Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 163/2022-45
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
se sídlem adresa
zn. anonymizováno číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 6 018 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 4 418 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 6. 2021 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 699,08 Kč se návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 4 418 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 6. 2021 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 699,08 Kč se návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 6 018 Kč, 2 551,63 Kč a 400 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 17. 1. 2020 uzavřel žalovaný s jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 3. 3. 2020, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně převodem na účet finanční prostředky ve výši 21 900 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 26 318 Kč s příslušenstvím do 2. 4. 2020. Žalovaný však danou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit společnosti právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý dne prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 8 924 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 6 018 Kč, nesplacené smluvní pokuty 2 756 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit společnosti právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Dále žalobkyně požadovala uhradit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 378 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou výzvu žalobkyni neuhradil. Zákonný úrok z prodlení požadovala žalobkyně z dlužné jistiny 6 018 Kč za dobu od 15. 6. 2021 do zaplacení a za dobu do 3. 4. 2020 do 1. 6. 2021 v kapitalizované výši 699,08 Kč. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem 20 300 Kč. Důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně neměla, proto je ani přes výzvu soudu nepředložila.
2. K návrhu žalobkyně bylo usnesením ze dne 10. 6. 2022, č. j. 20 C 163/2022 -33 řízení částečně zastaveno, a to pro zaplacení smluvní pokuty 2 551,63 Kč a kapitalizovaného úroku 150 Kč.
3. Žalovaný, shodně se žalobkyní, souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště dne 1. 8. 2022 postupem dle § 49 odst. 2 , 4 o.s.ř. .
4. Soud měl prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu, smlouvou o úvěru číslo ze dne 17. 1. 2020 a ze dne 3. 3. 2020 uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným, výpisem z účtu, že dle ní byla žalovanému poskytnuta celkem částka 21 900 Kč, a to v šesti částkách, kterou se žalovaný zavázal věřiteli splatit do 2. 4. 2020 vč. úroku 4 418 Kč, celkem tedy 26 318 Kč. Zároveň byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že tato je splatná den následující po uvedeném prodlení. Mezi účastníky smlouvy byly dojednány též poplatky za zaslání upomínky, a to ve výši 50 Kč za upomínku. Částku 21 900 Kč čerpal žalovaný bezhotovostně.
5. Upomínkou z 1. 3. 2020 a výzvami k úhradě ze dne 3. 5. 2020 a ze 14. 5. 2020 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě tehdy dlužné částky, tj. jistiny 15 518 Kč a aktuální smluvní pokuty a poplatků za upomínku 50 Kč, resp. 100 Kč a 150 Kč a byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. Další předžalobní výzvy adresované žalovanému zástupcem žalobkyně byly datovány dnem 3. 8. 2021 a 9. 11. 2021. Druhá z uvedených byla žalovanému odeslána dle podacího archu dne 11. 11. 2021.
6. Dopisem ze dne 25. 6. 2021 nazvaným Oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně informován o postoupení pohledávky. Dopis mu byl odeslán 29. 6. 2021, jak vyplývá z podacího archu. Postoupení pohledávek bylo žalovanému sděleno i dopisem žalobkyně ze 7. 7. 2021.
7. K postoupení pohledávky došlo na základě dohody o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021, což touto bylo ve spojení s potvrzením o přijetí platby prokázáno.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.
16. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování poskytovatel úvěru vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1As 30/2015 -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C -679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.
17. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost). Opak nebyl nejen prokázán, ale ani tvrzen. Přestože právní předchůdkyně žalobkyně zjevně nemohla ekonomickou situaci žalovaného s odbornou péčí vyhodnotit, úvěr mu ve výši 21 900 Kč poskytla.
18. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost celé úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru (bezdůvodného obohacení). Žalovanému bylo poskytnuto celkem 21 900 Kč, žalovaný jí do současné doby uhradil 20 300 Kč. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 1 600 Kč s úroky z prodlení jdoucími ode dne žalobkyní žádaného. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve sporu byl úspěšnější žalovaný a měl tak právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III.
20. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 věta před středníkem, neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.