Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 271/2022-58

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 42 182 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 985 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 985 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení

a) částky 16 502 Kč,

b) smluvní pokuty 5 695,20 Kč,

c) úroku ve výši 64,61 % ročně z částky 29 210,63 Kč od datum do datum ve výši 1 209,84 Kč,

d) úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 29 210,63 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 101 203 Kč,

e) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 36 487 Kč od datum do datum,

f) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 502 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 985 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 985 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky 16 502 Kč, b) smluvní pokuty 5 695,20 Kč, c) úroku ve výši 64,61 % ročně z částky 29 210,63 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 209,84 Kč, d) úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 29 210,63 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 101 203 Kč, e) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 36 487 Kč od [datum] do [datum], f) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 502 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 42 182,20 Kč (jistina 33 898,55 Kč skládající se z původní dlužné jistiny 29 210,63 Kč a úroku přirostlého ke dni zesplatnění 4 687,92 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 1 497 Kč, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného 600 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 33 898,55 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to od datum do dne vyhotovení žaloby, tj. ve výši 5 695,20 Kč, neuhrazené pojistné 2 x 246 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 36 487 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 64,61 % ročně z částky 29 210,63 Kč od datum do datum ve výši 1 209,84 Kč a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 29 210,63 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 101 203 Kč. Nárok odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela s žalovaným, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, smlouvu o úvěru číslo na základě níž poskytla dne datum žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný spolu se sjednaným úrokem ve výši 64,61 % ročně zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 003 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje červencem 2021. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází i jiných zdrojů. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru (k němuž došlo dne datum, neboť žalovaný se dostal do prodlení delšího 65 dnů s úhradou splátky číslo splatné dne datum) uhradil 3 splátkami celkem částku 10 015 Kč. V důsledku prodlení žalovaného požaduje žalobkyně rovněž zaplacení náhrady nákladů v celkové výši 600 Kč (žalovaný se dostal do prodlení delšího 15 dnů s úhradou splátek číslo), tj. 3 x 200 Kč, a dále zaplacení smluvní pokuty 1 497 Kč, neboť žalovaný se s úhradou posledně uvedených splátek ocitl rovněž v prodlení delšího 30 dnů, tj. 3 x 499 Kč. Součástí splátek bylo i pojistné ve výši 246 Kč měsíčně za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr, přičemž žalovaný neuhradil pojistné obsažené ve splátkách číslo

tj. 2 x 246Kč.

2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek v ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), neboť žalovaný se k žádnému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl vždy řádně předvolán.

3. Z elektronického dokumentu označeného jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo datovaného dne datum soud zejména zjistil, že žalobkyně se na základě písemné dohody zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 003 Kč zahrnujících splátku jistiny, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 64,6 % p. a. a měsíční pojistné 246 Kč za pojištění schopnosti splácet úvěr. Na místě pro podpis žalovaného je uveden jedinečný kód číslo. Žalovaný mj. uvedl adresu trvalého pobytu na ul. ulice a číslo, PSČ obec, s tím, že adresa pro doručování je shodná s adresou trvalého pobytu.

4. Ze sdělení příjmení příjmení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum na jeho bankovní účet částku 30 000 Kč.

5. Zy označené jako důkaz o odeslání 1 Kč soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne datum na účet žalovaného částku 1 Kč, variabilní symbol, se zprávou pro příjemce:„ POJISTENA PUJCKA číslo. Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelskeho uveru.“

6. Zy nadepsané jako„ Zaslaná SMS (informace o vyplacení)“ soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne datum na telefonní číslo žalovaného příjmení zprávu následujícího znění:„ Vazeny kliente, na příjmení příjmení jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS teto platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod.“

7. Zy nadepsané jako„ Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“ soud zjistil, že žalovaný odeslal dne datum žalobkyni příjmení zprávu následujícího znění:„ příjmení jméno příjmení číslo“

8. Zy označené jako hodnocení klienta datované dne datum soud zjistil, že žalovaný téhož dne sdělil žalobkyni ke svým osobním a majetkovým poměrům následující údaje. Pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činí 15 800 Kč, jiné příjmy žalovaný nemá. Výdaje žalovaného představuje životní minimum 3 860 Kč, náklady na bydlení (nájemné vč. služeb) ve výši 2 610 Kč, celkové měsíční výdaje tak činí 6 470 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u spol. právnická osoba, je svobodný, vyučen a bydlí u rodičů. Žalobkyně po odečtení výdajů od příjmů dospěla k závěru, že volné zdroje žalovaného činí 8 330 Kč.

9. Zy označené jako karta klienta ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem 10 015 Kč.

10. Z lustrace soudních řízení k osobě žalovaného (č. l. 7) soud zjistil, že proti žalovanému bylo v období 2011 - 2019 vedeno 5 exekučních řízení.

11. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. příslušného podacího archu České pošty, s. p., soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky doporučeným dopisem odeslaným dne datum, v němž mu stanovila lhůtu k úhradě do 15 dnů od odeslání výzvy.

12. Z ostatních provedených listinných důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí věci významná skutková zjištění, neboť tyto důkazy nesměřují k prokázání sporných skutečností, k nimž byla žalobkyně u jednání konaného dne datum vyzvána. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených důkazů jsou tudíž s ohledem na právní posouzení věci (viz níže) nadbytečná.

13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum dohodla s žalovaným na poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč a na podmínkách jejich splácení, a to distančním způsobem (žalovaný projevil vůli uzavřít dohodu s žalobkyní prostřednictvím SMS zprávy obsahující jedinečný podpisový kód). Před poskytnutím peněžních prostředků se žalobkyně zabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného. Dne datum žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 30 000 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil žalobkyni 10 015 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky ze dne datum (odeslané téhož dne), v níž byla žalovanému stanovena k úhradě dluhu lhůta 15 dnů od odeslání výzvy.

14. V řízení naopak nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem žalobkyně v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného zkoumala, jestli proti žalovanému nejsou vedeny exekuce, a jakým způsobem ověřovala tvrzení žalovaného, že bydlí u rodičů a jeho měsíční náklady na bydlení činí 2 610 Kč. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou ze dne datum, neboť k ostatním předloženým upomínkám (výzvám) žalobkyně nedoložila žádné doklady o odeslání těchto upomínek do dispoziční sféry žalovaného. Konečně nebylo prokázáno ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky uhradil více než 10 015 Kč; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.

15. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud se zprvu zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v . GK). V rozsudku ze dne datum ve věci C číslo, právnická osoba v . jméno příjmení a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

22. Žalobkyně byla u jednání konaného dne datum, v souladu ustanovením , 3 , vyzvána k doplnění tvrzení o rozhodných skutečnostech, zda a jakým způsobem zkoumala v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného, jestli proti němu nejsou vedeny exekuce, a jakým způsobem ověřovala tvrzení žalovaného, že bydlí u rodičů a jeho měsíční náklady na bydlení činí 2 610 Kč, a dále k předložení důkazů potřebných k prokázání takto dotvrzených skutečností.

23. Stran prověřování případných exekucí se žalobkyně zcela spolehla na prohlášení žalovaného učiněné před poskytnutím úvěru, že proti němu nejsou vedeny žádné exekuce. Ačkoliv lze přisvědčit argumentaci žalobkyně předestřené u jednání, že dřívější exekuce vedené proti žalovanému (již skončené vymožením, zastavené apod.) nemusí mít vliv na negativní závěr o schopnosti žalovaného splácet řádně a včas poskytnutý spotřebitelský úvěr, v posuzovaném případě je ovšem stěžejní, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zcela rezignovala na prověření exekuční historie žalovaného. Jinými slovy není podstatné, že proti žalovanému byly v minulosti vedeny exekuce, z hlediska závěru o řádném zkoumání úvěruschopnosti je však rozhodné to, že žalobkyně takovou kontrolu osoby žalovaného neprovedla vůbec, resp. soud nemá za prokázané, že by jakékoliv šetření v tomto směru provedla, přičemž zjištění, zda proti žadateli o úvěr je či není vedena exekuce nebo více exekucí, je absolutním základem (výchozím bodem) pro další zkoumání majetkových poměrů takového žadatele, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je tím nejmarkantnějším ukazatelem o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech.

24. Ohledně nákladů žalovaného na bydlení žalobkyně v doplnění uvedla, že nemá k dispozici doklad o výši nájemného či jiné potvrzení o nákladech žalovaného na bydlení, je tedy třeba vycházet z částky 2 610 Kč, kterou žalovaný sdělil coby své měsíční náklady na bydlení. Rovněž zde soudu nezbývá než konstatovat, že žalobkyně zcela rezignovala na ověření pravidelných měsíčních nákladů žalovaného na bydlení, když se spokojila pouze s tvrzením žalovaného, že jeho pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí pouze 2 610 Kč, což i v případě, kdy k prověřování poměrů žalovaného docházelo v roce 2021 a žalovaný měl bydlet u rodičů, představovalo podezřele nízké mandatorní měsíční náklady. Zvláště za této situace (ověření tvrzených nákladů by však žalobkyně měla v souladu se shora cit. judikaturou vyžadovat i v případě, kdy spotřebitelé uvádí průměrné náklady na bydlení) měla žalobkyně více zkoumat skutečné náklady žalovaného na bydlení a nespokojit se pouze s informací sdělenou samotným žalovaným, jenž mohl být velmi pravděpodobně veden snahou o získání úvěru za jakoukoliv cenu. K polemice žalobkyně nad mezemi ověřování spotřebiteli sdělených údajů o jejich nákladech na bydlení soud uvádí, že vyžadování nájemních smluv či čestných prohlášení třetích osob je legitimním způsobem ověřování informací získaných od samotného spotřebitele, neboť zvyšuje pravděpodobnost, že spotřebiteli nebude poskytnut úvěr, který od počátku nebude schopný splácet. Soud samozřejmě připouští, že ze strany některých žadatelů může dojít k padělání listin prokazujících jejich majetkové poměry, nicméně jen pro možnou existenci takového nežádoucího a protiprávního jednání nelze rezignovat na ověřování majetkových poměrů, když ve valné většině případů tento důsledný přístup poskytovatelů úvěrů povede k právní úpravou zamýšlenému cíli v podobě ochrany spotřebitelů před jejich předlužením. Je rovněž s podivem, že žalobkyně nevyhodnotila jako možné riziko sdělení doručovací adresy žalovaného na adrese místa trvalého pobytu, kde se nachází magistrát města - ohlašovna, což v souvislosti s tvrzeným bydlením u rodičů zavdává k pochybnostem, zda žalovaný u rodičů skutečně bydlí a zda bude po dobu trvání úvěrového právního vztahu kontaktní. Tuto skutečnost si přitom mohla žalobkyně ověřit prostým náhledem na jakékoliv mapové podklady (Google Maps, Mapy. cz, atd.) bez nutnosti vynaložení dalších časových či finančních nákladů.

25. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že navzdory výzvě a poskytnutému poučení žalobkyně neprokázala, že by v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného jakýmkoliv způsobem zkoumala, zda proti žalovanému nejsou vedeny exekuce, jakož i to, že by jakkoliv ověřovala tvrzení žalovaného, že bydlí u rodičů a jeho měsíční náklady na bydlení činí 2 610 Kč. Za tohoto stavu soud nemohl na základě provedených důkazů učinit závěr, zda z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) vyplynulo, že v daném případě nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Neunesení důkazního břemene žalobkyní stran této skutečnosti má za následek, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Navzdory znění ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ se jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2021, sp. zn. , nebo výše cit. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. GK).

26. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poměrnou část poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 19 985 Kč (žalobkyně poskytla žalovanému 30 000 Kč a současně nebylo prokázáno, že by žalovaný vrátil více než 10 015 Kč) v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by lhůta pro vracení peněžních prostředků stanovená žalobkyní v předžalobní upomínce nebyla přiměřená jeho možnostem, vzniklo žalobkyni v souladu s ustanovením a o. z. ve spojení s ustanovením rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 985 Kč od datum do zaplacení, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení poskytnuté jistiny dříve, nežli předžalobní výzvou odeslanou dne datum, v níž byla k úhradě dluhu stanovena lhůta 15 dnů od odeslání výzvy. Lhůta k úhradě dlužné částky tedy uplynula dne datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaný s vrácením poměrné části poskytnuté jistiny v prodlení.

27. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením , protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

28. Ve zbylé části soud pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení poměrné části jistiny, kterou již žalovaný vrátil, jakož i nároků, které nepředstavují žalovaným nevrácenou jistinu (výrok II. písm. a) - d)), neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalovanému nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vrácením poměrné části poskytnuté jistiny (výrok II. písm. e)), jakož i úroku z prodlení z částky představující již vrácenou část jistiny a z nároků plynoucích z absolutně neplatné smlouvy (výrok II. písm. f)).

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , neboť převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.