Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 89/2022-42
Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 21 862,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5 200 Kč se zákonným úrokem 11,75 % p.a. od 16. 2. 2022 do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se z části, co do zaplacení 16 662,12 Kč a smluvního úroku 88 % p.a. z 8 366,98 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z 8 366,98 Kč od 1. 2. 2022 do 15. 2. 2022 a z 3 166,98 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznávají náklady řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5 200 Kč se zákonným úrokem 11,75 % p.a. od 16. 2. 2022 do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se z části, co do zaplacení 16 662,12 Kč a smluvního úroku 88 % p.a. z 8 366,98 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z 8 366,98 Kč od 1. 2. 2022 do 15. 2. 2022 a z 3 166,98 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádnému z účastníků se nepřiznávají náklady řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 21 862,12 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne 18. 5. 2020, poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr, k uzavření smlouvy číslo s produktovým názvem„ D S0 HC týdenní 02/ 2020“, jejíž neoddělitelnou součástí byly též smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek v částce 12 321 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 88 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 22 321 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti v 78 týdenních splátkách, přičemž výše každé splátky od první do předposlední činí 287 Kč, když první měsíční splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka pak činila 222 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku ve výši 4 800 Kč, a to třemi platbami v období od 22. 5. 2020 do 3. 9. 2020. Uhrazené platby byly započteny ve výši 1 633,02 Kč na jistinu 10 000 Kč, která tak byla ponížena na 8 366,98 Kč. Další uhrazené platby ve výši 3 166,98 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 12 321 Kč, které byly poníženy na 9 154,02 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022 a je po žalované požadována pouze v částce 5 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 279,37 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 0 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností k datu úplaty 1. 2. 2022 a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 22 141,49 Kč sestávající z jistiny 8 366,98 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 8 495,14 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 279,37 Kč a sankčních poplatků ve výši 0 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 22 141,49 Kč, a to nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 88 % p.a. z jistiny 8 366,98 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 8 366,98 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná poté již neuhradila žádnou částku. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 21 862,12 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 279,37 Kč, smluvním úrokem ve výši 88 % p.a. z jistiny 8 366,98 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 8 366,98 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože výzva jí byla doručena řádně do vlastních rukou, k projednání věci před soudem se pak nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované a žalobkyně, pouze za účasti zástupce žalobkyně. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni právnická osoba právnická osoba, IČO, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne 1. 2. 2022, který byl předán k doručení dne 11. 2. 2022, jak je patrné z potvrzení o podání.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy nazvané„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ číslo ze dne 18. 5. 2020 (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ustanovení § 2390 o.z. , na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 12 321 Kč, to vše v 78 pravidelných týdenních splátkách po 287 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 222 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 88 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 174,27 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni 1. 2. 2022 ve výši 5 124 Kč (žalobou požadována smluvní pokuta 5 000 Kč) a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni 1. 2. 2022 ve výši 1 230 Kč (žalobou požadován kapitalizovaný úrok z prodlení 279,37 Kč). Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne 20. 5. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne 24. 5. 2022, jak plyne z potvrzení o podání.
5. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobo d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především článku 36 Listin y.
10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 , dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto
- v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
11. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách obec národní banky, databáze časových řad příjmení (tabulka B1 číslo) je zřejmé, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let (kategorie UK1) činila v květnu 2020, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, 6,94 %. Referenční sazba RPSN pak podle B1 číslo UK1 činila v rozhodném období 8,09 %, maximální přípustná sazba tak ve světle shora citovaného judikátu činí 24,27 %, dle smlouvy RPSN činí 174,27 %. Úroková sazba smluvního úroku by mohla činit maximálně 20,82 %, přitom dle smlouvy celková odměna původního věřitele za poskytnutí úvěru činila 12 321 Kč, z čehož na jednu týdenní splátku připadá 157,96 Kč, což je 8 213,99 Kč ročně. Tato částka pak odpovídá 82,13 % z jistiny 10 000 Kč, ve smlouvě se uvádí dokonce úroková sazba 88 %.
12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne 18. 5. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z. , a to na poskytnutí jistiny ve výši 10 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, jak je uvedeno shora, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec poskytnuté částky, tj. navýšení zápůjčky ve výši 10 000 Kč o 12 321 Kč při délce trvání zápůjčky 78 týdnů, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, že sjednaná výše smluvního úroku představuje 8 059 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení představuje 1 500 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení představuje 2 762 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, představuje 82,13 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011 , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne 18. 5. 2020 je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady zápůjčky svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.
13. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. , kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 5 200 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 10 000 Kč a částkou 4 800 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Prodlení žalované nemohlo s ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy nastat podle smluvního data, ale nastalo až po uplynutí doby fikce doručení podle § 573 o.z. , v tomto případě třetí pracovní den po doručení výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022. Od 16. 2. 2022 tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ve výši 5 200 Kč. Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokutu a příslušenství pohledávky, tedy obchodní úroky, poplatky a zákonný úrok za období předcházející datu ocitnutí se žalované v prodlení.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a že žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.
15. Lhůta k zaplacení byla u výroku I. tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.