Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 27/2023-18
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 20 277,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 277,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 8 703,77 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 707,39 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 277,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 8 703,77 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 707,39 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 277,96 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla dne 29. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr právnímu předchůdci žalobce splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 328 Kč počínaje měsícem červen 2020. Kromě jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, kterou převzala žalovaná v hotovosti v místě svého bydliště, se žalovaná zavázala zaplatit žalobci další náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 592 Kč, které se skládají z úroku ve výši 963 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši 1 800 Kč. Při prověření schopnosti žalované splácet úvěr vycházel právní předchůdce žalobce z údajů o příjmech a nákladech žalované uvedených v žádosti o úvěr, které vyhodnotil tak, že žalovaná je schopna úvěr splatit. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou sjednána pro případ porušení povinnosti platit měsíční splátky žalovaným smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky denně, přičemž v tomto řízení požaduje žalobce pouze zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 30. 7. 2021 do 14. 7. 2022, tedy částky 3 037,62 Kč. Ke dni zahájení řízení zaplatila žalovaná právnímu předchůdci žalobce i žalobci na úhradu svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy pouze částku 2 600 Kč a tuto částku právní předchůdce žalobce započetl na jistinu dluhu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalované z předmětné smlouvy na jistině úvěru 8 703,77 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 725,86 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 707,39 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 4 214,76 Kč, na nákladech za vyhodnocení úvěru 799,33 Kč, na inkasním poplatku 1 548,28 Kč a na smluvní pokutě 3 037,62 Kč. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování žádostí žalované o předmětný úvěr z 29. 5. 2020, smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřenou stejného dne, standardní informací o spotřebitelském úvěru, potvrzením o vyplacení jistiny úvěru žalované, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 4. 4. 2022 včetně její přílohy a dodatku číslo oznámením o postoupení pohledávky z 4. 8. 2022 včetně podacího archu a výzvou žalobce adresovanou žalované z 21. 11. 2022 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla dne 29. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru číslo která je posouzeno podle obsahu smlouvou o zápůjčce dle § 2390 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr právnímu předchůdci žalobce splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 328 Kč počínaje měsícem červen 2020. Kromě jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, kterou převzala žalovaná v hotovosti v místě svého bydliště, se žalovaná zavázala zaplatit žalobci další náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 592 Kč, které se skládají z úroku ve výši 963 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši 1 800 Kč. Při prověření schopnosti žalované splácet úvěr vycházel právní předchůdce žalobce z údajů o příjmech a nákladech žalované uvedených v žádosti o úvěr, které vyhodnotil tak, že žalovaná je schopna úvěr splatit. Z údajů žalované je přitom zřejmé, že její příjmy z rodičovského příspěvku a výživného činily 17 759 Kč při měsíčních výdajích 12 090 Kč a jiné dluhy žalovaná neměla. Vzhledem k výši úvěru lze přitom považovat tento způsob ověření úvěruschopnosti žalované za dostačující. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou sjednána pro případ porušení povinnosti platit měsíční splátky žalovaným smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky denně, přičemž v tomto řízení požaduje žalobce pouze zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 30. 7. 2021 do 14. 7. 2022, tedy částky 3 037,62 Kč. Ke dni zahájení řízení zaplatila žalovaná právnímu předchůdci žalobce i žalobci na úhradu svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy pouze částku 2 600 Kč a tuto částku právní předchůdce žalobce započetl na jistinu dluhu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalované z předmětné smlouvy na jistině úvěru 8 703,77 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 725,86 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 707,39 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 4 214,76 Kč, na nákladech za vyhodnocení úvěru 799,33 Kč, na inkasním poplatku 1 548,28 Kč a na smluvní pokutě 3 037,62 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, smluvního úroku, nákladů za vyhodnocení úvěru a poplatku za inkaso plateb v hotovosti i nákladů spojených s uplatněním pohledávky z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Soud přitom v těchto částech neshledal žádné důvody neplatnosti smluvního ujednání právního předchůdce žalobce a žalované v předmětné smlouvě označené jako smlouva o úvěru, neboť zaplacení nákladů na vyhodnocení úvěru i poplatku za hotovostní inkaso splátek v bydlišti žalované lze považovat za služby poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě platných smluvních ujednání. Soud rovněž neshledal žádné důvody případné neplatnosti sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky, neboť tato výše smluvní pokuty nepřevyšuje omezení stanovená v § 122 odst. 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb. v platném znění o spotřebitelském úvěru. V žalobním petitu byl sice nárok žalobce na zaplacení smluvních poplatků a nákladů nesprávně označen jako kapitalizovaný úrok, nicméně tato skutečnost dle názoru soudu není důvodem k zamítnutí žaloby, neboť soud je vázán pouze skutkem popsaným v žalobě a nikoliv jeho právní kvalifikací. Žalovaná se rovněž již přede dnem 29. 7. 2022 ocitla nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení z jistiny vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení ve výši 8,50% ročně odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou částku žalobci v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty žalované delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy žalované před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH a z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.