Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 148/2022-35

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

trvale bytem adresa žalobce

zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zadostiučinění ve výši 182 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 93 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 88 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 228 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 93 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 88 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 228 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Vyjádření účastníků a průběh řízení

1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 182 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené

u název soudu sp. zn. spisová značka (dále též„ posuzované řízení“) za období od datum do datum.

2. Žalobce uvedl, že měl v posuzovaném řízení o neúčinnosti kupní smlouvy postavení žalovaného. Soud byl po jeho vyjádření k žalobě nečinný, účastníkům se nedařilo nalézt smírné řešení a žalobce opakovaně žádal projednání věci, neboť nemůže s koupenými nemovitostmi nakládat. Posuzované řízení bylo jednoduché a neskončilo.

3. Z podané žaloby má soud za to, že se žalobce domáhá zákonných úroků z prodlení od datum nikoli datum, jak je nesprávně uvedeno na jednom místě žaloby, neboť správné datum datum žalobce doprovodil komentářem, že prodlení žalované nastalo po 6 měsících od předběžného uplatnění nároku dne datum, požadovaná výše zákonného úroku z prodlení odpovídá datu datum, které žalobce v žalobě zmiňuje víckrát, a konečně dne datum nebyl ani předběžně uplatněn nárok. Z výše uvedených důvodů se jedná pouze o zřejmou chybu v psaní a žaloba je způsobilá projednání.

4. Žalovaná se bránila podané žalobě námitkou absence nesprávného úředního postupu, když ve věci bylo opakovaně rozhodováno na dvou stupních soustavy s přerušením řízení a bez zásadní nečinnosti. Žalovaná zdůraznila, že svou obranu uplatňuje bez znalosti spisového materiálu posuzovaného řízení.

5. Účastníci výslovně souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání.

Sporné a nesporné skutečnosti

6. Nesporným bylo předběžné uplatnění nároku žalobce dne datum u žalované.

7. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, zda bylo řízení stiženo žalobcem průtahy, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda se žalobce nebo soudy podíleli na délce jednání, a jaký mělo řízení význam pro žalobce.

Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení

8. Soud vzal za prokázané nesporná tvrzení účastníků a následující skutková zjištění.

9. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobce příjmení jméno příjmení doručil soudu dne datum žalobu na neúčinnost kupní smlouvy proti žalovanému celé jméno žalobce (v tomto odstavci dále jen„ žalovaný“). Žalobce odůvodnil žalobu tím, že přestože jeho dlužník příjmení příjmení si byl vědom svého závazku ze směnky ve výši 1 250 000 Kč, převedl na žalovaného nemovitosti za cenu zhruba 5,4 milionů Kč, čímž měl znemožnit výkon soudního rozhodnutí na tyto nemovitosti, o čemž měl žalovaný vědět, když špatná ekonomická situace dlužníka mu měla být známa. Směnečné řízení se vedlo u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Od datum rozhodnutí soud činil dotazy na stav směnečného řízení, které nebylo skončeno. Dne datum soud vyzval žalovaného k vyjádření. Ve spise není záznam o doručení žaloby, nejdříve se tak mohlo stát dne datum, kdy byla výzva k vyjádření vypravena. Žalovaný se vyjádřil dne datum. Žalovaný žalobu neuznal, uvedl, že nemovitosti nabyl za obvyklou cenu a spekulace o zkrácení žalobce jsou spekulacemi. Dlužník naopak použil kupní cenu na úhradu svých závazků,

o jejichž úplnosti ubezpečil žalovaného. Žalovaný též namítl, že žalobce nedisponuje pravomocným směnečným titulem. Dne datum soud vyzval k vyjádření žalobce, dne

datum vyjádření urgoval. Žalobce se vyjádřil dne datum, kdy poukázal na obecnou známost nesolventnosti dlužníka. Dne datum soud nařídil jednání na datum, při kterém byl upraveno znění žaloby, navrženy svědecké výpovědi a po přednesech bylo jednání odročeno na neurčito. Dne datum se k věci vyjádřil žalobce, který dne datum navrhl přerušit řízení do pravomocného rozhodnutí směnečného řízení. Dne datum žalovaný žádal projednání věci s upozorněním, že žaloba mu blokuje nakládání s nemovitostmi. Dne datum bylo rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení směnečného řízení. V té době probíhalo v směnečném řízení odvolací řízení proti rozsudku Krajského soudu ze dne datum. Přerušení řízení napadl žalobce odvoláním, které bylo předloženo dne datum odvolacímu soudu, který dne datum usnesení o přerušení potvrdil, když dle ustálené judikatury je vedení soudního sporu o pohledávku je zpravidla důvodem pro přerušení řízení o odpůrčí žalobě podané podle z roku 1964. Spis byl vrácen dne datum soudu prvního stupně. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo řízení o odvolání ve směnečném řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum soud učinil dotaz na stav směnečného řízení. Dne datum mu bylo sděleno, že řízení pravomocně skončilo datum. Dne datum bylo rozhodnuto o pokračování řízení s nařízením jednání dne datum. Téhož dne se konalo jednání, soud provedl dokazování listinami, provedl dotazy, k čemu mají svědecké výpovědi sloužit a odročil za účelem dalšího dokazování na datum. Téhož dne se konalo jednání, při kterém byl vyslechnut žalobce, žalovaný a za účelem dalšího dokazování odročeno na datum, které zástupce žalovaného dne datum požádal odročit za účelem smírného mimosoudního jednání. Jednání odročeno na neurčito. Dne datum soud požádal o zprávu ohledně mimosoudních jednání, které dosud probíhala a účastníci žádali další časový prostor, dne datum a datum, datum, datum a datum, datum, datum, datum, datum, datum soud opětovně žádal o zprávu o stavu mimosoudních jednání, kdy se situace opakovala a účastníci vždy požádali o časový prostor k jednání o mimosoudní dohodě, kdy dne datum informoval zástupce žalovaného, že přes všechny snahy se mimosoudní dohoda nezdařila, dne datum zástupce žalobce uvedl, že o smíru je ještě jednáno, kdy měl omylem zlikvidovat předmětnou směnku při stěhování kanceláře, což dosažení dohody zkomplikovalo. Dne datum soud nařídil jednání na datum a dne datum zástupce žalobce oznámil, že došlo k výpovědi plné moci. Dne datum požádal žalobce o odročení jednání z důvodu změny právního zastoupení, čemuž soud vyhověl. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Téhož dne se konalo jednání, při kterém byl žalobce vyzván k doložení žaloby na umoření směnky, čemuž vyhověl dne datum. Soud přerušil řízení do pravomocného skočení řízení název soudu sp. zn. spisová značka o umoření směnky. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne datum. Dne datum žalobce požádal o nařízení jednání a upozornil, že řízení bylo nesprávně přerušeno do spisová značka, což soud opravil opravným usnesením ze dne

datum, které nabylo právní moci dne datum. Soud činil dotazy na stav umořovacího řízení, kde mu bylo sděleno, že dne datum soud vyzval k podání námitek či přihlášení a zakázal placení předmětnou směnkou ve lhůtě 2 měsíců (do datum), poté měl podat žalobce další návrh na umoření směnky. Dne datum zástupce žalovaného informoval soud, že nemá zájem na uzavření smíru, ani kdyby směnka byla úspěšně umořena, neboť se změnila hospodářská situace a požádal o nařízení jednání. Dne datum soud rozhodl o pokračování řízení, proti čemuž podal žalobce dne datum odvolání, neboť dne datum podal návrh na další návrh na pokračování umořovacího řízení. Soud prvního stupně dne datum autoremedurou zrušil usnesení o pokračování řízení ze dne datum, neboť umořovací řízení po podání dalšího návrhu neskončilo. Dne datum opětovně požádal zástupce žalovaného o projednání věci s tím, že spor nebude mít smírné řešení. Dne datum se k věci vyjádřil žalobce. K dotazu soudu bylo sděleno, že dne datum bylo vydáno usnesení o prohlášení umoření směnky, které se však nedaří doručit žalobci. V umořovacím řízení, proto v březnu rok požádali o součinnost policii ČR. Usnesení o prohlášení umoření směnky nabylo právní moci dne datum. Dne datum soud rozhodl o pokračování v řízení. Dne datum se soud dotázal na výsledky mimosoudního řešení, což jak avizoval zástupce žalovaného, nebylo možné (sdělení ze dne datum). Dne datum soud nařídil jednání na datum, při kterém žalobce sdělil, že trvá na podané žalobě a zástupce žalovaného uvedl, že nemá zájem na smíru. Jednání odročeno za účelem výslechu svědků na datum. Téhož dne vyslechnuti svědci příjmení příjmení, jméno příjmení, příjmení příjmení, odročeno za účelem provedení výslechu dalších svědků na datum. Téhož dne vyslechnut jméno příjmení, nepodařilo se předvolat svědka příjmení, za jehož výslechem bylo odročeno na datum. Dne datum zástupce žalobce sdělil další údaje k svědkovi. Dne datum opakovaně vyslechnut svědek příjmení a vyslechnut svědek příjmení. Za účelem vyžádání zpráv z rejstříku trestů a spisu katastrálního úřadu soud odročil na datum. Při tomto jednání. Soud provedl listinné důkazy a jednání odročeno za účelem závěrečných návrhů na datum, za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na datum, kdy soud určil neúčinnost smlouvy. Dne datum se žalovaný odvolal. Dne datum zaplatil k výzvě soudu poplatek za odvolání. Dne datum byla věc předložena odvolacímu soudu, který dne datum rozsudek zrušil pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, když soud neodůvodnil, z jakých důkazů vycházel a jakými úvahami se řídil, zároveň neuvedl, proč některé důkazy neprovedl a nedal výzvy podle Odvolací soud též vytkl, že rozsudek je materiálně nevykonatelný. Spis byl vrácen dne datum. Dne datum soud nařídil jednání na datum, při kterých udělil výzvy podle Jednání odročeno na datum. Dne datum žalobce doplnil žalobní tvrzení. Dne datum žalovaný upřesnil důkazní návrhy. Dne datum soud provedl listinné důkazy a jednání odročil na datum k závěrečným návrhům a zvážení dalšího dokazování. Dne datum soud provedl další listinné důkazy a za účelem dotazu na soudního exekutora odročil jednání na neurčito. Součinnost byla vyžádána dne datum. Dne datum se k věci vyjádřil žalobce. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Z důvodu nouzového stavu (koronavirus) bylo odročeno na datum. Soud provedl k důkazu součinnost exekutora. Za účelem přednesu závěrečných návrhů odročeno na datum. Dne datum opětovně odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů a rozhodnutí ve věci na datum. Dne datum soud vydal rozsudek, kterým určil neúčinnost kupní smlouvy. Dne datum podal žalovaný odvolání, které doplnil dne datum. Dne datum byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne datum byl rozsudek zrušen odvolacím soudem, když soud prvního stupně zcela nerespektoval předchozí pokyn odvolacího soudu a vydal opětovně nepřezkoumatelné rozhodnutí pro nedostatek důvodů, nepoučil účastníky dostatečně podle a nebyl vymezen jasně předmět řízení a přes rozsáhlé dokazování neuvedl, z jakých skutečností vycházel. Spis byl vrácen datum. Dne datum soud nařídil jednání na datum, po změně obsazení senátu sdělena část podstatného obsah přednesů, odročeno na datum za účelem dokončení sdělení podstatného obsahu a obsahu provedených důkazů. Z důvodu zdravotní indispozice soudkyně odročeno jednání na datum. Řízení není skončeno. Řízení ve vztahu k žalovanému trvá od datum do datum, zhruba 8 let a 6 měsíců.

10. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se týkaly nesporného předběžného uplatnění nároku (akceptační dopis žalované ze dne datum, předběžné uplatněná nároku ze dne datum s doručenkou). Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které by byl duplicitní ke skutkovým zjištěním učiněným ze spisu posuzovaného řízení (usnesení název soudu č. j. číslo jednací). Za hlavní důkaz lze označit spis posuzovaného řízení, ze kterého jsou zřejmé veškeré rozhodné okolnosti vytýkaného nesprávného úředního postupu.

11. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí zjištění učiněná z těch důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel nebo by učinil shodná skutková zjištění. Soud neprováděl dokazování spisem název soudu

spisová značka, když o průběhu řízení po dobu, kdy mělo být posuzované řízení přerušeno v období od datum do datum, lze usuzovat i z provedeného dokazování spisem posuzovaného řízení. příjmení závěr o nadbytečnosti dokazování soud činí ve vztahu ke spisu řízení název soudu sp. zn. spisová značka, pro které mělo být přerušeno řízení od datum do datum. V souběžných řízeních nedošlo k nečinnostem.

Skutkový závěr

12. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, kterou lze nahradit pouze peněžitým zadostiučiněním. Posuzované řízení bylo procesně a skutkově složitější. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. V řízení byly vydány dva nepřezkoumatelné rozsudky, což zásadně projevilo na délce řízení. Žalovaný se podílel na délce řízení žádostmi o časový prostor k jednání o smíru. Řízení mělo pro žalobce zvýšený význam. Žalovaná žalobci neplnila ani po předběžném uplatnění nároku, a proto je od datum v prodlení.

Právní posouzení

13. Podle (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

16. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit

i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný (NS  ).

17. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě od datum do datum. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok předběžně u žalované uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

18. Soud předně zkoumal, zda se žalobci svědčí právo domáhat se odškodnění posuzované řízení, ačkoliv ještě neskončilo. Uplatnění nároku na přiznání přiměřeného zadostiučinění za trvání řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu nepřiměřené délky, lze považovat za výjimku ve prospěch poškozeného, jež je mu daná k dispozici, neboť by po něm nebylo spravedlivé požadovat, aby na odškodnění jemu vznikající újmy čekal do skončení průtažného řízení. Vyplývá z logiky věci, že má-li soud rozhodovat o zadostiučinění již v průběhu řízení průtažného, nemá objektivně možnost zvážit veškeré okolnosti, jež jsou zvažovány při určení formy (případně výše) zadostiučinění za průběh skončeného průtažného řízení, a vychází tedy jen z těch skutečností, jež jsou mu známy v době jeho rozhodování. Z průběhu posuzovaného řízení soud zjistil, že žalobci vznikla již vážnější újma na jeho právech s čekáním na výsledek sporu a to s ohledem na závažná procesní pochybení soudu prvního stupně spočívající ve vydání dvou nepřezkoumatelných rozsudků. Z tohoto důvodů nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby čekal na konec sporu, a lze jej odškodnit již nyní. Morální satisfakce není v daném případě dostačující, když pro takový výjimečný postup nejsou splněny žádné podmínky (viz např. ).

19. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. NS  , NS  či Stanovisko NS ) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). ulice než základní částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. S ohledem na skutečnost, že ke dni rozhodování tuto dobu řízení nepřekročilo, není důvodu používat sazbu vyšší. Soud zdůrazňuje, že ve Stanovisku uvedené rozpětí má být„ pouze“ vodítkem pro další úvahy soudu při snaze nastavit sjednocující model.

20. Žalobce začal trpět nejistotou ohledně výsledku řízení, když mu byla doručena žaloba posuzovaného řízení, vzhledem k tomu, že ze spisu posuzovaného řízení nelze tento údaj zjistit, soud vycházel (ve prospěch žalobce) z údaje o vypravení žaloby dne datum, když rozdíl mezi vypravením a doručením žaloby lze odhadnout v řádech dnů a po zaokrouhlení celkové doby řízení nehraje podstatnou roli. Žalobce věděl o řízení s jistotou dne datum, kdy se vyjádřil k podané žalobě. Před doručením žaloby však nebyl účastníkem řízení a netrpěl nejistotou ohledně výsledku řízení. Žalobce se pak domáhal odškodnění do datum (viz čl. II odst. 1 žaloby). Za období od datum do datum, tj. 7 let a 3 (započatých) měsíců činí orientační částka odškodnění 93 750 Kč (15 000 Kč za rok a za první dva roky částka poloviční). Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Řízení bylo složité. Řízení bylo lehce složité po procesní stránce, když soud rozhodoval opakovaně o přerušení řízení a v této procesní otázce rozhodoval i odvolací soud (minus 5 %). Řízení lze označit za skutkově složitější, kdy soud provedl rozsáhlé dokazování výpověďmi svědků, listinnými důkazy včetně součinností a katastrálními spisy. Rozsáhlé dokazování zmínil v posuzovaném řízení i odvolací soud (minus 10 %). Řízení není složité po právní stránce. Soud nezohledňoval projednání na více stupních soudní soustavy, neboť vyřízení opravných prostředků jde v tomto případě k tíži žalované, když důvodem podání opravných prostředků bylo vydání nepřezkoumatelných rozsudků. Za složitost soud snížil zadostiučinění o 15 %.

22. Žalobce se na délce řízení chováním podílel. Žalobce jednal s protistranou intenzivně

o smíru v období od datum do datum a obě strany žádaly pro jednání časový prostor (minus 15 %). Soud snížil zadostiučinění o minus 15 % za chování účastníka.

23. Postup orgánů veřejné moci se odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení pouze částečně. Ačkoliv nelze žalobci přisvědčit o průtahu po vyjádření k věci, kdy v tomto období soud činil úkony, soud v rámci posuzovaného řízení zjistil několik zásadních průtahů. Jedná se o nekoncentrovaný postup soudu v období od datum, kdy soud nařídil pokračování v řízení do datum, než ve věci nařídil jednání. Odvolací soud zrušil první rozsudek ve věci pro nepřezkoumatelnost (průtah v podobě doby navíc, kdy muselo proběhnout odvolací řízení za účelem odstranění nedostatků rozsudku od datum - datum). Tato situace se opakovala, když byl zrušen i druhý rozsudek ve věci (období od datum – datum). Vzhledem k tomu, že se jedná již o zásadní prodlevy, které podstatnou měrou přispěly k délce řízení, soud zvýšil zadostiučinění o 20 %.

24. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení mělo zvýšený význam. Posuzované řízení nepatří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně stanovisko Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206 / číslo). V projednávané věci, však žalobce opakovaně žádal nařízení jednání a projednání věci, spor se týkal mnohamilionového nemovitého majetku, a zejména má věc pro žalobce zvýšený význam s ohledem na nemožnost dispozice se spornými nemovitostmi, která je dána záznamem v katastru. Tyto okolnosti se podávají ze samotného obsahu spisu posuzovaného řízení. Soud proto zvýšil zadostiučinění o 10 % pro zvýšený význam řízení pro žalobce.

25. Základní zadostiučinění 93 750 Kč soud snížil o minus 15 % za složitost sporu, snížil o minus 15 % pro chování účastníka, zvýšil o 20 % za postup orgánů veřejné moci, a zvýšil o 10 % za zvýšený význam řízení, takže výsledná částka zadostiučinění zůstává 93 750 Kč.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci ničeho neuhradila, dostala se po uplynutí 6 měsíční lhůty k projednání nároku (§ 15 odst. 2 OdŠk) do prodlení. Žalobci tak náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 93 750 Kč od datum do zaplacení, to vše dle

ve spojení s

27. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl jen částečně, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

28. Žalobu na zaplacení zbývajícího zadostiučinění s příslušenstvím jako nedůvodné zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Náklady řízení

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , neboť žalobce byl ve sporu částečně úspěšný, avšak náleží mu plná náhrada, neboť plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (NS  ).

30. Advokát provedl následující účelné úkony ve věci samé: příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT s odměnou 3 100 Kč za úkon. Za předběžné uplatnění nároku odměna nenáleží (§ 31 odst. 4 OdpŠk). Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem DPH. Celkem náklady žalobce činí 10 228 Kč (číslo + 1,21 x (2 x 3 100 + 2 x 300)), jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

31. Delší lhůta plnění podle odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.

Poučení:

Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2 do patnácti dnů od jeho doručení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.