Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 356/2022-111
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 44 052,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 44 052,28 Kč,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 719,16 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 16 719,16 Kč od 18. 3. 2022
do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 878,29 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 44 052,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 719,16 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 16 719,16 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 878,29 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu
o zápůjčce – příjmení v hotovosti dne 22. 1. 2019, číslo na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalované prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná (Zákazník) se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 28 079 Kč celkem 18 měsíčními splátkami po 3 505 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 3 494 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná celkem uhradila částku 37 221,38 Kč (dne 16. 2. 2019 částku 3 510 Kč, dne 17. 3. 2019 částku 3 505 Kč, dne 12. 4. 2019 částku 3 505 Kč, dne 20. 5. 2019 částku 3 505 Kč, dne 14. 6. 2019 částku 3 560 Kč, dne 23. 7. 2019 částku 3 505 Kč, dne 15. 1. 2020 částku 1 748,91 Kč, dne 13. 2. 2020 částku 1 754,48 Kč, dne 12. 3. 2020 částku 1 761,10 Kč, dne 15. 4. 2020 částku 1 771,01 Kč, dne 13. 5. 2020 částku 1 780,14 Kč, dne 12. 6. 2020 částku 1 790,50 Kč, dne 13. 7. 2020 částku 1 805,19 Kč, dne 14. 10. 2020 částku 1 843,58 Kč a dne 13. 1. 2022 částku 1 876,47 Kč). Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 1. 2. 2022 jistina činila částku 16 719,16 Kč, dlužný poplatek částku 7 633,12 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta částku 17 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 878,29 Kč a sankční poplatky částku 2 200 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne 1. 2. 2022. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 44 052,28 Kč, kterou činila jistina ve výši 16 719,16 Kč, dlužný poplatek ve výši 7 633,12 Kč, smluvní pokuta ve výši 17 500 Kč, sankční poplatky ve výši 2 200 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 878,29 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 719,16 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok
z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 719,16 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná již neuhradila ničeho, přestože byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dne 4. 10. 2022, č.j. 15C 356/2022 -35, aniž s tímto postupem žalobkyně souhlasila. Podala proto odvolání a Krajský soud v Praze svým rozhodnutím ze dne 19. 1. 2023, č.j. 15C 356/2022 -100, rozsudek zrušil a vrátil soudu 1. stupně k dalšímu řízení.
4. Ze smlouvy o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne 22. 1. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba
a žalovanou jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou standardní informace
o spotřebitelském úvěru příjmení v hotovosti. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi hotovostní zápůjčku v částce 35 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 28 079 Kč, který sestává z úroku ve výši
8 577 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč. Výše úrokové sazby činila 29 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku
v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činí
3 505 Kč a poslední činí 3 494 Kč, když splatnost splátek je vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 37 221,38 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 28. 1. 2022 byla uzavřena mezi společností právnická osoba, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak
ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022.
6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 44 930,57 Kč do 17. 3. 2022. Žalovaná dlužnou částku neuhradila.
7. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022, z potvrzení podání
ze dne 24. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby. Žalovaná již neuhradila ničeho.
8. Přípisem zdejšího soudu ze dne 5. 9. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila tak, že uvedla, že žalovaná neměla žádný negativní záznam v Bankovním registru klientských informací (BRKI), v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) ani v registru příjmení. Proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení. Nebyla proti žalované vedena žádná exekuce. Právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovanou předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Trvalé bydliště žalované se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalovaná v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že je v invalidním důchodu a pobírá měsíčně invalidní důchod ve výši 6 193 Kč, další příjem žalovaná uvedla ve výši 6 500 Kč, dále uvedla, že nemá zápůjčku u jiné společnosti. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná dále uvedla odhadované měsíční výdaje na částku 8 000 Kč (prokázáno výpisem z centrální evidence exekucí, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 1. 2019). Žalobkyně již v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr právní předchůdkyně žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalované, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet.
9. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 22. 1. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 35 000 Kč, což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek ve výši 28 079 Kč, a to pravidelnými 18 měsíčními splátkami po 3 505 Kč, poslední ve výši 3 494 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas nesplnila, když zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem pouze částku 37 221,38 Kč právnická osoba uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná byla
k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobkyně.
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným
je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona
a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
12. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,
co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku . Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017 -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání
pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
19. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
20. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
21. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce, resp. smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy a výdaje. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná měla mít příjem 6 913 Kč a další příjmy 6 500 Kč, aniž toto bylo jakkoliv doloženo. Uvedené měsíční výdaje 8 000 Kč jsou rovněž pouze uvedeny, avšak ničím prokazovány. Výslech svědkyně jméno příjmení příjmení, která uzavírala smlouvu o zápůjčce, soud považuje za nadbytečný, když smlouva byla uzavřena před 4 roky v rámci podnikatelské činnosti uvedené svědkyně, nedá se tedy předpokládat, že by svědkyně svou svědeckou výpovědí vnesla nové informace o výdajích žalované. Právní předchůdce žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudil úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
22. Shora uvedená smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Plnění žalované ve výši 37 221,38 Kč proto pokrylo celou jistinu zápůjčky ve výši 35 000 Kč (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn.
30 Co 216/2017 ). Žalovaná podle žalobkyně zaplatila celkem 37 221,38 Kč, celou zápůjčku tedy uhradila a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.