Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 359/2022-38

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 500 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení

a) částky 8 000 Kč,

b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 356,53 Kč,

c) kapitalizovaného úroku ve výši 948,78 Kč,

d) zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně,

e) úroku 22,62 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 500 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky 8 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 356,53 Kč, c) kapitalizovaného úroku ve výši 948,78 Kč, d) zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, e) úroku 22,62 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované celkem zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním.

2. Žalovaná dne datum uzavřela s předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla společnost právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná nehradila jednané splátky řádně a včas, když uhradila pouze částku 1 500 Kč. Žalovaná částka ve výši 16 500 Kč představuje nesplacenou část jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 5000 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným kapitalizovaným úrokem ve výši 948,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 356,53 Kč, úroků ve výši 22,62 % ročně z jistiny 10 000 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny ve výši 10 000 Kč od datum do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

Dokazování

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Dne datum společnost právnická osoba poskytla v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala je splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum).

6. Žalovaná dne datum sdělila společnosti právnická osoba, že bydlí v nájemním bydlení; žije s partnerem; má jedno nezaopatřené dítě; je svobodná; je na mateřské; čistý měsíční příjem činí 9 600 Kč; výdaje na bydlení činí 2 000 Kč; osobní výdaje činí 6 000 Kč; další výdaje nemá. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr je zaškrtnuto pole nájemní smlouva; složenky - příjmy (zjištěno z karty zákazníka ze dne datum).

7. Žalovaná dne datum podepsala nájemní smlouvu, jejímž předmětem je byt, který se skládá z chodby, koupelny s WC, kuchyně a dvou pokojů (zjištěno z kopie nájemní smlouvy ze dne datum). K této ě soud konstatuje, že byla předložena v neúplné kopii, přičemž absentuje část s uvedením nájemného.

8. Úřad práce vyplácel v měsících duben, květen a červen 2022 žalované částku 9 545 Kč měsíčně (zjištěno z poštovních poukázek).

9. právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo smlouvy číslo (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamů postoupených pohledávek).

10. právnická osoba oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne datum na žalobkyni (zjištěno z dopisu ze dne datum včetně podacího lístku).

11. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou v dopise ze dne datum k zaplacení dlužné částky do datum (zjištěno z dopisu ze dne datum včetně podacího lístku a plné moci).

12. Soud dále provedl důkaz výpis z obchodního rejstříku, ze kterého však nezjistil nic podstatného.

13. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:

14. Dne datum společnost právnická osoba poskytla v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala je splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč

15. právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou, o čemž byla žalovaná společností právnická osoba vyrozuměna.

16. Žalovaná bydlela v nájemním bydlení. Příjem žalované činil 9 545 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla své výdaje v celkové výši 8 000 Kč měsíčně.

17. Soud konstatuje, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, které by prokazovali, jaké byly skutečné výdaje žalované a to ani nájemné.

Právní hodnocení

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

19. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

21. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Mezi společností právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem došlo dne datum ke vzniku smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle ve spojení s  zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost právnická osoba přenechala žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit ve splátkách spolu s úrokem, administrativním poplatkem, odměnou za hotovostní inkaso splátek.

23. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti společnosti právnická osoba jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

28. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

29. Podle přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle přihlédne i bez návrhu.

31. Otázkou, zda zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 5. 2019, č. j.  – 71, ve kterém dospěl k závěru,„ že v  stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“

32. K podrobnějšímu odůvodnění co do závěru o absolutní neplatnosti soud odkazuje na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze.

33. V projednávané věci je tedy stěžejní otázkou, zda společnost právnická osoba dostála své povinnosti a řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.

34. právnická osoba byla podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

35. Dále soud zdůrazňuje, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j.  - 39).

36. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.

37. Dále soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně svým povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. V této souvislosti stou konstatuje, že žalobkyně předložila toliko dokumenty co do příjmů žalované. Nepředložila však žádné dokumenty co do výdajů žalované a to ani týkající se nájemného bydlení žalované, když předložená kopie nájemní smlouvy neprokazuje výši nájemného. K tvrzené výši nájemného 2 000 Kč soud podotýká, že se jeví dosti nízká za byt o dispozicích 2 + kuchyň. Z ničeho rovněž neplyne, že by společnost právnická osoba prověřila žalovanou v jakékoli databázi.

38. K zákaznické kartě dále soud konstatuje, že v této jsou sice uvedeny výdaje žalované, avšak jejich existence není prokázána žádným důkazem, a proto nemá soud za prokázané, že uváděné výdaje odpovídaly skutečnosti.

39. Soud je toho názoru, že společnost právnická osoba ve skutečnosti výdaje žalované nezkoumala, a tedy je ani nemohla porovnat s jejími příjmy.

40. Dále soud dodává, že i kdyby údaje obsažené v zákaznické kartě odpovídaly skutečnosti, tak žalobkyně nesplňovala podmínku úvěruschopnosti, neboť s ohledem na příjem 9 545 Kč a výdaje 8 000 Kč, ke kterým je nutno připočíst splátku úvěru ve výši 1 200 Kč měsíčně (4 x týdenní splátka po 300 Kč), by žalované zbývaly volné finanční prostředky ve výši 345 Kč, tedy jakýkoli byť i minimální výdaj navíc oproti tvrzeným výdajům, by znamenal, že žalovaná, by neměla volné finanční prostředky k úhradě splátek.

41. Dle výše uvedeného, soud dospěl k závěru, společnost právnická osoba nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k posuzování úvěruschopnosti žalované přistoupila toliko formálně, avšak reálně úvěruschopnost žalované neposuzovala, a proto soud shledal předmětné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.

42. Soud k neunesení důkazního břemene žalobkyní, co do prokázání skutečnosti, že společnost právnická osoba, dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, konstatuje, že žalobkyně byla před nařízením jednání vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů a dále byla při jednání poučena dle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “).

43. S ohledem na neplatnost smlouvy uložil soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalované pouze povinnost zaplatit částku ve výši 8 500 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, přičemž soud zohlednil tvrzení žalobkyně o uhrazení částky žalovanou ve výši 1 500 Kč, a v ostatním rozsahu žalobu zamítl co do požadovaných úroků, administrativních poplatků, odměn za hotovostní inkaso splátek, poplatku za pojištění a zákonných úroků z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

44. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

45. Podle dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

46. právnická osoba dle postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná. Dále soud dodává, že žalovaná bylo o postoupení pohledávky společností právnická osoba vyrozuměna (viz ).

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

47. Soud shledal, že společnost právnická osoba nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, a proto soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalované pouze povinnost zaplatit částku 8 500 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

48. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle , neboť žalovaná byla sice i s přihlédnutím k zamítnutému příslušenství ve věci úspěšnější než žalobkyně, avšak žádné náklady řízení žalované nevznikly.

49. Lhůta ke splnění povinnosti soud stanovil v obecné délce tří dnů ( ), neboť s ohledem na pasivitu žalované soud nezná její možnosti k vrácení nesplacené jistiny (viz zákona o spotřebitelském úvěru).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.