Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 42/2023-56
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 18 640 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 990 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 9 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 872,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 727,21 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení
a s úrokem 25,23 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, a dále částky 3 050 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 426,18 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 365,33 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 372,06 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a s úrokem 26,43 % ročně z částky 2 372,06 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení.
III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 990 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 9 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 872,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 727,21 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a s úrokem 25,23 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, a dále částky 3 050 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 426,18 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 365,33 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 372,06 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a s úrokem 26,43 % ročně z částky 2 372,06 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 31. 1. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 18 640 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou dne 27. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných
a získaných od žalované, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ dokumenty k ověření“. Na základě smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 12 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022. Žalovaná od uzavření smlouvy o úvěru do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 6 010 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 3 590 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 727,21 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 872,75 Kč, úroku ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny
od 2. 11. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 2. 11. 2022
do zaplacení. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 16. 7. 2019 smlouvu
o spotřebitelském úvěru číslo. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ dokumenty
k ověření“. Na základě smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 8 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši
3 200 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022. Žalovaná od uzavření smlouvy
o úvěru do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 11 850 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 2 237,06 Kč, dlužného poplatku ve výši
677,94 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 365,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 426,18 Kč, úroku ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022
do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.
3. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:
-) z karty zákazníka ze dne 16. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná v ní uvedla své osobní údaje, adresu, druh bydlení – nájem a že měla jedno nezaopatřené dítě. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli anonymizováno z. škola, že byla zaměstnána na dobu neurčitou, že měsíční příjmy činily 12 307 Kč ze zaměstnání a 1 800 Kč jako státní podpora, a že měsíční výdaje činily 12 143 Kč a zahrnovaly osobní výdaje ve výši 3 500 Kč, splátky půjček/úvěrů ve výši 2 793 Kč a výdaje na bydlení ve výši 5 850 Kč, na které jí přispívala matka částkou 2 000 Kč. Údaje měly být ověřeny výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou;
-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022, včetně přílohy, bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou přešly na žalobkyni;
-) z karty zákazníka ze dne 27. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná v ní uvedla své osobní údaje, adresu, druh bydlení – nájem a že měla jedno nezaopatřené dítě. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli anonymizováno z. škola, že byla zaměstnána na dobu určitou do 10. 9. 2020, že měsíční příjmy činily 14 314 Kč ze zaměstnání a 1 800 Kč jako státní podpora,
a že měsíční výdaje činily 11 230 Kč a zahrnovaly osobní výdaje ve výši 3 500 Kč, splátky půjček/úvěrů ve výši 1 080 Kč, výživné pro dceru ve výši 800 Kč a výdaje na bydlení
ve výši 5 850 Kč, na které jí přispívala matka částkou 2 000 Kč. Údaje měly být ověřeny výplatními páskami, bankovními výpisy, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou;
-) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 7. 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou, že výše úvěru činila 8 000 Kč a zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 32,15 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 1 600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč.
V případě prodlení se splácením byla společnost právnická osoba oprávněna požadovat úhradu celé nesplacené jistiny a úhradu smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů;
-) z výzvy ze dne 12. 1. 2023, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána žalobkyní k úhradě částky 28 999,52 Kč do 27. 1. 2023;
-) z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005;
-) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 10. 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou, že výše úvěru činila 12 000 Kč a zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 32,15 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 2 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč.
V případě prodlení se splácením byla společnost právnická osoba oprávněna požadovat úhradu celé nesplacené jistiny a úhradu smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů;
-) z dopisu ze dne 24. 11. 2022, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni;
-) z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění.
4. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 16. 7. 2019 a dne 27. 10. 2019 smlouvy
o spotřebitelském úvěru, jejichž nedílnou součástí byly i Smluvní podmínky, a na jejichž základě žalované poskytl částky 8 000 Kč a 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smluv. Žalovaná
se v uvedených smlouvách zavázala úvěry splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným úrokem, administrativním poplatkem a odměnou za hotovostní inkaso splátek. Před uzavřením smluv žalovaná vyplnila tzv. karty zákazníka, ve kterých uvedla své osobní údaje, adresu trvalého pobytu a že bydlela v nájmu. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli, své měsíční příjmy ze zaměstnání a státní podpory a měsíční výdaje zahrnující osobní výdaje, výdaje na splátky půjček/úvěrů, výdaje na bydlení a výdaje na výživné. Žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022, uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022, v němž byla současně vyzvána k úhradě dlužných částek. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními
a dospěl k tomuto právnímu závěru:
13. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalované pohledávky přešly na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedené smluvní vztahy aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb.,
o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, tj. její schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným (výše uvedeným) způsobem prověřoval schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry. Žalobkyně sice soudu předložila pouze karty zákazníka, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalované, což nelze s ohledem na výše uvedené závěry posoudit za dostatečné. Zejména se pak právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdaji žalované, a to za situace, kdy bylo zjištěno, že žalovaná měla v době uzavření smluv o úvěru nesplacené jiné závazky.
14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smluv
o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalované,
tj. schopnost žalované poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatky žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právnická osoba, a žalovanou dne 16. 7. 2019 a dne 27. 10. 2019 jako absolutně neplatné.
15. V souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je žalovaná povinna vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru snížené o prokázané platby žalované v době přiměřené jejím možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 zákona č. 257/2016 Sb. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.
16. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že na poskytnutý úvěr 8 000 Kč žalovaná uhradila celkem
11 850 Kč a na poskytnutý úvěr 12 000 Kč žalovaná uhradila celkem 6 010 Kč. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni zbývající dlužnou jistinu ve výši 5 990 Kč (12 000 Kč – 6 010 Kč). Dále pak v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu úvěrů vrátit (tj. době splatnosti), a proto ji určil soud. Žalovaná byla během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdila ani soudu k věci neoznačila žádné důkazy. Vzhledem
k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení zbývající dlužné jistiny žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy
v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
17. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatků a smluvního úroku. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když více procesně úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná (žalobkyně požadovala úhradu celkové částky
18 640 Kč bez příslušenství, přičemž jí byla přiznána pouze částka 5 990 Kč). Jelikož žalované, která by tak měla právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.