Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 145/2022-48
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci
žalobců: a/ celé jméno žalobce, datum narození
bytem adresa žalobce
b/ celé jméno žalobce, datum narození
bytem adresa žalobce
oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 2x 114 550 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců částku 113 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. ode dne datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců částku 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. ode dne datum do zaplacení a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
III. Soud nepřiznal žalobcům a/ a b/ náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců částku 113 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců částku 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. ode dne [datum] do zaplacení a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Soud nepřiznal žalobcům a/ a b/ náhradu nákladů řízení.
1. Žalobci a/ a b/se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhají náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že jsou bývalí akcionáři společnosti právnická osoba (nyní právnická osoba) Dne datum rozhodla mimořádná valná hromada Společnosti o tom, že všechny účastnické cenné papíry přejdou na hlavního akcionáře, což se týkalo i všech akcií žalobců ve Společnosti. Žalobci se v řízení vedeném u prvostupňového Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, resp. spisová značka, a následně u odvolacího Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka domáhali přezkoumání přiměřenosti protiplnění poskytnutého žalobcům ze strany hlavního akcionáře za akcie, které na něj přešly. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou dne datum a skončeno dne datum nabytím právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Řízení tedy trvalo celkem více než 14 let a 3 měsíce. Žalobci v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 vyčíslili požadované zadostiučinění pro každého tak, že požadují odškodnění za první 2 roky řízení (od datum do datum) po 10 000 Kč, tj. 20 000 Kč a za zbývajících 12 let a 5 měsíců řízení (od datum do datum) 1 po 248 333 Kč, celkem tedy 268 333 Kč pro každého z žalobců. K jednotlivým paramerům dle ust. § 31a ozák. 82/98 Sb., uvedli, že co se týká složitosti řízení, žalobce příjmení celé jméno žalobce již dne datum, tj. jeden rok po zahájení řízení, upozornil prvostupňový soud na existenci tzv. prémiové ceny akcie Společnosti ve výši 6 517,59 Kč. Žalobce tuto skutečnost zjištěnou z výroční zprávy hlavního akcionáře za rok 2006 označil doslova za„ stěžejní důkaz“. Žalobce současně navrhl, aby soud při posuzování přiměřenosti protiplnění vycházel z této prémiové ceny jakožto ceny spravedlivé (fair price). Správnost tohoto postupu navrženého žalobcem potvrdil až Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Pokud by byl Městský soud v Praze, potažmo odvolací soud, postupoval podle návrhu žalobce, bylo by možné označit Řízení za velice jednoduché, neboť k posouzení přiměřenosti protiplnění by stačilo převzít žalobcem doloženou prémiovou cenu. Faktickou„ složitost“ Řízení tak způsobila výhradně žalovaná svým nesprávným úředním postupem (nevyhověním zjevně logickému a pro věc naprosto zásadnímu návrhu žalobce na zohlednění prémiové ceny), a tato údajná složitost Řízení proto nemůže být k tíži žalobcům. K projednání věci na třech stupních soudní soustavy uvedli, že pokud by byl Městský soud v Praze vyhověl návrhu žalobce ze dne datum, mohlo řízení skončit již na prvním stupni. Žalobcům nelze klást k tíži skutečnost, že soudy prvního ani druhého stupně nevyhověly důvodnému a logickému návrhu na provedení zcela zásadního důkazu, který byl žalobcem předložen již v první instanci. Pouze z tohoto důvodu byli žalobci nuceni podávat opravné prostředky, o nichž následně musely rozhodovat soudy vyšších stupňů. K podílu žalobců na délce uvedli, že se žalobci se nijak nepodíleli na nepřiměřené délce. Žalovaná sice ve svém Stanovisku uvádí:„ Žalobci se na délce řízení částečně podíleli. Soudem byli opakovaně vyzýváni k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, brojili vůči osobám znalců, znalečnému, navrhovatel celé jméno žalobce nezaplatil soudní poplatek za podané odvolání a učinil tak až dodatečně poté, co soud rozhodl o zastavení řízení.“ Proti tomu žalobci namítají, že nebýt nesprávného postupu soudů prvního a druhého stupně tj. nezohlednění zjevně zásadního důkazu navrženého žalobcem již dne datum, nebylo by nutné žalobce vyzývat k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, žalobci by nemuseli brojit proti osobám znalců a znalečnému (neboť znalec by vůbec nebyl soudem ustanoven) a nemuseli by ani podávat odvolání, za nějž byl vyměřen soudní poplatek.
2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. Žádosti žalobců bylo částečně vyhověno co, do náhrady nemajetkové újmy a žalovaná každému poskytla zadostiučinění ve výši 150 450 Kč. V předmětném řízení lze konstatovat nekoncentrovaný postup soudů. Navrhovateli nebyla u procesního soudu podána ani stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zák. č. 6/2002 Sb.). Řízení ve věci trvalo od července 2007 do listopadu 2021. Celková doba řízení činila 14 let a 3 měsíce. Ve věci rozhodoval soud I. stupně dvakrát, soud II. stupně rovněž dvakrát a Nejvyšší soud ČR jedenkrát. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. Také došlo k vývoji judikatury. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, znalecký posudek a vyslechnuti svědci. Znalecký ústav vypracoval znalecký posudek na určení výše plnění za 1 kus akcie o jmenovité hodnotě 1 400 Kč emitenta právnická osoba obec a.s., v souvislosti s rozhodnutím valné hromady ze dne datum o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře a to ke dni přechodu vlastnického práva k akciím, tj. datum. Znalec byl též vyslechnut. Význam řízení pro žadatele byl shledán běžným. Žadatelé byli v předmětném řízení navrhovateli. Každý z navrhovatelů uplatňoval svůj samostatný nárok. Žalobci se na délce řízení částečně podíleli. Soudem byli opakovaně vyzýváni k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, brojili vůči osobám znalců, znalečnému, navrhovatel celé jméno žalobce nezaplatil soudní poplatek za podané odvolání a učinil tak až dodatečné poté, co soud rozhodl o zastavení řízení. Žalobci, jakožto minoritní akcionáři právnická osoba (nyní právnická osoba), se domáhali určení přiměřeného protiplnění po přechodu akcií v jejich vlastnictví na akcionáře hlavního. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu ESLP, dospěla žalovaná na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že požadovaná částka ve výši 268 333 Kč pro každého žadatele je nepřiměřeně vysoká a že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit 150 450 Kč pro každého žadatele. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 250 750 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 19 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 583 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 19 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, je nutné ponížit celkem o 40%, přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Došlo k těmto snížením a zvýšením základní částky: snížení o 15% z důvodu složitosti řízení, ke snížení o 20% z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a ke snížení o 5% z důvodu podílu navrhovatelů na délce řízení.
3. Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a osř.
4. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka, a to tak, že celé jméno žalobce a celé jméno žalobce podali ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu na přezkoumání přiměřenosti navrženého protiplnění podle § 183 k odst. 1 obchodního zákoníku a stanovení spravedlivé výše protiplnění dne datum. Dne datum Krajský soud v Ostravě vyslovil nepříslušnost, věc byla postoupena Městskému soudu v Praze. Dne datum byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze s námitkou nesouhlasu. Vrchní soud v Praze rozhodl dne datum tak, že nesouhlas není důvodný. Dne datum došlo k doplnění žaloby ze strany žalobců. Dne datum byli usnesením žalobci vyzváni k doplnění žaloby o odstranění jejich vad. Dne datum žalobci doplňují uvedenou žalobu. Dále byl dne datum uhrazený soudní poplatek. Žalovaná se vyjadřuje dne datum. Ve věci samé na den datum bylo nařízené jednání, které proběhlo s tím, že účastníci byli vyzváni, aby předložili otázky na znalce a bylo odročeno na neurčito. Dne datum byly předloženy otázky znalci. Dne datum rozhodnutí Městský soud v Praze pod číslo jednací ustanovil znalce. Žalobci podávají dne datum námitky proti osobě znalce, dále dávají návrh nového zásadního důkazu. Dále dne 25. 10. je složena záloha na znalecký posudek, dne datum Městský soud v Praze rozhoduje, že znalecký ústav právnická osoba není vyloučený z podání znaleckého posudku. K tomuto uvádí, že společnost právnická osoba není schopná podat znalecký posudek, soud tak ustanovil znalce příjmení jméno dne datum. Žalobce a) dne datum podává námitku proti novému znalci. K tomu se vyjadřuje právní zástupce žalované dne datum Městský soud v Praze dne datum rozhodl tak, že znalecký ústav Apraisal Services není vyloučen z podání znaleckého posudku. Dále jsou podány nové důkazy o možné podjatosti znalce ze strany žalobců dne datum a stručné vyjádření k doplnění námitky ze strany žalovaného dne datum. Následuje odvolání proti uvedenému usnesení Vrchní soud v Praze pod č.j. číslo jednací dne datum rozhodnutí rozhodl tak, že odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací se odmítají. Rozhodnutí byla rozesílána, dále je předložen ze strany žalobce další listinný důkaz o možné podjatosti znalce. Opětovně rozhoduje Městský soud v Praze dne datum o tom, že znalecký ústav Apraisal Services není vyloučen z podání znaleckého posudku. Dne datum Městský soud v Praze vydává usnesení, kterým ukládá žalované, aby spolupracovala se znalcem. Podáním ze dne datum žalobce a) sděluje informace o novém zastoupení. Došlo ke vstupu jméno příjmení do uvedeného řízení. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka byl vstup jméno příjmení nepřipuštěn. Proti tomu bylo podáno dne datum odvolání. Vrchní soud v Praze zamítl shora uvedené usnesení tak, že návrh na přibrání jméno příjmení do řízení se zamítá dne datum. Dne datum ve věci proběhlo jednání, byl vyslýchán znalec. Jednání bylo odročeno na den datum, dne datum podáno vyjádření žalobce a) k dalšímu postupu, předložení dalších důkazů. Následně bylo rozhodováno o přiznání znalečného na den datum, došlo k předvolání znalce, k doplnění znaleckého posudku. Jednání proběhlo dne datum, bylo odročeno na neurčito. Do rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech za vypracování znaleckého posudku. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze, ten zrušil usnesení č. j. číslo jednací, dne datum rozhodnutí. Na den datum bylo ve věci nařízeno jednání. To bylo odročeno z důvodu školení soudce na den datum, jednání proběhlo, bylo odročeno na den datum za účelem doplnění do opravného znaleckého posudku. Následně byl předán datum dodatek znaleckého posudku a bylo rozhodnuto o odměně znalci dne datum. Proti tomu žalobce b) podává odvolání, je vyzván k doplnění odvolání. Je hrazen 2 000 Kč soudní poplatek za podané odvolání. Účastníci jsou vyzýváni k vyjádření k tomuto odvolání, následně je řešena problematika odvolání, je zaplacen soudní poplatek. Městský soud v Praze následně usnesení týkající se odvolání právnická osoba Elektrárna obec, kterým bylo rozhodnuto o zastavení odvolacího řízení, bylo zrušeno. V odvolacím řízení bylo pokračováno, spis byl dne datum předložen odvolacímu soudu. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci, to bylo odročeno na den datum z organizačních důvodů. Jednání proběhlo, usnesení bylo částečně zrušeno, částečně bylo potvrzeno. Městský soud v Praze usnesením č. j. spisová značka a spisová značka rozhodl o protiplnění za kmenovou akcii ve výši 4 695 Kč a dále rozhodoval o dalších požadavcích žalobce. Následně rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením č. j. číslo jednací tak, že právě shora uvedené usnesení částečně potvrdil, částečně zrušil. Věc vrátil k dalšímu řízení, proti tomu bylo podáno dovolání ze strany navrhovatele a), tj. žalobce a), a to právě do určení a ceny za akcii. K tomuto byli potom vyzýváni účastníci k vyjádření, spis byl Nejvyššímu soudu předložen datum rozhodnutí Nejvyšší soud usnesením č. j. číslo jednací dne datum rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Praze zrušil věc a vrátil ji k dalšímu výroku. Na den datum bylo Městským soudem v Praze nařízeno další jednání. Jednání bylo odročeno na neurčito, byly podány závěrečné návrhy a usnesením sp. zn. spisová značka a č. j. číslo jednací bylo znovu rozhodnuto tak, že proti plnění za kmenovou akcii má být 6 517,59 Kč, bylo podáno odvolání. To bylo rozesíláno k vyjádření, dne datum byl spis předložen Vrchnímu soudu k odvolání. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci samé usnesením č. j. číslo jednací Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl o přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.
5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).
6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka.
7. Soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že celková délka řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka je nepřiměřená. Řízení bylo zahájeno v červenci 2007, bylo ukončeno usnesením, které nabylo právní moci dne datum, celková délka řízení tak byla 14 let a 3 měsíce. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Ve věci soud shledal taktéž průtahy, které provázely řízení v celém jeho průběhu, a to zejména v situacích, kdy po dobu několika měsíců ve věci nebyly činěny úkony, které by vedly k vyřízení věci samé a stejně tak potom je nutné poukázat na skutečnost, že v rámci podaných opravných prostředků nadřízené soudy rozhodovaly v období několika let od předložení spisu k rozhodnutí s předkládací zprávou. Jednalo se jak o Nejvyšší soud ČR, tak následně i o Vrchní soud v Praze, které rozhodly cca po dvou letech o podaných odvolání nebo dovolání. Soud dospěl k závěru, že celková délka uvedeného řízení v tomto směru je nepřiměřená a došlo tak k porušení práva žalobců na spravedlivý proces. Soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že je na místě přiznat zadostiučinění v penězích, a to ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 a § 31 a) odst. 3 zákona 82/98 Sb. Soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že na místě odškodnit základní částku ve výši 19 000 Kč za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částkou poloviční, neboť objektivně řízení muselo nějakou dobu trvat. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 19 000 Kč za rok řízení, když základní částka je běžně zvyšována
u extrémně dlouhých soudních řízení, která zpravidla překročí dobu 10 let. Soud nepoužil vyšší základní sazbu odškodnění, když dobu řízení lze označit za již delší nikoli však extrémně a to s ohledem na výše uvedený rekapitulovaný průběh řízení, kdy soud nemá za to, že řízení šlo skončit v násobně kratší délce, aby se ev. dosáhla horní hranici 20 000 Kč, jak navrhuje žalobkyně. Následně soud přistoupil k procentuální moderaci na základě parametrů ustanovení § 31 a) zákona odst. 3 zákona 82/98 Sb., kdy stejně jako žalovaná soud dospěl k závěru, že je na místě takto vypočtenou částku snížit o 20 % z důvodu projednání třemi stupni soudní soustavy, a to i ve věci samé. Opakovaně bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy ohledně procesních záležitostí. Soud poukazuje právě na stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, které jako jeden z parametrů uvádí právě možnost procentuálního snížení z důvodu většího počtu soudních soustav, které ve věci samé rozhodovaly. Soud na to podotýká, že se nejednalo v zásadě o soudní ping- pong, že by soudy vyšších instancí opakovaně objekt zrušily z důvodu nesprávnosti rozhodnutí soudu nižších instancí. V tomto případě pouze 1× Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu odvolacího a soudu prvního stupně, jinak ve věci bylo postupováno v tomto směru plynule. Soud přistoupil stejně jako žalovaná ke snížení této částky o 20 %, když ve věci jednak opakovaně rozhodovaly uvedené soudy, avšak nerozhodoval ústavní soud ČR. Dále soud ponížil uvedenou částku o 15 % z důvodu složitosti uvedeného řízení. Soud uvádí, že řízení podle zákona 82/98 Sb. není řízením přezkumným, a to v tom směru, aby se soudy rozhodující v žalobách podle ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. zabývaly správností postupu orgánů státu nebo eventuálně určením nezákonnosti rozhodnutí, které v řízení bylo vydáno. K tomuto soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, kdy řízení podle zákona 82/98 Sb. neplní funkci opravného prostředku. Soud dospěl k závěru, že v tomto směru řízení bylo složité, zejména po stránce procesní, kde ve věci byly vypracovávány znalecké posudky. Byly získávány informace, bylo předkládáno větší množství listinných důkazů. Dále bylo řízení složité i po stránce procesní, kdy se soud musel vypořádávat s návrhy žalobců, tyto vyzýval nejprve k odstranění vad žaloby, následně potom se zabýval právě jednotlivými procesními návrhy ohledně znalců, vypořádával se i s odvoláními žalobců proti ustanovení znalců o námitkách žalobců týkající se podjatosti znalců a stejně tak i právě s opravnými prostředky, které ze strany účastníků byly podávány. Dále vyzýval právě k nutnosti doplnění tvrzení a předložení důkazů, z tohoto důvodu má soud za to, že právě snížení o 15 % z důvodu složitosti řízení je na místě. Dále soud dospěl taktéž k závěru, stejně jako žalovaná, že je na místě snížit uvedenou částku o 5 % z důvodu podílu navrhovatele na celkové délce řízení, když žalobci nejprve vadně podali žalobu k nepříslušnému soudu. Dále potom podali žalobu, která trpěla vadami a museli být vyzýváni k odstranění vad uvedené žaloby. Následně se potom domáhali opakovaně rozhodnutí ohledně podjatosti znalců, tak jak byli ze strany soudu ustanovováni, kdy s tímto ve věci nebyli fakticky úspěšní, kdy objektivně právě tato podání způsobila prodloužení celkové délky řízení. Celkem soud dospěl k základní částce ve výši 251 750 Kč ve výši 100%. Při použití procentuální moderace ve výši 151 050 Kč ve výši 60%.
8. Soud dospěl k částce, která by se žalobcům měla dostat, a to tedy ve výši 151 050 Kč. Evidentně chybou v součtech žalovaná přiznala částku 150 450 Kč. Tato částka byla vyplacena již před zahájením tohoto řízení. Soud tak přiznal každému ze žalobců na základě shora provedené úvahy částku ve výši 600 Kč. Soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
9. Byť by měl soud postupovat dle ust. § 142 odst. 3 osř, neboť v základu nároku byli žalobci úspěšní, dospěl soud k závěru, že žalobcům náhrada nákladů nepřísluší, soud přiznal pouze bagatelní částku vzniklou chybou v součtech žalované, nikoli chybným právním posouzením základu nároku a postupoval tak dle ust. § 150 osř..
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud poviného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.