Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 128/2022-30
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 61 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 61 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 61 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se po žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Délka řízení byla dle žalované nepřiměřená. Dostatečným zadostiučiněním je dle žalované částka 79 000 Kč, kterou žalobci poskytla na základě stanoviska ze dne datum.
3. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání.
4. Z kopie žádosti o odškodnění soud zjistil, že nárok byl předběžně uplatněn dne datum u žalované. Ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalovaná konstatovala, že délka řízení byla nepřiměřená, a jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobci přiznala částku 79 000 Kč.
5. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum podal žalobce celé jméno žalobce (dále jen„ žalobce“) u název soudu (dále jen„ soud“) žalobu proti žalované právnická osoba, část názvu právnické osoby (dále jen„ žalovaná“) o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím. Dne datum soud vydal elektronický platební rozkaz. Dne datum byl soudu doručen odpor žalované. Dne datum žalovaná podala vyjádření k žalobě. Dne datum soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení. Dne datum žalobce požádal o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení. Dne datum žalobce doplnil žalobní tvrzení. Dne datum soud vyzval žalovanou k doplnění tvrzení. Dne datum podala žalovaná vyjádření. Dne datum podala žalovaná vyjádření. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum se konalo jednání, které bylo odročeno na den datum za účelem doplnění skutkových tvrzení. Dne datum proběhlo jednání, které bylo za účelem ustanovení znalce odročeno na neurčito. Dne datum soud ustanovil znalce příjmení jméno. příjmení, Csc. Dne datum znalec soudu sdělil, že ze zdravotních důvodů žádá o zproštění funkce. Dne datum soud znalce příjmení jméno. příjmení, CSc. zprostil funkce a ustanovil znalce příjmení jméno. jméno. Znalec byl soudem opakovaně urgován k vypracování posudku a byla mu opakovaně uložena pořádková pokuta (dne datum a datum). Dne datum soud zprostil znalce funkce pro nečinnost. Dne datum byla soudu doručena omluva znalce. Dne datum soud znalci prominul pořádkovou pokutu. Dne datum byla znalkyní ustanovena Ing. M. příjmení, ta však dne datum soudu sdělila, že k vypracování posudku není kompetentní a požádala o zproštění funkce. Dne datum soud Ing. M. příjmení zprostil funkce znalkyně a znalcem ustanovil anonymizována čtyři slova však soudu obratem sdělilo, že nejsou schopni vypracovat posudek z důvodu přetížení. Dne datum soud zprostil anonymizována čtyři slova a ustanovil právnická osoba Během roku rok znalecký ústav vypracovával posudek, provedl místní šetření a soud mu opakovaně prodlužoval lhůtu k dokončení posudku. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek. Následně se k posudku vyjadřovali účastníci řízení. Dne datum proběhlo jednání, na kterém byl vyslechnut znalec, jednání poté bylo odročeno na datum. Dne datum bylo jednání odročeno na datum. Dne datum žalovaná požádala o odročení jednání z důvodu kolize jednání, soud jednání odročil na datum. Dne datum požádal o odročení žalobce z důvodu karantény, soud mu vyhověl, poté však o další odročení požádala žalovaná. Jednání se z těchto důvodů konalo až dne datum. Dne datum proběhlo další jednání a na jednání konaném dne datum byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno. Dne datum bylo soudu doručeno odvolání žalované a dne datum odvolání žalobce. Po doplnění odvolání a uhrazení soudního poplatku byla věc dne datum předložena k rozhodnutí o odvolání. Dne datum proběhlo jednání před odvolacím soudem a dne datum byl vyhlášen rozsudek, který nabyl právní moci dne datum. Dne datum vydal odvolací soud opravné usnesení, kterým opravil zjevnou nesprávnost rozsudku odvolacího soudu. Opravné usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne datum.
6. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
7. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.
8. V konkrétní věci řízení trvalo od datum, kdy žalobce podal žalobu, do datum, kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tedy 7 let a 7 měsíců. Do celkové doby řízení soud nepočítal dobu od nabytí právní moci rozsudku odvolacího soudu do doručení opravného usnesení, neboť opravné usnesení opravovalo zřejmou nesprávnost rozsudku odvolacího soudu a žalobce v té době v nejistotě ohledně výsledku řízení již nebyl.
9. Soud shledal v řízení období nečinnosti v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Od datum, kdy byl ustanoven první znalec, do datum, kdy byl znalecký posudek konečně soudu předložen, uplynuly více než tři roky. První ze znalců byl na žádost zproštěn v průběhu vypracovávání znaleckého posudku, druhý ze znalců byl nečinný a byl zproštěn až po urgencích a pořádkových pokutách. Následně několik znalců znalecký úkol odmítlo, přičemž poslednímu znalci musel soud prodloužit lhůtu k vypracování znaleckého posudku. Jinak byl postup soudu plynulý a jednotlivé úkony na sebe navazovaly. Vzhledem k celkové délce řízení a prodlevám při zpracovávání znaleckého posudku hodnotí soud celkovou délku řízení jako nepřiměřenou.
10. Řízení patřilo mezi složitější po skutkové stránce, neboť bylo třeba nechat zpracovat výše zmíněný znalecký posudek. Řízení bylo i procesně složitější, neboť v souvislosti se zpracováváním znaleckého posudku také bylo třeba vydat opakovaně rozhodnutí o zproštění znalce, usnesení o pořádkové pokutě či prodloužit znalci lhůtu ke zpracování znaleckého posudku. Dále soud na žádost účastníků odročoval jednání. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, kdy soudy nalézací i odvolací rozhodovaly ve věci samé jednou.
11. Žalobce se na celkové délce řízení výrazně nepodílel.
12. Vzhledem k tomu, že v případě neprojednání věci v přiměřené lhůtě se vznik nemajetkové újmy u poškozeného předpokládá, zabýval se soud otázkou formy zadostiučinění, a to zejména ve vztahu k významu věci pro účastníka. ESLP ve svých rozhodnutích poukazuje na to, že některá řízení mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní či mimořádnou péči. Srovnáním různých typů řízení je možné vysledovat jistou škálu ohledně nutnosti urychleného projednání věci pro účastníka, jak je podávána i rozhodovací činností ESLP. Čelnou příčku zaujímají řízení, v nichž se jedná o omezení osobní svobody osoby, tedy především vazební věci či řízení detenční. Mimořádný význam mají dále věci opatrovnické, pracovněprávní, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení, týkající se zdraví či života. Z uvedeného pohledu je pak logicky méně významné řízení ve věcech výše neuvedených. Soud proto hodnotí význam řízení pro žalobce jako standardní.
13. V souzeném případě by za 7 let a 7 měsíců dlouhé řízení byla základní částka k odškodnění 98 750 Kč, přičemž soud vyšel ze základní částky 15 000 Kč za rok řízení a 1 250 Kč za měsíc (počínaje druhým rokem řízení), když neshledal důvod pro použití částky vyšší. Tuto částku soud korigoval přiměřeným snížením, a to s ohledem na složitost sporu o 20 %. Jedná se o shodné snížení, jako provedla žalovaná, kterému soud nemá, co vytknout. Výslednou částku odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení shledává soud ve výši 79 000 Kč, kterou žalovaná žalobci uhradila před podáním žaloby v rámci předběžného projednání nároku; soud proto žalobu zamítnul.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované náleží paušální náhrada za 1 úkon (podání vyjádření k žalobě) á 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015. Sb.
Poučení:
Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2 do patnácti dnů od jeho doručení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.