Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 382/2022-96

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 106 259 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 454 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 454 Kč jdoucí od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbylé části zamítá.

III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 454 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 454 Kč jdoucí od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbylé části zamítá. III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 106 259 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný uzavřel dne 12.06.2019 se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl anonymizováno, vložka číslo (dále jen„ postupitel“) Smlouvu číslo s produktovým názvem anonymizována tři slova na účet číslo (dále jen„ Smlouva“). Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou též Smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Žalobce pro úplnost dodává, že před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (příjmení). Dále postupitel prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr postupitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy postupitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta bezhovotostní zápůjčka ve výši 50000.00 Kč (dále jen„ zápůjčka“). Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 35101.00 Kč (dále„ Poplatek“). Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 14. 00 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 85101.00 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku postupiteli zaplatit v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 3546.00 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 3543.00 Kč. Žalovaný následně na pohledávku postupitele uhradil celkem částku ve výši 3546.00 Kč prostřednictvím níže uvedených plateb, jak vyplývá rovně z doložené karty plateb žalovaného: 10.07.2019 -- 3546.00 Kč Uhrazené platby byly započteny ve výši 3546.00 Kč na jistinu 50000.00 Kč, která tak byla ponížena na 46454.00 Kč. Další uhrazené platby ve výši 3096.00 Kč byly započteny na výše specifikované Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 35101.00 Kč, které byly poníženy na 32005.00 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky, jak vyplývá z výše uvedeného rozpisu splátek a plateb uhrazených žalovaným. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalovanému právo na uhrazení: -smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku dle přiloženého výpočtu ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 25000.00 Kč; smluvní pokuta je žalobcem požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka". - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 2674.32 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek (viz přiložený výpočet k 1.2.2022, ze kterého je rovněž patrné, s jakým splátkami a jak dlouho byl či případně je žalovaný v prodlení), přičemž procentuální sazba zákonného úroku z prodlení byla vzata vždy aktuální k datu prodlení; nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vzniká žalobci ze zákona, -sankčních poplatků ve výši 2800.00 Kč, které jsou po žalovaném požadovány v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka", přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek Postupitele a za poplatky za upomínky. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy číslo Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 108933.32 Kč, která je složena z: jistiny 46454.00 Kč, Poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 32005.00 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 25000.00 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2674.32 Kč, sankčních poplatků ve výši 2800.00 Kč. Společně s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. V této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 108933.32 Kč uhradil nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobce za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 14. 00% p.a. z jistiny 46454.00 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 46454.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Obchodní úrok z úvěru a úrok z prodlení uplatňuje žalobce vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí , dle něhož každý z úroků má odlišnou funkci, a proto mohou být takto uplatňovány. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. S ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vzniká žalobci nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 106259.00 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2674.32 Kč, smluvním úrokem ve výši 14. 00% p.a. z jistiny 46454.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 46454.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení.“

2. Podáním ze dne 24. 1. 2023 žalobkyně doplnila svou žalobu o tvrzení vztahující se zejména k prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Ve svém podání žalobkyně uvedla, že si je vědoma své zákonné povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr a tuto svou povinnost její předchůdce v každém jednotlivém případě důkladně a bezezbytku naplňuje, kdy z informací, které si aktivně zjišťuje předchůdce žalobkyně a které získal od žalovaného a zdrojů nezávislých na žalovaném, dospěl k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Předchůdce žalobkyně tak vycházel z informací od BRKI, NRKI, SOLUS, ISIR, CEE a ze svých interních informací a informací získaných od žalovaného. K příjmu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný dosahuje pravidelného čistého měsíčního příjmu ve výši 8 250 Kč, je zaměstnán jako dělník na pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, na druhou stranu má výdaje ve výši 4 500 Kč. K výdajům žalovaného připočetl předchůdce žalobkyně částku životního minima a následně vzniklou částku navýšil dle svého ekonomického modelu, přičemž výsledkem těchto propočtů bylo, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 1. 3. 2023, ke kterému se žalovaný, byť řádně a včas obeslán, bez omluvy nedostavil, o odročení ústního jednání nepožádal. Soud tudíž postupoval v souladu s ust. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

5. Soud po provedené dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel dne 12. 6. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 3 546 Kč celkem 85 101 Kč, přičemž 50 000 Kč představuje dle smlouvy zápůjčku a 35 101 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 7 615 Kč, administrativní činnost ve výši 17 070 Kč, částka za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 7 320 Kč a pojistné ve výši 3 096 Kč. Strany ujednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 14 % ročně pevnou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 67,76 %. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky. Na straně 3 a 4 těchto podmínek byly mezi stranami sjednány další sankce spojené s prodlením žalovaného při splácení zápůjčky – a to jednak smluvní pokuta v článku 6.1 podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do maxima stanoveného zákonem a další poplatky – jednak poplatky za upomínky ve výši 300 Kč (čl. 6 3 podmínek) a poplatky za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč (článek 6. 4. podmínek). Žalovaný zápůjčku skutečně čerpal, jak vyplývá z potvrzení na č. l. 36 a číslo spisu, přičemž část zápůjčky měla být poskytnuta na refinancování předchozí zápůjčky poskytnuté od předchůdce žalobkyně (vyjádření žalobkyně, smlouva o zápůjčce). Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 3 546 Kč (vyjádření žalobkyně, tabulka umoření). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužných částek (výzvy založené ve spise na č. l. 37 – 47). Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k vrácení dluhu výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022, ve které byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 17. 3. 2022, přičemž výzva byla podána k poštovní přepravě dne 11. 2. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022 byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky (smlouva o zápůjčce, postupní smlouva, oznámení o postoupení pohledávky, výzva k okamžitému splacení dluhu, poštovní archy, předžalobní výzva). Z pracovní smlouvy žalovaného, zařazení zákazníka do pojistného programu, zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr výpisů ze seznamu exekucí se podává, že předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného, nicméně k poskytnutí zápůjčky s měsíčními splátkami ve výši 3 546 Kč přistoupil i přes to, že zjistil, že žalovaný je ženatý, žije na ubytovně, nicméně jeho čistý příjem představuje částku 8 250 Kč měsíčně, již předchůdci žalobkyně splácí 1 500 Kč a jeho odhadované výdaje představují částku 3 000 Kč. Návrh na výslech zprostředkovatele zápůjčky soud zamítl pro nadbytečnost, neboť dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně sice prověřoval úvěruschopnost žalovaného, nicméně zjištěné údaje nesprávně vyhodnotil a zápůjčku s ohledem na osobní a výdělkové poměry žalovaného, neměl žalovanému vůbec poskytnout, pročež je smlouva absolutně neplatná, jak bude popsáno níže.

6. Podle , (dále též jen „o. z.“) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 o. z. platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 6. 2019 číslo dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V dané věci bylo spolehlivě prokázáno, že předchůdce žalobkyně skutečně uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě došlo k čerpání finančních prostředků způsobem uvedeným ve smlouvě – tedy část na refinancování předchozí zápůjčky a část (41 791 Kč) byla žalovanému vyplacena na jím uvedený bankovní účet a žalovaný dosud zapůjčenou částku zcela nevrátil, byť k tomu byl ze strany žalobkyně opakovaně vyzýván, když dosud uhradil toliko jen částku ve výši 3 546 Kč. Žalobkyně je s odkazem na postupní smlouvu rovněž ve věci aktivně legitimována. Předchůdce žalobkyně rovněž zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž k závěru o úvěruschopnosti žalovaného dospěla na základě zjištění ze shora uvedených registrů a informací zjištěných od žalovaného. Soud se však musí pozastavit nad tvrzením žalobkyně ohledně toho, že předchůdce žalobkyně řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného, pokud uvádí, že zjistil příjem žalovaného ve výši 8 250 Kč, výdaje žalovaného ve výši 4 500 Kč, ke kterým připočetl částku životního minima ve výši 3 410 Kč – takové výdaje tedy představují částku 7 910 Kč - se závěrem, že žalovaný je schopen poskytnutou zápůjčku s měsíční splátkou ve výši 3 546 Kč splácet za situace, kdy mu po přičtení životního minima zůstává na splátky ve výši 3 546 Kč částka ve výši 340 Kč (!). To vše navíc za situace, kdy zápůjčka sloužila zčásti k refinancování předchozí zápůjčky předchůdce žalobkyně, pročež muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovaný má problémy s plněním svých závazků. Za dané situace je tedy zcela evidentní (a to i bez zohlednění životního minima – žalovanému by po zaplacení měsíční splátky zápůjčky zbývalo pouze 204 Kč), že žalovaný nebyl úvěruschopný a předchůdce žalobkyně mu vůbec zápůjčku neměl poskytnout, pokud mu jí poskytl, zpronevěřil se svým povinnostem uvedeným v ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zcela evidentní, že existují důvodné pochybnosti hraničící s nemožností žalovaného o jeho schopnosti zápůjčku splácet, pročež je smlouva absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr soudu o tom, že se jedná o neplatnost absolutní je podpořen judikaturou soudů a to zejména Ústavního soudu sp. zn. , Nejvyššího soudu ČR sp. zn. či například i rozhodovací praxí Krajského soudu v Praze (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113) či (a to zejména) rozsudkem Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, jakož i relativně nedávnou novelizací ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se nově uvádí, že:„ Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“

11. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobkyně žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovanému tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit zapůjčenou jistinu ve výši 50 000 Kč. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z. Podle § 2991 odst. 1 o. z. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se bezdůvodně obohatil o částku 50 000 Kč. Jak bylo shora uvedeno, z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný uhradila dosud celkem částku 3 546 Kč, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 46 454 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. , jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byl žalovaný prokazatelně vyzván žalobkyní k vrácení finančních prostředků výzvou k okamžitému splacení dluhu z 10. 2. 2022, kterou byl vyzván k vrácení dlužné částky do 17. 3. 2022. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 11. 2. 2022. Podle č. , se výzva dostala do sféry žalovaného třetí pracovní den po odeslání. Jelikož žalovaný dluh ve lhůtě do 17. 3. 2022 nevrátil, dostal se od 18. 3. 2022 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátila-li se žalobkyně na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinila tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v  , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvší žalobkyni. Ze spisu je ale zřejmé, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupenému žalovanému ve smyslu Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. O lhůtách a způsobu splnění povinností z tohoto rozsudku (výrok I.) soud rozhodoval podle a stanovil žalované pro splnění povinností třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.