Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 470/2022-46
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 56 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 32 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 737,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 312,32 Kč, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 400 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 999,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 245,48 Kč, úroku ve výši 25,77 % ročně z částky 19 133,27 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 133,27 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 733,27 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 32 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 737,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 312,32 Kč, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 400 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 999,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 245,48 Kč, úroku ve výši 25,77 % ročně z částky 19 133,27 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 133,27 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 733,27 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum a doplněnou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 56 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 737,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 312,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 999,43 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 245,48 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 133,27 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,77 % ročně z částky 19 133,27 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ FC“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva 1“). FC splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. FC pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. FC tak na základě uzavřené smlouvy 1 v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy 1. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit FC úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,23 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem částku 4 600 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a FC mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, může FC požadovat úhradu úroků z prodlení, rovněž se úročí neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 25,23 % FC a žalovaný dále uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva 2“). FC splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. FC pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. FC tak na základě uzavřené smlouvy 2 v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy 2. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit FC úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,77 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem částku 11 400 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a FC mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, může FC požadovat úhradu úroků z prodlení, rovněž se úročí neuhrazená jistina ve výši 19 133,27 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 25,77 %.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum FC postoupila pohledávky ze smlouvy 1 a ze smlouvy 2 se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy 1 částku 37 200 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, z dlužného úroku ve výši 466,64 Kč, z dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 933,36 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 312,32 Kč (úrok ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 737,08 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum do datum), úroků ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum do zaplacení. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy 2 částku 28 850 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 133,27 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 466,73 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 6 245,48 Kč (úrok ve výši 25,77 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 133,27 Kč od datum do datum), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 999,43 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 19 133,27 Kč od datum do datum), z úroků ve výši 25,77 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 133,27 Kč od datum do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 19 133,27 Kč od datum do zaplacení. Po postoupení sporných pohledávek žalovaný neuhradil ničeho.
4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyly sporné pohledávky uhrazeny a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejich splnění u soudu.
5. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
6. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo soud zjistil, že FC poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit FC v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal FC zaplatit, činila 36 000 Kč a byla tvořená jistinou ve výši 20 000 Kč, úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v hotovosti převzal finanční prostředky.
8. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, jenž bydlel jako nájemník, byl ženatý, měl učňovské vzdělání, měl tři nezaopatřené děti, pracoval na hlavní pracovní poměr jako operátor, žalovaný neměl zápůjčku u FC ani mimo FC, jeho příjem byl ve výši 31 786 Kč, na výdaje na bydlení platil 8 700 Kč, osobní výdaje byly ve výši 12 000 Kč (přeškrtnuta je částka 17 000 Kč). Údaje byly ověřeny podle výplatních pásek a nájemní smlouvy. Zákaznickou kartu žalovaný podepsal.
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo soud zjistil, že FC poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit FC v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal FC zaplatit, činila 36 000 Kč a byla tvořená jistinou ve výši 20 000 Kč, úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v hotovosti převzal finanční prostředky.
10. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, jenž bydlel jako nájemník, byl ženatý, měl učňovské vzdělání, měl tři nezaopatřené děti, pracoval na hlavní pracovní poměr jako operátor, žalovaný měl zápůjčku u FC ve výši 20 000 Kč s měsíční splátkou 2 700 Kč, neměl žádnou zápůjčku mimo FC, jeho příjem byl ve výši 28 011 Kč, na výdaje na bydlení platil 4 400 Kč, osobní výdaje byly ve výši 12 000 Kč a splátky úvěrů byly ve výši 2 700 Kč. Údaje byly ověřeny podle výplatních pásek a nájemní smlouvy. Zákaznickou kartu žalovaný podepsal.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení sporných pohledávek FC za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo FC oznámeno postoupení sporných pohledávek v celkové výši 66 050 Kč bez příslušenství na žalobkyni, když mu bylo dne datum odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku. Žalovaný byl v oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu.
12. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporných pohledávek.
13. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy 1 a smlouvy 2 uzavřených mezi FC a žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno FC oznámením o postoupení pohledávky odeslaným žalovanému dne datum, přičemž žalovaný byl v oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Žalovaný při uzavření smlouvy ze dne datum převzal od FC v hotovosti částku 20 000 Kč, za což se zavázal vrátit FC částku 36 000 Kč tvořenou jistinou ve výši 20 000 Kč a úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč Částku ve výši 36 000 Kč se pak zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč FC před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr jako operátor a že žalovaný disponuje příjmem ve výši 31 786 Kč, na výdaje na bydlení platil 8 700 Kč a osobní výdaje byly ve výši 12 000 Kč, což FC ověřila z výplatních pásek a nájemní smlouvy. Žalovaný dále při uzavření smlouvy ze dne datum převzal od FC v hotovosti částku 20 000 Kč, za což se zavázal vrátit FC částku 36 000 Kč tvořenou jistinou ve výši 20 000 Kč a úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč Částku ve výši 36 000 Kč se pak zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč FC před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr jako operátor a že žalovaný disponuje příjmem ve výši 28 011 Kč, na výdaje na bydlení platil 4 400 Kč a osobní výdaje byly ve výši 12 000 Kč a na splátky úvěrů platil 2 700 Kč, což FC ověřila z výplatních pásek a nájemní smlouvy. Dlužné částky žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.
14. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
15. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. Protože FC smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
18. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
19. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
20. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
21. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
22. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi FC, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byly ve dnech datum a datum uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z. , neboť FC (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalovanému (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 20 000 Kč a 20 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit FC věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z. , neboť sjednával zápůjčky mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy 1 ani ze smlouvy 2 a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvy spotřebitelské. S ohledem na spotřebitelský charakter smluv o zápůjčce se na dané závazkové právní vztahy aplikuje rovněž ZSÚ.
27. FC tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje sporná zápůjčka ve výši 20 000 Kč dle smlouvy ze dne datum i sporná zápůjčka ve výši 20 000 Kč dle smlouvy ze dne datum. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).
28. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
29. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci FC nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjček s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splatit poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně sice uvedla, že FC zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, jehož tvrzení si následně ověřila, což se mělo promítnout v zákaznických kartách. Soud však musí konstatovat, že ze zákaznických karet se podává, že FC ověřila tvrzení žalovaného částečně ve vztahu k jeho příjmům (ověření dle výplatních pásek), avšak již rezignovala na ověření tvrzení žalovaného ohledně jeho výdajů, které ověřila toliko částečně, když jí byla předložena pouze nájemní smlouva. Přitom bylo na FC, aby se příjmovou a výdajovou stránkou žalovaného zabývala, což však neučinila a plně se spolehla na tvrzení žalovaného, která si pouze částečně ověřila. FC tedy především zcela rezignovala na ověření výdajové stránky žalovaného. Přitom bylo při nejmenším zarážející, že dle údajů uvedených žalovaným v zákaznických kartách mělo v průběhu dvou měsíců dojít k poklesu příjmu žalovaného z 31 786 Kč na 28 011 Kč a výdajů na bydlení z 8 700 Kč na 4 400 Kč. Uvedená skutečnost měla dle soudu vést FC k tomu, aby se příjmovou i výdajovou stránkou žalovaného zabývala detailněji. Soud přitom podotýká, že nijak nezpochybňuje skutečnost, že pro splnění povinnosti dle § 86 ZSÚ postačuje uvedení podkladů, z nichž byla schopnost dlužníka poskytovaný úvěr splatit ověřena, aniž by věřitel musel současně pořizovat fotokopie dlužníkem předložených podkladů. V daném případě se však z karet zákazníka, které žalobkyně soudu předložila jako jediné doklady prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, podává, že FC sice získala nějaké dílčí informace o žalovaném, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená tvrzení žalovaného. Žalobkyně se pak omluvenou neúčastí na jednání dobrovolně připravila o možnost poučení ze strany soudu podle § 118a o.s.ř. o.s.ř. , aby označila další důkazy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti FC řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného.
30. Soud tedy uzavírá, že FC před uzavřením smluv o zápůjčkách nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytované zápůjčky podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že FC jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvy o zápůjčkách jako absolutně neplatné. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o.z. ). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Uvedené pak plyne rovněž z platného a účinného znění § 87 odst. 1 ZSÚ. Závěrem soud dodává, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze přenášet na žalovaného, poněvadž tato povinnost byla uložena FC jednak z toho důvodu, že jako osoba podnikající v daném oboru je schopna vyhodnotit potenciální rizika a možnou neschopnost žalovaného splácet zápůjčku, jednak i na ochranu samotného žalovaného, jenž svoji finanční situaci nemusí vidět zcela realisticky a nemusí dohlédnout na rizika spojená s uzavřením smlouvy o zápůjčce.
31. K možnosti a dokonce povinnosti soudu odchýlit se od doslovného znění zákona pak srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 92/06 , či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 21/96 .
32. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
33. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
34. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
35. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
36. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
37. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o zápůjčkách neplatné, avšak bylo prokázáno, že FC žalovanému poskytla částku 40 000 Kč (částku 20 000 Kč dne datum a částku 20 000 Kč dne datum), posoudil soud právní vztah mezi FC, resp. žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , jelikož ochuzená (FC, resp. žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu uvedenou částku. Z žalobních tvrzení pak vyplynulo, že žalovaný uhradil FC částku 16 000 Kč (11 400 Kč na smlouvu ze dne datum a částku 4 600 Kč na smlouvu ze dne datum), když v řízení současně nevyšlo najevo, že by snad uhradil něčeho více. Z uvedeného je tak zřejmé, že na dluh (bezdůvodné obohacení) stále zbývá k vrácení částka 24 000 Kč (8 600 Kč na smlouvu ze dne datum a 15 400 Kč na smlouvu ze dne datum), jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného. Jelikož nebyl v řízení učiněn návrh na stanovení lhůty pro vrácení poskytnuté částky s ohledem na možnosti žalovaného, určil soud přiměřenou dobu dle obecných ustanovení pro vrácení bezdůvodného obohacení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z. , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že FC žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, a to ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. K odeslání oznámení došlo dne datum, přičemž bylo žalovanému doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry jeho dispozice, a tedy v okamžiku, kdy mu bylo doručeno. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z. ). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalovanému doručena dne datum, pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne datum a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
38. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou toliko co do zaplacení částky 24 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Soud vědom si skutečnosti, že sazba zákonného úroku z prodlení od datum činí 11,75 % ročně, však vázán žalobním návrhem plně respektoval požadavek žalobkyně a přiznal jí úrok z prodlení toliko v požadované výši 8,25 % ročně. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
39. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.
40. Poněvadž soud shledal smlouvy o zápůjčkách neplatné, nebyl žalovaný mimo poskytnutých částek povinen platit nic jiného, tedy ani úroky, úhradu za administrativní činnost a ani poplatek za hotovostní inkaso. Soud proto shledal žalobu v uvedeném rozsahu nedůvodnou, pročež ji v bodě II. výroku zamítl co do částky 32 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 737,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 312,32 Kč, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 400 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 999,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 245,48 Kč, úroku ve výši 25,77 % ročně z částky 19 133,27 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 133,27 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 733,27 Kč od datum do zaplacení.
41. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.