Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 56/2023-43
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 18 134 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 700 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
II. Co do částky 9 434 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 158,79 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 9 558,66 Kč za dobu od datum do datum a z částky 858,66 Kč za dobu od datum do zaplacení a co do úroku ve výši 2 882,73 Kč a dále ve výši 28,2 % ročně z částky 9 558,66 Kč za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 700 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Co do částky 9 434 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 158,79 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 9 558,66 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 858,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 2 882,73 Kč a dále ve výši 28,2 % ročně z částky 9 558,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 134 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému předány peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i poplatek ve výši 9 554 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 103 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 28,2 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy), částku za zpracován zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 891 Kč a pojistného, bylo-li sjednáno. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a poplatku v 52 týdenních splátkách po 377 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalovaného uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku v celkové výši 1 300 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne datum. Ke dni datum tedy činila dlužná jistina úvěru částku 9 558,66 Kč a dlužný poplatek částku 8 575,34 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu částky ve výši 18 134 Kč, kdy se jedná o jistinu zápůjčky ve výši 9 558,66 Kč a poplatek ve výši 8 575,34 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném úrok sjednaný ve výši 28,2 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 9 558,66 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od datum do datum, ve výši 2 882,73 Kč a dále ve výši 28,2 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 9 558,66 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od datum do datum, ve výši 1 158,79 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum, se zástupce žalobkyně nedostavil, svou neúčast omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti zástupce žalobkyně.
3. Žalovaný u jednání dne datum s tvrzením žalobkyně nesouhlasil, uvedl, že úvěr ve výši 10 000 Kč si v lednu 2020 od původního věřitele vzal, je pravdou, že uhradil pouze 1 300 Kč. Úvěr mu tehdy nabídl zaměstnanec původního věřitele s tím, že po něm nebude chtít žádné potvrzení o příjmu a výdajích. Příjem v té době žalovaný měl pouze z brigády z dohody o provedení práce, tento nijak nedokládal. Následně byl ohledně této smlouvy trestně stíhán. Žalovaný není schopen dlužnou částku uhradit jednorázově. V současné době nemá žádný příjem, od dubna 2023 by měl nastoupit do zaměstnání u anonymizováno obec, kde bych měl mít hrubý příjem 180 Kč za hodinu. Od dubna 2023 by tedy mohl splácet asi 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí u babičky, na bydlení přispívá částkou 4 000 Kč až 5 000 Kč měsíčně, dále bude platit jízdné do obec do zaměstnání. Další pravidelné výdaje ani vyživovací povinnost nemá. Jiné dluhy nemá. O postoupení pohledávky nevěděl, žádný výzva k úhradě mu doručena nebyla. Na dané adrese v té době již nebydlel, změnu kontaktní adresy však původnímu věřiteli neoznámil.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 7 994 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 3 103 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 4 891 Kč a částky za dobrovolně volitelné doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 19 554 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 377 Kč, přičemž poslední splátka činila 327 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 56 % ročně. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že výše uvedenou částku půjčky převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum a Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru). Před uzavřením smlouvy byla vyplněna zákaznická karta, dle které byl žalovaný v době uzavření smlouvy zaměstnán s příjmem ve výši 10 830 Kč měsíčně, další čistý příjem domácnosti činil 30 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl svobodný, žil v nájemním bytě, odhadované výdaje žalovaného činily 1 000 Kč, nesplácel další závazky. K ověření svých majetkových poměrů měl žalovaný předložit potvrzení o příjmu za říjen a listopad 2019 (prokázáno zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Žalovaný na svůj dluh uhradil částku v celkové výši 1 300 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum původní věřitel společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 26 246,04 Kč s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne datum se lhůtou k plnění novému věřiteli do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum na adresu označenou v zákaznické kartě jako kontaktní (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum a zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Dne datum odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k plnění, kterou vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky z nesplacené půjčky ve výši 23 423,99 Kč nejpozději do datum s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum).
5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s poplatkem v celkové výši 9 554 Kč vrátit ve sjednaných 52 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu ze dne datum, která však tato tvrzení neprokazuje. Z této listin y pouze vyplývá, že žalovaný před uzavřením smlouvy o zápůjčce uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši 10 830 Kč měsíčně, další čistý příjem domácnosti měl činit 30 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl svobodný, žil v nájemním bytě, odhadované výdaje žalovaného činily 1 000 Kč, kdy tato částka se sama o sobě již jeví nepřiměřeně nízkou, žalovaný nesplácel další závazky. Příjmy žalovaného měly být ověřeny z potvrzení o příjmu za měsíce říjen a listopad 2019, tyto dokumenty však soudu doloženy nebyly, další příjmy domácnosti nebyly specifikovány ani doloženy. Rovněž nebyly specifikovány ani doloženy náklady a výdaje žalovaného, které jsou uvedeny pouze obecně a v odhadované výši. Žalovaný navíc uvedl, že své příjmy ani výdaje původnímu věřiteli před uzavřením smlouvy nedokládal. Je tedy zřejmé, že solventnost žalovaného nebyla řádně před uzavřením smlouvy prověřena. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že je nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 10 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnil, a to částku ve výši 1 300 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 8 700 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč – úhrada ve výši 1 300 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 8 700 Kč, a to ode dne datum, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Toto oznámení bylo žalovanému doručeno na dresu označenou v žádosti o poskytnutí úvěru jako kontaktní. Žalovaný sice uvedl, že na této adrese již v době doručení oznámení nebydlel, změnu kontaktní adresy však původnímu věřiteli ani žalobkyni neoznámil. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne datum a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do datum. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku .
6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V daném případě žalovaný, dle svého tvrzení, nemá dostatečné finanční příjmy, z nichž by byl schopen hradit svůj dluh v plné výši, a proto soud povolil žalovanému úhradu dluhu v jím navržených splátkách, když má za to, že navrhovaná výše splátek je přiměřená možnostem žalovaného i celkové výši dluhu a pokud bude žalovaný stanovené splátky řádně hradit, bude dluh uhrazen v přiměřené době. Povolení splátek pak soud vázal na ztrátu výhody těchto splátek, tj. nezaplatí-li žalovaný jednu z dohodnutých splátek řádně a včas, stává se splatným celý zbytek dluhu.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalovaný (předmět řízení vypočten včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni u soudu neuplatnil.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.