Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 447/2022-38
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 558 234,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 414 702,06 Kč, úrok ve výši 10,90 % ročně z částky 542 946,78 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 10,90 % ročně z částky 15 288,10 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 16 471,77 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 558 234,88 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 143 532,82 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, a pro případ prodlení se zaplacením byť i jediné splátky úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení, k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 414 702,06 Kč, úrok ve výši 10,90 % ročně z částky 542 946,78 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 10,90 % ročně z částky 15 288,10 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 16 471,77 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 558 234,88 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 143 532,82 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, a pro případ prodlení se zaplacením byť i jediné splátky úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení, k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 558 234,88 Kč spolu s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 542 946,78 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení a z částky 15 288,10 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 16 471,77 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 558 234,88 Kč za dobu od 2. 6. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen původní věřitel) jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 25. 1. 2017 uzavřena Smlouva o úvěru ve znění dodatku ke smlouvě o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze dne 13. 8. 2018, ze dne 18. 12. 2018, ze dne 10. 1. 2020, ze dne 10. 1. 2020, ze dne 2. 3. 2021 a ze dne 2. 3. 2021 (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 700 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Úvěr byl účelově vázán na splácení dluhů žalovaného vyplývajícího z poskytnutí jiných úvěrů (konsolidovaný dluh). Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,90 % ročně a poplatky v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 9 638 Kč splatných vždy k 16. dni příslušného měsíce počínaje dnem 16. 2. 2017, přičemž poslední splátka ve výši 9 610 Kč měla být splacena dne 18. 1. 2027. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba, jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek původní věřitel dopisem ze dne 26. 2. 2022 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 26. 2. 2022 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 6. 2022. Žalobce kvalifikovaně vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 542 946,77 Kč, na úroku částku 15 288,10 Kč a na úroku z prodlení částku 16 471,77 Kč.
2. Žalovaný namítal, že přestal úvěr hradit, když jej propustili ze zaměstnání v lednu 2017, zůstal bez financí a měl problémy splácet své závazky. Měl zdravotní problémy, zejména psychické, když byl na tom lépe, našel si jinou práci, kde pracoval pouze 11 měsíců a propustili jej k 1. 3. 2021, byl na tom špatně finančně i zdravotně. Měl původně dobrý výdělek, pracoval na pozici seřizovač strojů a jeho průměrný měsíční příjem činil 40 000 Kč. Dále uvedl, že v minulém roce měl zdravotní problémy, anonymizováno 6 slov, ze zdravotních důvodů požádal o předčasný starobní důchod, který mu byl přiznán ke dni 17. 10. 2022 a nyní po valorizaci pobírá od 1. 1. 2023 starobní důchod ve výši 17 627 Kč měsíčně. Na nákladech za bydlení hradí částku 9 750 Kč měsíčně včetně záloh na energie a na živobytí mu zůstává částka 4 000 Kč měsíčně. Nemá žádné vyživovací povinnosti, žije sám. Doplnil, že není schopen dluh uhradit jednorázově a požádal o možnost úhrady dluhu ve splátkách po 3 500 Kč měsíčně, vyšší splátku není schopen hradit.
3. Soud svá skutková zjištění opřel o následující listinné důkazy:
Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 25. 1. 2017, záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 25. 1. 2017 a ze Smlouvy o úvěru ze dne 25. 1. 2017 včetně dodatku ke smlouvě o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze dne 13. 8. 2018, ze dne 18. 12. 2018, ze dne 10. 1. 2020, ze dne 10. 1. 2020, ze dne 2. 3. 2021 a ze dne 2. 3. 2021 bylo zjištěno, že se původní věřitel jako úvěrující a žalovaný jako dlužník a úvěrovaný dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 700 000 Kč. Použití úvěru bylo účelově vázáno na splácení dluhů žalovaného vyplývajícího z poskytnutí jiných úvěrů, a to úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. bankovní účet u právnická osoba a úvěru vedeného u právnická osoba (konsolidovaný dluh), případný přebytek úvěru nebyl účelově vázán. Úvěr byl poskytnut jako nezajištěný. Žalovaný čerpal úvěr v plné výši bezhotovostně dne 25. 1. 2017 převodem na příslušný účet určený ke splácení konsolidovaných dluhů a převodem přebytku na splátkový účet č. ú. bankovní účet vedený na žalovaného (čl. 2., 2.. a 3.. úvěrové smlouvy). Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v 120 měsíčních splátkách ve výši 9 638 Kč splatných vždy k 16. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 16. 2. 2017, přičemž poslední splátka ve výši 9 610 Kč byla splatná dne 18. 1. 2027, který byl dnem konečné splatnosti úvěru (čl. 3. úvěrové smlouvy). Byla sjednána 10,90 % roční úroková sazba, 11,83 % roční procentní sazba nákladů na úvěr a také poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (čl. 1., 3.., 4.., 4.. a 4.. úvěrové smlouvy). Žalovaný souhlasil s tím, že je původní věřitel oprávněn použít jednotlivé platby k úhradě v následujícím pořadí: náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s případným vymáháním pohledávek banky, náhrada ostatních nákladů vzniklých v souvislosti s úvěrovým vztahem, ceny související s úvěrem a smluvní pokuty, úroky z úvěru, úroky z prodlení, jistina úvěru v pořadí od splátky nejdříve splatné, smluvní pokuty a ostatní pohledávky z úvěru (čl. 3. úvěrové smlouvy) s tím, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, a dále při doplacení úvěru a také v den, kdy banka uplatní právo na okamžité splacení úvěru (čl. 3. úvěrové smlouvy) a také s tím, že je původní věřitel oprávněn v případě každého jednotlivého porušení smlouvy dle čl. 8. prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, jestliže mj. je klient v prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek úvěru (čl. 8. písm. a) a 8.2. úvěrové smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a právnická osoba Z výpisu z úvěrového účtu č. ú. bankovní účet ze dne 25. 1. 2017 o čerpání úvěru bylo prokázáno, že žalobce poukázal peněžní prostředky ve výši 557 255,48 Kč na bankovní účet č. ú. bankovní účet určený ke splacení konsolidovaného dluhu a peněžní prostředky ve výši 79 744,52 Kč jako přebytek peněžních prostředků z úvěru na bankovní účet č. ú. bankovní účet, peněžní prostředky ve výši 63 000 Kč jako přebytek peněžních prostředků z úvěru na bankovní č. ú. bankovní účet. Z výpisu z úvěrového účtu č. ú. bankovní účet ze dne za období od 25. 1. 2017 do 31. 12. 2017, od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 a za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 a z transakční historie úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný neplatil dohodnuté měsíční splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru za leden 2019, září až říjen 2020, květen až červen 2021, srpen až září 2021, leden až únor 2022. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 556 467,18 Kč. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 25. 1. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě dluhu na úvěrovém účtu, poskytl mu dodatečnou lhůtu k úhradě do 26. 2. 2022 a upozornil jej, že pokud dlužnou částku neuhradí do stanoveného termínu, bude původní věřitel požadovat okamžité splacení celého úvěru. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 26. 2. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 1. 3. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 26. 2. 2022 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Toto rozhodnutí bylo předáno k poštovní přepravě dne 1. 3. 2022 a bylo doručováno žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2022 včetně přílohy číslo – seznamu postoupených pohledávek, přílohy – dohody o úplatě a přílohy – potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena na žalobce. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 6. 2022 včetně podacího lístku ze dne 16. 6. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 16. 6. 2022 a bylo doručováno žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 5. 9. 2022 včetně podacího lístku ze dne 6. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 6. 9. 2022 a byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Z Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba pro soukromou klientelu účinných od 1. 7. 2016 (dále také jako obchodní podmínky) bylo zjištěno, že žalobce sjednal s žalovaným základní pravidla pro vztahy vzniklé mezi bankou a žalovaným na základě uzavřené úvěrové smlouvy, zejména pak v čl. 3 pravidla vzájemné komunikace, způsob doručování zásilek, používané adresy, povinnosti oznámení změny údajů včetně důsledků vrácení zásilky banky (čl. 3) tak, že pokud bude zmařeno doručení zásilky banky, protože si ji klient nevyzvedne nebo odmítne převzít nebo pokud neoznámí bance změnu své adresy, je za den doručení zásilky považován 3. pracovní den po jejím odeslání (při zasílání do zahraniční 15. pracovní den). Z oznámení o úrokových sazbách pro soukromou klientelu účinné od 22. 2. 2022 bylo zjištěno, že se původní věřitel s žalovaným dohodli na úrokových sazbách vkladových a úvěrových produktů.
4. Za prokázaný soud vzal tento skutkový stav:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 25. 1. 2017 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 700 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal tak, že část úvěru byla použita na splácení dluhů žalovaného vyplývajícího z poskytnutého úvěru vedeného pro žalovaného u původního věřitele na úvěrovém účtu č. ú. bankovní účet, z poskytnutého úvěru vedeného pro žalovaného u právnická osoba (konsolidovaný dluh), a to převodem na tyto úvěrové účty a zbývající část úvěru byla převedena na účet žalovaného č. ú. bankovní účet (splátkový účet) a na účet žalovaného č. ú. bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými splátkami po 9 638 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,90 % a poplatky vždy k 16. dni příslušného měsíce počínaje dnem 16. 2. 2017, přičemž poslední splátka ve výši 9 610 Kč byla splatná dne 18. 1. 2027, který byl dnem konečné splatnosti úvěru. V čl. 8 úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je žalobce oprávněn v případě porušení podmínek smlouvy jím určené lhůtě prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, jestliže mj. je klient v prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek úvěru. Součástí smlouvy učinili účastníci příjmení obchodní podmínky právnická osoba a právnická osoba Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátky úvěru za leden 2019, září až říjen 2020, květen až červen 2021, srpen až září 2021, leden až únor 2022. Původní věřitel zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 26. 2. 2022 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 6. 2022. Žalobce prostřednictvím právního zástupce dopisem (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě) ze dne 5. 9. 2022 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 556 467,18 Kč.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
14. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 22. 12. 2022 a u jednání dne 27. 2. 2023, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a v registru CCB, prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na účtu žalovaného č. ú. bankovní účet na základě ročního časového období před uzavřením smlouvy, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány v žádosti o úvěrový produkt a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti o úvěrový produkt, když žalovaný v žádosti deklaroval měsíční příjem ze zaměstnání, kdy byl zaměstnán v pracovním poměru u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, IČO, u něhož pracoval od 23. 3. 1993 v pracovním poměru na dobu neurčitou, průměrná mzda žalovaného činila částku 27 583 Kč měsíčně; žalovaný uvedl, že má středoškolské vzdělání s maturitou, je svobodný, žije v družstevním bytě, nemá žádné vyživované osoby ani další osoby v domácnosti. Původní věřitel vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, rodinnému stavu, počtu osob v domácnosti a typu bydlení stanovil výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu, který vychází z dat ČSÚ a je pravidelně revidován dle dostupných dat, na částku 7 628 Kč měsíčně. Původní věřitel prověřil pravidelné splátky úvěru z interních systémů a databáze dlužníků a zjistil, že žalovaný měl v době žádosti další závazky, a to spotřební úvěr u právnická osoba se splátkou ve výši 9 833 Kč měsíčně (který byl zkonsolidován), osobní úvěr se splátkou ve výši 2 380 Kč měsíčně, revolvingový úvěr se splátkou ve výši 3 000 Kč měsíčně (který byl zkonsolidován); nové splátkové zatížení žalovaného bylo vypočteno částkou 12 018 Kč měsíčně; po odečtení shora uvedené částky od deklarovaného příjmu žalovaného měl žalovaný k dispozici částku 15 565 Kč, která dle tvrzení žalobce byla dostatečná pro pokrytí existenčních výdajů žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že původní věřitel jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalovaného a potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal výdaje žalovaného (př. výživné, srážky ze mzdy, náklady na léky, nájem nebo jiné výdaje), nezkoumal náklady na bydlení ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení. V rámci posouzení úvěryschopnosti žalovaného z hlediska dalších výdajů byly patrně zohledněny jakési statistické údaje nazývané žalobcem jako "ekonomika". Je přitom nutné zdůraznit, že úvěr ve výši 700 000 Kč byl čerpán na konsolidaci předchozího úvěru, a i po provedené konsolidaci měl být nadále splácen splátkou ve výši 9 638 Kč měsíčně, čímž splátkové zatížení s ohledem na další splátky žalovaného z úvěrů přesáhlo částku 12 000 Kč a dosáhlo více jak 43,00 % jeho příjmu.
15. Právní předchůdce žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel z jakýchsi matematických propočtů, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to v horizontálních sporech. Existuje totiž nebezpečí, že spotřebitel se zejména z důvodu nevědomosti nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně, z čehož vyplývá, že by spotřebitele nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 8 Co 202/2018 ).
16. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.
17. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 700 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 556 467,18 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 143 532,82 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky.
18. Dále soud zavázal žalovaného vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) tak, že splatnost nároku ze smlouvy určil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení se zaplacením, byť i jediné splátky, soud zavázal žalovaného zaplatit úrok z prodlení ve výši repo sazby podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení. V části nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovaného zaplatit dlužnou pohledávku včetně náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách po 3 500 Kč až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, neboť shledal podmínky pro plnění ve splátkách, a to vzhledem k osobní a finanční situaci žalovaného, jeho snaze předmětný dluh řešit, a také vzhledem k tomu, že plnění dluhu ve splátkách po dobu 41 měsíců ještě nepředstavuje nepřiměřené zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele.
20. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Žalovaný nemá právo podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť se tohoto práva výslovně a v plném rozsahu do protokolu vzdal.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).