Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 385/2022-49

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje uhradit částku částka, úrok ve výši 28 % ročně z částky anonymizována dvě slova, částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje uhradit částku [částka], úrok ve výši 28 % ročně z částky [anonymizována dvě slova], [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně porušil svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatila úvěr, který jí předchůdce žalobkyně poskytl. Žalovaná se úvěr zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka. Žalovaná se zavázal kromě jistiny ve výši částka uhradit poplatek ve výši částka. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila pouze částku částka. Žalobkyně požaduje uhradit kromě jistiny poplatky za správu úvěru ve výši číslo kč, smluvní pokutu ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, sankční poplatky ve výši částka a dále žalobkyně požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení od datum z částky částka a úrok ve výši 28% od datum z částky částka. Žalobkyně na základě výzvy soudu uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, a to především zkoumáním dostupných registrů (insolvenční rejstřík, centrální registr exekucí, interní databáze) a dále zkoumala příjem žalované, což vyplývá ze zákaznické karty. K prokázání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla výslech vázaného zástupce přítomného při uzavírání smlouvy (jméno anonymizováno).

1. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.

2. Z listinných důkazů, a to zejména z y označené jako smlouva o úvěru ze dne datum soud zjistil, že na žalovaná akceptovala (podepsala) smlouvu o úvěru. Celková výše úvěru byla sjednána částka. Ve smlouvě je uvedeno, že má žalovaná zaplatit celkově částka, výše splátky byly sjednány na částka měsíčně. Ze smlouvy vyplývá, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobkyně částku částka v hotovosti při podpisu smlouvy.

3. Z y označené jako standardní informace o spotřebitelském úvěru soud ověřil, že žalovaná obdržela informace ohledně podmínek úvěru.

4. Z y označené jako zákaznická karta je patrno, že předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované. Z této y se podává, že žalovaná ke dni uzavření smlouvy o úvěru byla na mateřské dovolené, žila s rodiči, měla příjem částka, další nespecifikovaný příjem částka a dále uvedla další čisté příjmy domácnosti částka měsíčně, aniž by toto bylo blíže specifikované. Odhadované výdaje žalovaná uvedla na částka měsíčně. Z y dále vyplývá, že žalovaná předložila pověřenému zástupci předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy dva výpisy z bankovního účtu.

5. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce upozornil žalovanou, aby uhradila svůj dluh do datum.

6. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 20.5.2022.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a z oznámení soud ověřil, že předchůdce žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou převedl na žalobce a tato skutečnost byla oznámena žalované.

8. Soud zamítl návrh žalobkyně na výslech svědkyně příjmení, která se žalovanou uzavírala úvěrovou smlouvu, vzhledem k časovému odstupu a množství smluv, jež tato osoba jako zástupce právnická osoba uzavírala. Z výslechu svědkyně by soud přesné informace o příjmech ani výdajích žalované nezískal. Navíc podle názoru soudu bylo ověřování ze strany zástupce pouze formální záležitost, což mimo jiné vyplývá z toho, že v zákaznické kartě je v kolonce výdaje uvedena částka pouze částka, což neodpovídá realitě.

9. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení , (dále jen o. z) a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).

10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele:

(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

(2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

(3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud přitom uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru ( ), jsou tyto závěry aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle , a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora vztahující se zejména k článkům č. 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 (k tomu blíže Rozsudek soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. října 2018, v řízení OPR- Finance s. r. o. proti GK.). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. a řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele směřují k aplikaci , resp. , , tj. absolutní neplatnosti právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

18. Pro posouzení platnosti posuzované smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je proto rozhodující posouzení, zda žalobce své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí skutečně dostála. Soudní judikatura se v tomto směru ustálila tak, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, bez toho, aby údaje poskytnuté dlužníkem ověřil, resp. objektivně podložil, bez ohledu na to, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.

19. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při

posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Po provedené dokazování dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že předchůdce žalobkyně řádně neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče, tak jak bylo uvedeno výše. Žalobkyně vycházela ze situace, že žalovaná má měsíční příjem celkem částka a výdaje částka, a další příjem domácnosti částka, avšak žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o příjmech ani výdajích žalované. Za této situace má soud za to, že ověřování úvěruschopnosti žalované bylo pouze formální a předchůdce žalobkyně nedostála zákonné povinnosti.

21. Žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení činí částka, neboť žalovaná z částky, kterou jí zaslal žalobce, uhradila pouze částka. Žalovaná je povinna uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení.

22. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl z důvodů neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu Žalobce byl ve věci úspěšný pouze v nepatrné části, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. K otázce úspěšnosti v řízení soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , podle něhož je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

25. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.