Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 89/2022-42

Potvrdené rozhodnutím 25 CO 13/2023-81
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: [[anonymizováno]] [[právnická osoba]], [[IČO]] sídlem [[adresa]] zastoupený advokátem [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti žalované: [[jméno]] [[příjmení]], narozená dne [[datum]] bytem [[adresa]] o zaplacení částky 64 322 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích, č. j. 9 C 89/2022-42, ze dne 5. 10. 2022 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výroku II. a III., potvrzuje. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 64 322 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 380 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně částky 41 942 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 893,30 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, s úrokem ve výši 44,80 % ročně z částky 26 273,30 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 580,48 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 380 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba ohledně částky 41 942 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 893,30 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, s úrokem ve výši 44,80 % ročně z částky 26 273,30 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 580,48 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku ve výši 64 322 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že se jedná o nesplněný závazek vyplývající žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“).

2. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Vzhledem k tomu, že se k jednání bez omluvy nedostavila ani žalobkyně, jednal soud v nepřítomnosti obou stran.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně prostřednictvím zástupce a standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 23 332 Kč skládajícího se z úroku ve výši 11 291 Kč při pevné úrokové sazbě 44,80 % po celou dobu trvání smlouvy a poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky Providentu v případě úmrtí zákazníka ve výši 12 041 Kč, a dále s pojistným ve výši 2 340 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku 55 672 Kč, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách po 714 Kč v hotovosti, splatných vždy posledního dne dalšího následujícího sedmitýdenního období, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy. Splátky byla žalovaná povinna hradit do rukou právním předchůdcem žalobkyně pověřené osoby. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zástupce vyplněním vynechaných polí v předtištěném formuláři smlouvy, přičemž oprávnění zástupce jméno příjmení, IČO k provozování daného typu životnosti spočívající ve zprostředkování obchodu a služeb vyplývá z výpisu živnostenského rejstříku k dané osobě. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru natištěné na druhé straně formulářové smlouvy, v nichž bylo zakotveno právo právního předchůdce žalobkyně požadovat po žalované v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a dále právo požadovat účelně vynaložené náklady. Zároveň byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn vyzvat žalovanou k vrácení celé nesplacené jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek žalobkyně prokázala, že na ni přešla pohledávka z výše uzavřené úvěrové smlouvy. Postoupení pohledávky právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil, jak vyplývá z dopisu ze dne datum, v němž byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. K úhradě dlužné částky ve výši 65 902,48 Kč včetně příslušenství byla žalovaná vyzvána též dopisem žalobkyně ze dne datum, v němž jí byla stanovena dodatečná lhůta k plnění do datum. V neposlední řadě byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána též předžalobní upomínkou ze dne datum, jejíž odeslání prokazuje potvrzení o dodání. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, na základě jakých údajů a dokladů právní předchůdce žalobkyně posuzoval její schopnost poskytnutý úvěr splácet. Ze seznamu exekucí soud zjistil, že proti žalované byla zahájena čtyři exekuční řízení.

4. S ohledem na skutečnost, že si shora uvedené skutečnosti zjištěné soudem z listinných důkazů neodporují, odkazuje na tyto soud jako na skutkový závěr ve věci.

5. Při právním hodnocení soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná měli vůli uzavřít mezi sebou smlouvu o úvěru podle a následujících , (dále jen „“), na níž by se aplikovala smluvní ujednání, a dále i , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud však uzavřenou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle a , a dále proto, že představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele dle .

6. Pro bližší odůvodnění lze uvést, že právní předchůdce žalobkyně byl v daném právním vztahu v silnějším postavení oproti žalované (spotřebiteli), o čemž svědčí i skutečnost, že k uzavření předmětné smlouvy došlo adhezním způsobem, kdy text smlouvy byl zpracován právním předchůdcem žalobkyně a žalovaná tedy neměla reálnou možnost obsah smlouvy jakkoli ovlivnit. Neméně podstatný je i fakt, že právní předchůdce žalobkyně poskytuje spotřebitelské úvěry jako nebankovní instituce. Je obecně známé, že na tyto společnosti se obracejí lidé obvykle v nouzi či v jinak neutěšené životní situaci, neboť na běžné bankovní úvěry by jinak nedosáhli, a zároveň je likvidita u těchto osob velmi omezená, často nulová. Zpravidla se tedy jedná o rizikové dlužníky. Je standardem, že rizikovost těchto úvěrů je vyvažována vyšší úrokovou mírou oproti úrokové míře, za kterou se poskytují bankovní úvěry. Úrok, jako odměna za poskytnutí finančních prostředků, ujednaný v dané věci ve výši 44,8 % p. a., by sám o osobě nemravný nebyl a bylo by možné jej akceptovat jako krytí vyšší rizikovosti úvěru, nicméně nelze přehlédnout, že vedle úroku byl sjednán též poplatek ve výši 12 041 Kč, který ve své podstatně rovněž představuje odměnu za poskytnutí finančních prostředků. K tomu lze uvést, že administrativní úkony by měly být kryty úrokem. Za situace, kdy poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru a další služby dokonce převyšují částku úroku (úrok 11 291 Kč, poplatek 12 041 Kč), nelze než v jednání právního předchůdce žalobkyně shledat snahu získat finanční prostředky nad rámec sjednané úrokové sazby. Skutečná odměna právního předchůdce žalobkyně tak za poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč na dobu 78 týdnů představuje částku 23 332 Kč, což představuje 77,77 % ze skutečně poskytnuté jistiny. Odměnu sjednanou v takové výši považuje soud za evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká.

7. Vedle toho je záměr právního předchůdce žalobkyně skrýt skutečné náklady, které bude muset žalovaná na úvěr vynaložit, byť v případě svého prodlení, zjevná i z ukrytí smluvního ujednání o smluvní pokutě pouze do textu všeobecných podmínek. Takové ujednání je však, nepřípustné, jak vyslovil i Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. . Je přitom nerozhodné, že všeobecné podmínky byly otištěny na zadní straně uzavřené smlouvy.

8. S ohledem na skutečnost, že se v případě žalované jedná o spotřebitele je zapotřebí zvýšeně dbát na zachování rovnosti práv a povinností smluvních stran, jakož i na jejich srozumitelné a určité vymezení. Skrývá-li právní předchůdce žalobkyně, ať již skutečnou výši odměny za souhrnnou částku poplatků za služby, které třeba zákazník nikdy nevyužije, nebo ujednání o smluvní pokutě do spleti textu všeobecných obchodních podmínek, nemůže takové právní jednání požívat právní ochrany, a proto je zapotřebí smlouvu o úvěru posoudit jako absolutně neplatnou.

9. S ohledem na shora uvedené, přiznal soud žalobkyni pouze právo na částku 22 380 Kč z titulu bezdůvodného obohacení podle , neboť bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované skutečně poskytl částku 30 000 Kč na základě neplatného smluvního ujednání a žalovaná na uvedený závazek uhradila pouze částku 7 620 Kč. Zbylou dlužnou částku 22 380 Kč přiznal soud žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení, a to ode dne datum, tj., od marného uplynutí lhůty stanovené žalobkyní žalované k zaplacení dlužné částky, do zaplacení. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl včetně úrokového příslušenství.

10. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením odstavce 2 , dle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 35 %, když žalobě bylo vyhověno co do částky 22 380 Kč, proti žalované částce 64 322 Kč. Žalovaná byla tedy úspěšná z 65 %, když žalovaná částka byla ve výši 41 942 Kč zamítnuta. Žalovaná by tak měla právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 30 %. S ohledem na to, že žalované žádné prokazatelné účelné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.