bankovní účet téhož dne. Žalovaná se zavázala do 27. 10. 2020 tyto poskytnuté prostředky splatit a dále ve stejné lhůtě uhradit i sjednaný poplatek ve výši 3 088 Kč. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila a v dohodnuté lhůtě předmětné prostředky žalobkyni nevrátila. Žalobkyně dále požaduje po žalované částku 2 500 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky za výzvy k úhradě dlužné částky a částku 4 750 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 9 500 Kč do maximální výše poloviny jistiny. I přes upomínku žalobkyně ze dne 27. 7. 2022 žalovaná svůj dluh nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná ani žalobkyně se nevyjádřily k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 27. 9. 2020, a že žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout žalované částku 9 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni společně s poplatkem 3 088 Kč. Prostředky měly být vyplaceny bankovním převodem na účet žalované č.ú. bankovní účet. Splatnost zápůjčky byla stanovena do 27. 10. 2020 RPSN tak činila 2 970 %. Součástí Smlouvy byl i sazebník poplatků, včetně částky 500 Kč za každou upomínku.
6. Z potvrzení o platbě z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 27. 9. 2020 zaslala na číslo účtu číslo / číslo částku 9 500 Kč.
7. Z upomínky ze dne 3. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 13 564 Kč, jejíž součástí je i poplatek 500 Kč za vystavení upomínky.
8. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 7. 2022, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 19 605 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.
9. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
10. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:
11. Dne 27. 9. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 9 500 Kč. Žalovaná se opak zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni do 27. 10. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 088 Kč. Předmětné prostředky byly poskytnuty žalované na jí uvedený bankovní účet číslo. Žalovaná nezaplatila dle tvrzení žalobkyně k úhradě svého závazku ničeho. Žalobkyně k výzvě soudu nedoplnila žádná tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované, žádné doklady o jejím zkoumání pak nebyly přiloženy ani k žalobě. Dle názoru soudu tak žalobkyně úvěruschopnost žalované nijak nezkoumala. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 27. 7. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
18. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 9 500 Kč. Žalovaná zápůjčku nesplatila. Žalobkyně dle názoru soudu však porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU, když nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
21. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU číslo a nález FA/SR/SU číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nijak zkoumala úvěruschopnost žalované, jelikož nepředložila žádné doklady o tomto procesu a k výzvě soudu uvedla, že je ani doplňovat nebude.
22. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku, to je ve výši 9 500 Kč, původně z důvodu poskytnutí zápůjčky, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby neučinila ani částečně. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu 9 500 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a smluvních pokutách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalované soudem, to při použití ustanovení § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. dne 28. 2. 2023. Nejpozději dne 1. 3. 2023 se tak žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k jejich výši požadované v žalobě.
23. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
24. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 9 500 Kč plus příslušenství. Žalovaná měla úspěch v rozsahu 10 338 Kč plus úroky z prodlení. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná by měla mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
25. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.