Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 186/2022-84

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, příjmení jméno číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa, příjmení anonymizována dvě slova

o zaplacení 49.240 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 33.540 Kč s úrokem ve výši 56 % ročně z částky 18.635,78 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.230,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.935,78 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15.700 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 33.540 Kč s úrokem ve výši 56 % ročně z částky 18.635,78 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.230,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.935,78 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15.700 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 49.240 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva číslo s produktovým názvem anonymizováno 5 slov číslo, na základě které byly žalovanému poskytnuty v bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 22.000 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 78 pravidelných týdenních splátkách po 539 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 4.300 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 18.635,78 Kč, na poplatku za poskytnutí a správu úvěru 17.804,22 Kč, na kapitalizované smluvní pokuty 10.000 Kč a na sankční poplatky 2.800 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z datum.

2. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce ověřil žalovaného v evidenci Bankovní registr klientských informací (BRKI) s tím, že v daném případě právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný nemá žádný negativní záznam. Dále prověřil osobu žalovaného v evidenci Nebankovní registr klientských informací (NRKI) a v evidenci Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (příjmení) s tím, že v daném případě žalobce zjistil, že u žalovaného není veden žádný negativní záznam. Právní předchůdce dále prověřil osobu žalovaného v Interní databázi právního předchůdce žalobce s tím, že o žalovaném nezjistil žádné negativní informace, dále v Insolvenčním rejstříku, ve kterém právní předchůdce žalobce zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, dále v Centrální evidenci exekucí (příjmení), ve které zjistil, že proti žalovanému nebyla v době uzavření Smlouvy číslo tj. dne datum, vedena žádná exekuce. Dále osobu žalovaného prověřil v databázi Neplatné doklady Ministerstva vnitra České republiky, dle které zjistil, že dlužníkem předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Dále v Evidenci adres obecních/městských úřadů, dle které se trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce dostatečně ověřil příjem žalovaného, kdy skóringovým modelem provedl zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.) a behaviorálních dat. Žalovaný v rámci toho předložil pracovní smlouvu, z níž je patrné, že žalovaný byl v dané době zaměstnán u jméno příjmení, IČO, se sídlem adresa, na pozici dělník, kdy uvedl pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 12.350 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce z doložených výplatních pásek. Dále právní předchůdce žalobce provedl podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného, přičemž právní předchůdce žalobce zároveň využil i skóringového systému.

3. Žalovaný, který u jednání soudu nebyl schopen svoji totožnost prokázat dokladem totožnosti, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Uvedl, že při sjednání smlouvy měl nízký výdělek, nebyl vyučen jako zedník, má základní vzdělání, neměl kreditní kartu, neměl žádnou půjčku, pracovní smlouvu i výplatní pásky předložil, o exekuci, která je na něj vedena, nic neví.

4. Ze Zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr z datum soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o úvěr uvedl, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, nevlastní automobil, pracuje jako dělník u zaměstnavatele jméno příjmení, adresa s čistým příjmem ve výši 12.350 Kč, jeho měsíční výdaje činí 3.000 Kč, nemá žádné externí ani interní splátky, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti. K žádosti měl žalovaný doložit pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky, které měl ověřit vázaný zástupce právního předchůdce žalobce jméno jméno.

5. Z Centrální evidence exekucí z datum soud zjistil, že na osobu žalovaného byla dne datum zahájena jedna exekuce.

6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 19.660 Kč a doplňkové pojištění ve výši 2.340 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách po 539 Kč, počínaje 5. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru.

8. Oznámením o postoupení pohledávek z datum a podacím lístkem z datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru číslo na žalobce.

9. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022 č. j. číslo jednací soud mimo jiné zjistil, že soud se zabýval otázkou neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), kdy judikoval, že„ žalobkyně se nespolehla na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřila jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož byla majitelkou dlužnice, tak z externí databáze.“

10. Z rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 2. 11. 2020 č. j. číslo jednací soud mimo jiné zjistil, že je zcela dostatečné, pokud věřitel ověřuje příjmy a výdaje prostřednictvím ekonomických modelů.

11. Soud jako nadbytečný vyhodnotil důkaz výslechem svědka jméno jméno, obchodního zástupce právního předchůdce žalobce, který dle tvrzení žalobce s žalovaným vyplňoval žádost o úvěr (zákaznickou kartu) a ověřoval příjmy žalovaného na základě dokumentů specifikovaných v zákaznické kartě (dvou výplatních pásek), kdy měl ověřit i pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty však toto nevyplývá. Dle zákaznické karty jediné, co bylo jméno jméno ověřeno, byla pracovní smlouva a dvě výplatní pásky. Soud tedy považoval výslech svědka za nadbytečný, neboť potvrzení toho, že žalovaný předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky, by na závěrech soudu o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, nemohlo ničeho změnit (viz níže).

12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, aniž provedl řádné šetření stran úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně se smluvním poplatkem v celkové výši 22.000 Kč vrátit formou 78 týdenních splátek, každé ve výši 539 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil 4.300 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum, a žalovaný tak ke dni splatnosti úvěru dlužil žalobci částku v celkové výši 49.240 Kč sestávající se ze zbývající části dlužného úvěru ve výši 18.635,78 Kč, z poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 17.804,22 Kč, z kapitalizované smluvní pokuty ve výši 10.000 Kč a sankčních poplatků ve výši 2.800 Kč. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 50.470 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

14. Podle , (dále též jen jako „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ust. nař. vlády č. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

22. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné relevantní důkazy. Skutečnost, že prováděl řádné šetření v databázích BRKI, NRKI a příjmení, zůstala pouze v rovině tvrzení. Právní předchůdce žalobce vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný před sjednáním smlouvy, kdy se v zásadě omezil na zhodnocení příjmových poměrů žalovaného, aniž ověřoval skutečný rozsah jeho závazků. Právní předchůdce žalobce tedy při poskytnutí úvěru nemohl nemít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedené zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

24. Dle smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bezhotovostně částku 20.000 Kč, na kterou žalovaný i na veškeré související poplatky vrátil dle tvrzení žalobce celkem 4.300 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 4.300 Kč a tedy ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 15.700 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o úvěru ve výši 15.700 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle zbývající části jistiny i zákonný úrok z prodlení dle ust. nař. vlády č. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, přičemž zbývající část úroku z prodlení byla vypořádána ve výroku I. rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení z převážné části úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

26. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. věta před středníkem jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím zdejšího soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.