Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 373/2022-53

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 141 017,26 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 72 916,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 207,47 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 72 916,57 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení

částky 68 100,69 Kč,

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 063,11 Kč,

zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 68 100,69 Kč od datum do zaplacení,

a úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 141 017,26 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 72 916,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 207,47 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 72 916,57 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 68 100,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 063,11 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 68 100,69 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 141 017,26 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 141 017,26 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 270,58 Kč za období od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 141 017,26 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 141 017,26 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet. Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalované a zbývající část úvěru byla žalované poskytnuta neúčelově převodem na běžný účet. Žalovaná se zavázala hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 6,9 % ročně a platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, a to ve výši podle smlouvy a sazebníku. V rámci smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázala hradit poplatek za pojištění. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, úroků a vyčíslených poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne datum ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni datum. V souladu s ujednáním v čl. IV. smlouvy a dle sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobkyně nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne datum.

2. Žalobkyně doplnila, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem 177 083,43 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet, a to tím způsobem, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vyšla z příjmu, který žalovaná doložila potvrzením o výši příjmu ze dne datum, ze kterého bylo zjištěno že žalovaná byla od datum na dobu neurčitou zaměstnána jako specialista služeb zákazníkům ve společnosti právnická osoba a výše jejího průměrného čistého přijmu za poslední 3 měsíce činila 15 515 Kč, výše hrubého příjmu žalované za posledních 12 měsíců činila 236 960 Kč a výše čistého přijmu žalované za posledních 12 měsíců činila 188 359 Kč, dále že ze mzdy žalované nebyly prováděny žádné srážky, že žalovaná nebyla ve zkušení době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 35 000 Kč a nemá vyživovací povinnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem a výdaje žalované odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči právní předchůdkyni žalobkyně měla žalovaná v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 307,87 Kč a z externích zdrojů, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 396 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, se dne datum smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet zavázala, že poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr s úrokovou sazbou ve výši 6,9 % ročně splatit ve 108 měsíčních splátkách ve výši 3 113,92 Kč, po započtení úhrady pojištění 278 Kč, v celkové měsíční výši 3 391,92 Kč. Podle čl. III. smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla prostředky účelově na úplnou úhradu dluhů žalované u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 29 373,85 Kč a 158 324,04 Kč a zbývající část jistiny úvěru se zavázala poskytnout neúčelově na běžný účet žalované č. bankovní účet. V čl. IV. odst. 4 smlouvy jsou uvedeny poplatky, které se žalovaná zavazuje hradit. (zjištěno ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček ze dne datum) Žalovaná dne datum podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje popis základních vlastností spotřebitelského úvěru a náklady spotřebitelského úvěru. (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru)

6. Žalovaná dne datum v žádosti o úvěr – Konsolidace půjček uvedla, že její průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 15 515 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácností činí 35 000 Kč. Dále uvedla, že bydlí v podnájmu, má odborné nebo učňovské vzdělání, má druha, nemá vyživovací povinnost, je v pracovním poměru na dobu neurčitou od datum, její povolání je dělník/řemeslník a pracuje u zaměstnavatele právnická osoba Ostatní nezbytné měsíční náklady uvedla ve výši 0 Kč, srážky ze mzdy ve výši 0 Kč a jiné měsíční splátky ve výši 0 Kč. Žalovaná žádala o konsolidaci závazků u právní předchůdkyně žalobkyně s měsíčními splátkami 2 481,72 Kč a 600,64 Kč (zjištěno ze žádosti o úvěr) Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně přeložila potvrzení o výši příjmu u zaměstnavatele právnická osoba, ze kterého se podává, že čistý průměrný příjem žalované za poslední 3 měsíce činí 15 515 Kč, výše hrubého příjmu žalované za posledních 12 měsíců činila 236 960 Kč a výše čistého přijmu žalované za posledních 12 měsíců činila 188 359 Kč, pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou a ze mzdy nejsou prováděny srážky. (zjištěno z potvrzení o výši příjmu ze dne datum) Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované hodnotila individuálně a vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti ze dne datum. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima žalované, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou ve výši 3 113,92 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky se splátkami v celkové výši 3 082,36 Kč Vedle toho měla žalovaná dosavadní závazky se splátkami 1 307,87 Kč a 396 Kč měsíčně. (zjištěno z vyjádření právnická osoba ze dne datum – č. l. 23-24)

7. Dne datum bylo z úvěrového účtu žalované odepsáno 29 373,85 Kč, 158 324,04 Kč a 62 302,11 Kč, tedy v souhrnu 250 000 Kč (zjištěno z platební historie a výpisu z úvěrového účtu)

8. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 141 017,26 Kč nejpozději do datum. Dopis byl odeslán datum (zjištěno z dopisu nadepsaného Rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z dohody o splátkách ze dne datum a poštovního podacího archu č. l. 43)

9. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo – Seznam pohledávek, str. 2 a dohody ze dne datum a potvrzení o úplatě ze dne datum) právnická osoba oznámila žalované dopisem ze dne datum, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Dopis byl odeslán dne datum (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum) Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou; výzva byla odeslána žalované dne datum (z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum)

10. Z všeobecných obchodních podmínek a všeobecných produktových podmínek nečinil soud s ohledem na níže uvedený právní závěr žádná skutková zjištění.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne datum zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč částečně za účelem konsolidace předchozích závazků a částečně bezúčelově a žalovaná se zavázala úvěr s úrokovou sazbou ve výši 6,9 % ročně splatit v měsíčních splátkách ve výši 3 391,92 Kč (po započtení měsíčního pojistného). Z důvodu prodlení žalované právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do datum. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované vyšla z údajů, které žalovaná vyplnila v žádosti o úvěr, potvrzení o příjmu, výše splátek žalované a údajů životního minima a částky normativních nákladů na bydlení. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána předžalobní upomínkou.

12. Podle , (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

17. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle .

18. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle o. z. věty první , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením , 1887 na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalované a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

21. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava

22. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“

23. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)

24. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná její právní předchůdkyni poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do veřejných rejstříků. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila údaje ohledně svého zaměstnavatele a výši čisté mzdy, které v posledních třech měsících dosahovala v průměru 15 515 Kč, což bylo potvrzeno přímo zaměstnavatelem žalované. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z celkového příjmu domácnosti ve výši 35 000 Kč měsíčně, k čemuž však od žalované nevyžádala žádné podklady a jedná se o pouhé tvrzení žalované, které právní předchůdkyně žalobkyně dále neprověřila. Pokud jde o výdaje, pak právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, a vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalované např. v souvislosti s nájemním bydlením. Dále vzala právní předchůdkyně žalobkyně v úvahu další splátky předchozích závazků (kromě konsolidovaných), které dosahovaly měsíční výše 1 307,87 Kč a 396 Kč.

25. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a normativních nákladů na bydlení. Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalované neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného a v otázce výdajů vycházela pouze údaje životního minima, normativních nákladů na bydlení a zjištěných výší splátek, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.

26. Vzhledem k tomu, že k dotazu soudu učiněnému při jednání, zda právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala výdaje žalované také jiným způsobem, než výpočtem disponibilní částky na základě životního minima, normativních nákladů na bydlení a měsíčních splátek dosavadních závazků, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, žalobkyně odkázala na tvrzení a y již založené ve spisu a dále uvedla, že nebude k těmto otázkám činit žádné důkazní návrhy a nedisponuje žádnými dalšími listinami k prokázání otázky zkoumání úvěruschopnosti nad rámec těch listin, které jsou již ve spisu založeny, soud žalobkyni nepoučoval ve smyslu , 3 o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, a vyšel z dosavadních tvrzení žalobkyně uvedených v doplnění žaloby ze dne datum, na která žalobkyně odkázala.

27. Soud zamítl důkazní návrh na provedení účastnického výslechu žalované, který byl žalobkyní navrhován proto, aby se žalovaná vyjádřila, jakým způsobem byla zkoumána její úvěruschopnost. Účastnickým výslechem žalované nelze nahrazovat povinnost tvrzení žalobkyně. Žalobkyní navrhovaný způsob dokazování účastnickým výslechem je v rozporu s  , 2 , o spotřebitelském úvěru, podle kterého poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem a uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Vedle toho žalovaná se k jednání nedostavila, soudní písemnosti si nepřebírá a na soudu známých adresách nemá zřízenu schránku.

28. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle o. z. pro rozpor s ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních ( o. z.).

29. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. o. z. ve spojení se speciálním ustanovením věty třetí , o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 250 000 Kč a žalovaná dosud podle tvrzení žalobkyně na úvěr uhradila v souhrnu 177 083,43 Kč. Tvrzená částka neodporuje platební historii a výpisu z úvěrového účtu. Žalovaná v řízení na svou obranu neuváděla ničeho. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy 72 916,57 Kč.

30. Podle je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaná ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedla ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 72 916,57 Kč ve smyslu ustanovení . Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který jí byl odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v  se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání. Žalovaná byla vyzvána k plnění nejpozději do datum a od datum se dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena

31. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalované plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 80 048,41 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 86 332,53 Kč (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). V řízení tedy byla převážně úspěšná žalovaná, avšak v souvislosti se soudním řízením jí žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.