Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 82/2023-27

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 261 417,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 975,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 207 441,22 Kč a zbývajícího příslušenství, jmenovitě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 293,82 Kč od datum do zaplacení, dále smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 81 213 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 975,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 207 441,22 Kč a zbývajícího příslušenství, jmenovitě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 293,82 Kč od [datum] do zaplacení, dále smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 81 213 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 261 417,05 Kč s příslušenstvím čítajícím zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 111 269,65 Kč od datum do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum byla mezi žalobkyní (věřitelem) a žalovaným (dlužníkem) uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 75 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě v celkové částce 148 824 Kč splácet v 72 měsíčních splátkách po 2 067 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se tak do prodlení. Celkem na úvěr uhradil pouze 9 774,17 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení zbývající jistiny úvěru ve výši 73 646,43 Kč, úroku ve výši 68 677,91 Kč, ceny za doplňkovou službu„ Podpora“ ve výši 16 215 Kč + 32 499 Kč + 32 499 Kč, nákladů na upomínkování ve výši 800 Kč, smluvních úroků za prodlení úvěru ve výši 186,61 Kč a smluvní pokuty ve výši 36 823,22 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl řádně a včas předvolán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Proto soud postupoval dle a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne datum (dále„ smlouva o úvěru“) a jejích příloh soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr v celkové výši 75 000 Kč. Z toho ale 11 250 Kč mělo být započteno na náklady žalobkyně spojené s vyřizováním úvěru, žalovanému mělo být na účet vyplaceno toliko 63 750 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr 75 000 Kč a k tomu úrok ve výši 73 824 Kč v 72 měsíčních splátkách po 3 244 Kč. Zápůjční roční úroková sazba byla ujednána nominální sazbou 26 % p.a. V bodě 5.3 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vzniká žalobci právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, právo na úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně až do 50% zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Bod 5.4 obsahuje ujednání, že první upomínka žalobce je zpoplatněna 300 Kč a druhá 500 Kč. V bodě 5.5 si strany ujednaly, že v případě neuhrazení celé dlužné částky po dvou upomínkách je žalobce oprávněn jistinu úvěru zesplatnit, kdy úroky se pak stanou součástí jistiny.

5. Součást smlouvy o úvěru dále mj. tvoří příloha číslo nadepsaná jako Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA. Zde si strany dojednaly poskytnutí doplňkové služby, za kterou měl žalovaný uhradit dalších 84 744 Kč, a to měsíčními splátkami po 1 177 Kč. Dle bodu číslo pro případ, že žalovaný bude v prodlení se splácením úvěru, si smluvní strany sjednaly, že uhrazením zbylé části doplňkové služby„ Podpora“ nahradí žalovaný žalobci škodu způsobenou porušením smlouvy o zřízení doplňkové služby„ Podpora“. I zde byl pro případ porušení podmínek sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení (bod číslo).

6. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne datum žalobce poukázal žalovanému na účet 63 750 Kč.

7. Z upomínek a dodejek České pošty se podává, že žalobce zaslal žalovanému postupně dvě upomínky k úhradě dluhu.

8. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek. Z oznámení spojeného s předžalobní výzvou ze dne datum vyplynulo, že žalovaný byl informován o tom, že došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a žalovaný byl vyzván k okamžitému zaplacení všech pohledávek.

9. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Právní posouzení případu vychází z , tedy (dále jen„ o. z.“).

10. Podle § 6 odst. 1 a 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

11. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

12. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle § 420 odst. 1 a 2 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

14. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

15. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by

k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu

s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran

v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

19. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle ustanovení § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je jen zčásti důvodná.

22. Soud posoudil shora uvedenou smlouvu o úvěru jako smlouvu absolutně neplatnou, a to s poukazem na porušení § 6 o. z. v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ustanovení § 580 a 1813 a násl. o. z.

23. Důvodem pro tento závěr je daná úroková sazba, která při součtu všech nákladových položek (bez smluvní pokuty) činí téměř 52 % ročně. Takto sjednaná úroková sazba zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky je zřejmé, že úroková sazba v době uzavření smlouvy činila 11,75 % ročně; potom sjednaná úroková sazba vybočuje ze stanovených mezí, neboť tuto sazbu výrazně převyšuje. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

24. Nadto je třeba dodat, že paušalizovaná náhrada újmy sjednaná v bodě 5.3 smlouvy o úvěru, resp. v bodě číslo smlouvy o zřízení doplňkové služby„ Podpora“, odporuje spotřebitelskému právu. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel sám dovolá. Soud z kontextu celé úvěrové smlouvy shledal celé ujednání o zřízení doplňkové služby„ Podpora“ jako zcela zjevně skrytý úrok, k jistině jako celku. Paušalizovaná náhrada újmy vykazuje v kontextu celé smlouvy značně sankční charakter. Náhrada újmy ve výši ceny doplňkové služby„ Podpora“ se má dle smlouvy uplatňovat vedle dalších smluvních pokut a nezávisle na nich. Žalobce přitom nemusí žádným způsobem prokazovat, zda mu vůbec nějaká újma vznikla. Předmětná ujednání tedy zakládají nepřiměřeným způsobem významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

25. Pokud jde potom o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků a dalších poplatků na platnost celé smlouvy, potom dle ustanovení § 576 o. z. je ujednání o výši úroku a poplatků od ostatních částí smlouvy oddělitelné pouze tehdy, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Ačkoliv je ujednání o výši úroků i dalších poplatků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení , které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků včetně údajně„ volitelných“ služeb několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení o. z., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku, resp. ujednání o službách uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku.

27. Pokud žalovaný převzal částku ve výši 63 750 Kč na základě neplatné sjednané smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný na poskytnuté plnění uhradil částku 9 774,17 Kč. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku představující zbytek bezdůvodného obohacení, kterého se na úkor žalobkyně obohatil ve výši 53 975,83 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a smluvních pokut.

28. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o. z. podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně úrok z prodlení požadovala po opakovaném upomínání žalovaného od datum. Soudu tak přiznal úroky z prodlení od tohoto data.

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle , kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.