Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 424/2022-60

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, Kypr

zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem bytem adresa, okres anonymizováno

t.č. na adrese adresa žalovaného

o zaplacení částky 4 100 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 100 Kč od 3. 6. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 100 Kč od 3. 6. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 4 100 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 3. 6. 2015 do zaplacení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne 16. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu právní předchůdce žalobce poskytl peněžní prostředky ve výši 4 100 Kč, jež byly žalovanému poskytnuty převodem na jeho bankovní účet, jehož číslo uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Smlouva byla považována za uzavřenou okamžikem, kdy žalobce poskytl žalovanému zápůjčku. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, umístěného na webových stránkách původního věřitele, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o půjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami i s informacemi v nich uvedenými, jež tvořily nedílnou součást těchto podmínek a byly k dispozici na webových stránkách, dále že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaný zde uvedl údaje o svém rodném čísle, dokladu totožnosti i bankovním účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky do 2. 6. 2015. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, původnímu věřiteli ani žalobci ničeho nezaplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se dne 21. 12. 2017 se žalobce stal věřitelem uvedené pohledávky. Žalobce požadoval vrácení toliko jistiny půjčky, poplatek za poskytnutí půjčky v tomto řízení nepožadoval. Žalobce dále nárokoval zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. y mu byly doručovány v souladu s ust. a násl. , (dále jen „ “) na adresu zapsanou v registru obyvatel, na další soudem zjištěné adresy a dále na adresu, kterou žalovaný sám sdělil. Podle ustanovení ve spojení s  soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

3. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z prohlášení pro stávajícího klienta vyplývá, že žalovaný s původním věřitelem uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 100 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 968 Kč do 2. 6. 2015, RPSN činila 2304,43 % a roční úroková sazba 389,33 % (prohlášení pro stávajícího klienta, příkaz k úhradě, výpis z bankovního účtu). Fakturou číslo ze dne 16. 4. 2015 původní věřitel vyúčtoval žalovanému částku 6 068 Kč, jež byla splatná dne 2. 6. 2015 (označená faktura). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 se žalobce stal věřitelem dané pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 1. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek z uvedeného dne a oznámení o postoupení pohledávky ze zmíněného dne). Ani přes výzvu ze dne 7. 5. 2018 nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobci zaplatil (poslední výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu z uvedeného dne včetně podacího archu).

4. Podle ust. , (dále jen „ “) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

5. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Podle ust. , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 4 100 Kč, vyplývající ze smlouvy o úvěru ve smyslu ust. a násl. Žalobce se stal v souladu s ust. věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Soud s ohledem na nově ustálenou judikaturu vyšších soudů přehodnotil své dosavadní stanovisko a při hodnocení platnosti této smlouvy přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením ve spojení se ustálenými judikaturními závěry. Podle ust. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu ( ). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 4 100 Kč vrátit za jeden a půl měsíce rovněž i úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 1 968 Kč. Ve své podstatě se jedná o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok, což koresponduje i ve smlouvě označenými náklady RPSN ve výši 2304,43 % a roční úrokovou sazbou ve výši 389,33 %. Tato částka je v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a době splácení.

8. Krajský soud v Plzni opakovaně dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy za obdobných podmínek, kdy je sjednán úrok v sazbách řádově 80 % či 90 % ročně, jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Odvolací soud i v těchto případech vyhodnotil, že smlouva jako celek je absolutně neplatná, neboť smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele, přičemž za takovýchto podmínek je nerovnováha již tak významná, že ujednání smlouvy je obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek platit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úrok, pokud si účastníci úrok sjednají, musí se jednat o úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou v době sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úvěrová sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy (viz např. rozsudek KS v Plzni č.j. -91, sp. zn. , č.j. -116). Krajský soud v Plzni setrval na hodnocení absolutní neplatnosti zkoumaných úvěrových smluv i ve svých dalších rozhodnutích (sp. zn. , , , apod.).

9. Soud je rovněž povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, jinak zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Žalobce důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti nepředložil, sám v žalobě uvedl, že nedisponuje informacemi a důkazy k tomu, jak byla prověřena úvěruschopnost. I v tomto směru žalobce stíhá důkazní břemeno.

10. Z popsaných důvodů soud proto vyhodnotil, že smlouva o úvěru je neplatná pro rozpor s dobrými mravy a žalobci náleží toliko právo na vrácení peněžních prostředků, jež poskytl žalovanému jeho právní předchůdce, když se o tuto částku žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť mu bylo poskytnuto plnění bez právního důvodu, jak předpokládá ust. Soud proto žalobci přiznal právo na vydání bezdůvodného obohacení dle ve spojení s  , spočívajícím v nevrácené části poskytnutých peněžních prostředků ve výši 4 100 Kč (poskytnutá jistina), neboť žalovaný, který byl řádně vyzván k vrácení peněžních prostředků, svoji povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení. Žalobce má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. ve spojení s prováděcím předpisem ( ), neboť se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním prospěchu, o který se bezdůvodně obohatil. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce požadoval toliko vrácení zapůjčené jistiny. Žalovanému byla pro splnění této povinnosti určena běžná třídenní lhůta dle ust. (výrok I. tohoto rozsudku).

11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ve spojení s  a Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč dle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle AT. Podle se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle , tj. o částku 168 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle , přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.