Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 337/2022-21

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Palkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 11 488 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 11 488 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 488 Kč od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 490 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 11 488 Kč od datum do datum, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 490 Kč zamítá.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu

okres soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na náhradu nákladů řízení částku 2 452 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 11 488 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 488 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 490 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 11 488 Kč od [datum] do [datum], a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 490 Kč zamítá. III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na náhradu nákladů řízení částku 2 452 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 488 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 488 Kč od

datum do zaplacení ve výši 8,5 %, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč a dále zaplacení smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 11 488 Kč od datum do datum. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté co byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 9 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne datum v částce 9 000 Kč. Protože žalovaný požádal o odklad splatnosti úvěru o 30 dní, splatnost úvěru nastala dne datum. Žalovaný celkem splatil částku 2 430 Kč, a to platbou ze dne datum. Žalobkyně dále vznesla nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty. Ke dni sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně nesplacenou pohledávku tak, že tato celkem představuje částku 13 320,72 Kč sestávající z jistiny ve výši 9 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 430 Kč, zákonného úroku z prodlení 852,72 Kč, poplatku za službu„ informační SMS servis“ 58 Kč a účelně vynaložených nákladů 980 Kč. K účelně vynaloženým nákladům na vymáhání pohledávky žalobkyně uvedla, že jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, a to paušálně ve výši 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení žalované, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně může posílat zpoplatněné upomínky, vždy za částku 105 Kč za jednu upomínku. Celková částka účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky je tedy 980 Kč, která se skládá ze 28 dní násobených paušální náhradou 35 Kč denně, v období od datum do

datum, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. příjmení je složena z následujících položek: 31 SMS, 37 emailů a 8 telefonátů. Žalovaný se dostal do prodlení dne datum, kdy neuhradil částku ve výši 11 488 Kč. Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení , , (dále jen „ “) vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne datum (dále též jen„ smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení ve výši 9 000 Kč coby celková výše úvěru a zároveň první tranše úvěru. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím tvořeným poplatkem za vybrané volitelné služby, v případě žalovaného byla sjednána služba„ informační SMS servis 29 Kč měsíčně“, a s poplatkem za sjednání úvěru dle čl. IX. smlouvy ve výši 2430 Kč. Jednorázová výše splátky – při čerpání celého úvěrového limitu činila

11 459 Kč. Datum splatnosti úvěru bylo sjednáno na datum RPSN představovalo 1 732,08 %. Z žalobních tvrzení plyne, že žalovaný požádal o odklad splatnosti úvěru o 30 dní. Nový den splatnosti tak nastal datum. Dle čl. 2 sazebníku platného od

datum (dále též jen„ sazebník“) jako součásti smlouvy činil poplatek za„ prolongaci 30“ 22 % z nesplacené jistiny. Dne datum provedl žalovaný úhradu ve výši 2 430 Kč. Článkem 3. sazebníku bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a dále je oprávněna posílat zpoplatněné upomínky v případě, že žalovaný dluží buď část, nebo celou půjčku (včetně poplatků) a nevyužil možnosti splatnost půjčky odložit. Článkem 3. sazebníku bylo také ujednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Z všeobecných obchodních podmínek platných od datum (dále též jen„ VOP“) plyne pro případ prodlení žalovaného ujednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (čl. 6 odst. 6.4). Článkem 4. odst. 4.5 VOP bylo ujednáno, že:„ Částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit. Nejdříve na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Nebude-li částka zaplacená dlužníkem postačovat na pokrytí stávajícího dluhu, bude z nesplacené částky stávajícího dluhu dále účtován poplatek z prodlení, s čímž dlužník výslovně souhlasí.“ Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne datum byla zaevidována transakce s variabilním symbolem číslo (shodným s čl. IX. smlouvy) ve výši 9 000 Kč ve prospěch protiúčtu č. bankovní účet (uvedeného jako číslo účtu žalovaného ve smlouvě). Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.

4. Podle , , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

10. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

11. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s  Vyšel z předložených listinných důkazů ( ), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.

12. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nároku žalobkyně uplatněného žalobou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne datum podle ustanovení § 2395 o. z. lze co do části podle výroku I. tohoto rozsudku vyhovět, neboť i přes vysokou roční procentní sazbu nákladů je poplatek za poskytnutí úvěru sjednán za relativně krátké časové období (30 dní) a vyčíslen ve smlouvě pevnou částkou, v důsledku čehož nebude poplatek v případě prodlení dlužníka s plněním závazku narůstat v čase tak jako je tomu u úroků při úvěrech poskytovaných bankami. Na takový poplatek tedy nelze pohlížet jako na skrytý úrok a srovnávat jej s roční úrokovou sazbou úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. ulice doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že se právě roční procentní sazba nákladů jeví jako velmi vysoká. Podstatným aspektem je také to, že úvěrovaná částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal celý úvěrový limit dne datum, přičemž se smlouvou zavázal uhradit jednorázovou výši splátky 11 459 Kč. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaný celkem uhradil 2 430 Kč dne

datum. Protože však žalovaný dle žalobních tvrzení požádal o odklad splatnosti úvěru o 30 dní a dle čl. 2 sazebníku je za tuto službu účtován poplatek ve výši 22 % z nesplacené jistiny, dospěl soud k závěru, že žalobkyně částku ve výši 1 980 Kč představující 22 % z poskytnuté nesplacené jistiny 9 000 Kč započetla právě na tento poplatek označený jako„ prolongace 30“. Protože však žalobkyně nijak nezohlednila, resp. na žádný z požadovaných nároků nezapočetla částku 450 Kč (úhradu žalovaného převyšující poplatek za„ prolongaci 30“), postupoval soud podle čl. 4 VOP a částku 450 Kč započetl na poplatek za poskytnutí úvěru v celkové nárokované výši 2 430 Kč, a proto žalobkyni přiznal částku 11 488 Kč sestávající z neuhrazené poskytnuté jistiny úvěru, dlužného poplatku za sjednání úvěru a sjednané ceny za doplňkovou službu„ informační SMS servis“ ve výši 58 Kč Vedle těchto nároků vzniklo žalobkyni i právo požadovat smluvní pokutu dle čl. 6 odst. 6.4 VOP a čl. 3 sazebníku (přičemž tento nárok je v žalobních tvrzeních i smluvních dokumentech označen právě jako smluvní pokuta, avšak v petitu jej žalobkyně nazvala smluvním úrokem z prodlení) ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 11 488 Kč od datum coby dne následujícího po splatnosti úvěru do datum, když i tento nárok soud shledal podle

o. z. ve spojení s  a odst. 2 po právu. Nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 488 Kč od datum do zaplacení vznikl žalobkyni podle o. z. ve spojení s  a 2

13. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu částečně zamítl, a to co do částky 490 Kč, neboť má za to, že ujednání o možnosti požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky, zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K takovým ujednáním se podle § 1815 o. z. nepřihlíží (§ 1813 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dluhu prostřednictvím SMS a emailové korespondence v období od datum do datum, soud shledal důvodným nárok žalobkyně na upomínací náklady pouze za dobu 1 měsíce, tedy v částce 490 Kč (a v této částce nárok žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal). Soud má za to, že nebylo na místě, aby žalobkyně dále vyčkávala s podáním žaloby a navyšovala tak svoje náklady na uplatnění pohledávky, jakož i úrok z prodlení a smluvní pokutu, za situace, kdy bylo zřejmé, že žalovaný svůj závazek dobrovolně nesplní.

14. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k  , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč podle položky 2 bodu 1. písm. b) sazebníku na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 200 Kč.

15. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení , kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, doplatku soudního poplatku v částce 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

16. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením , neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka (tento nález je přístupný na webová adresa). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. Žaloby žalobkyně se odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.

17. Podle soud uložil žalovanému částku i náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a podle náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.