Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 306/2021-82
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 13 715,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.715,52 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.652,82 Kč,
zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.715,52 Kč od 21.11.2020 do zaplacení,
úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 13.715,52 Kč od 5.12.2018 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 13.715,52 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.226 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.715,52 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.652,82 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.715,52 Kč od 21.11.2020 do zaplacení, úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 13.715,52 Kč od 5.12.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 13.715,52 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.226 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 3. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13.715,52 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum poskytl předchůdce žalobce žalovanému kontokorentní úvěr do částky úvěrového limitu 10.000 Kč. Úroková sazba pro čerpání limitu činila 21,99 % p.a., přičemž žalovaný se zavázal udržovat na svém účtu minimální měsíční kreditní příjem odpovídající 50 % poskytnutého limitu, tj. 5.000 Kč, současně se zavázal nepřekročit výši poskytnutého limitu. Jelikož žalovaný svým závazkům nedostál a nevyrovnal nepovolený debetní zůstatek, využil předchůdce žalobce svého práva a ke dni datum zrušil poskytování kontokorentního úvěru žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce. Žalobce tímto návrhem požaduje částku jistiny ve výši 13.715,52 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1.652,82 Kč, dále tento zákonný úrok od 21. 11. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 29 % p.a. od datum do zaplacení. Dlužnou částku neuhradil žalovaný ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:
5. Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému kontokorentní úvěr do částky úvěrového limitu 10.000 Kč, jak je zřejmé z předmětné smlouvy, dispozic ke smlouvě z téhož dne a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Strany si současně sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného pod č. bankovní účet. Úroková sazba pro čerpání limitu činila 21,99 % p.a., měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku dosahoval 29 Kč. Současně dle čl. 49 všeobecných podmínek byl věřitel oprávněn účtovat žalovanému coby klientovi poplatky, jejichž výčet je uveden v dispozicích smlouvy, které se žalovaný zavázal uhradit. Žalovaný se zavázal udržovat na svém účtu minimální měsíční kreditní příjem odpovídající 50 % poskytnutého limitu, tj. 5.000 Kč, současně se zavázal nepřekročit výši poskytnutého limitu. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku úvěru činila 29 % p.a., jak vše vyplývá z první strany uzavřené smlouvy. Dle čl. 44c všeobecných obchodních podmínek, jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy, byl žalovaný v případě předkročení výše poskytnutého limitu úvěru povinen vyrovnat nepovolený debetní zůstatek na svém účtu.
6. Ve věci prověření úvěruschopnosti z listin vyplývá, že žalovaný vyplnil informace v žádosti o úvěr anonymizována dvě slova ze dne datum, dle které byla totožnost žalovaného ověřena za pomocí předloženého OP. Žalovaný zde uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání a bydlí ve vlastním bytě/domě. Dále doplnil, že je zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele Česká pošta s.p. na pozici: admin/bankovní pracovník/účetní, kdy jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činí 17.482 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti dosahuje částky 55.000 Kč. Žalovaný uvedl, že má vyživovací povinnost k jedné osobě. Současně žalovaný učinil čestné prohlášení, že na jeho osobu nebyl prohlášen úpadek, neprobíhá ohledně jeho osoby likvidace a nemá daňové nedoplatky ani splatný nedoplatek na pojistném. Žalobce dále doplnil, že učinil lustrace v interních a externích databázích (bankovní a nebankovní registr, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd.) s negativním výsledkem ohledně osoby žalovaného. Žalovaný rovněž věřiteli doložil podepsané potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele stvrzující jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce ve výši 17.482 Kč.
7. Žalovaný porušil smluvní podmínky sjednaného úvěru, když na svém běžném účtu přečerpával povolený úvěrový limit, jak vyplývá z předloženého výpisu z účtu. Žalovaný byl opakovaně upomínán na porušení smluvních podmínek, když neudržoval na svém účtu minimální částku 5.000 Kč a přečerpával povolený limit, jak je zřejmé z předložených upomínek ze dne datum, datum a datum. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyrozuměn o snížení jeho úvěrového limitu z důvodu porušování podmínek. Předchůdce žalobce následně v souladu s čl. 44d všeobecných podmínek vypověděl žalovanému poskytování kontokorentního úvěru dopisem ze dne datum. Současně předchůdce žalobce zrušil žalovanému povolený debet na běžném účtu a dosavadní nepovolený debetní zůstatek ve výši 13.715,52 Kč převedl na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet, jak vyplývá z platební historie. Tato dlužná částka měla být žalovaným uhrazena formou pravidelných osmi měsíčních splátek po 1.714,44 Kč, splatných vždy k 28. dni v měsíci počínaje dnem datum. Otevření nového úvěrového účtu bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný však na splátky ničeho nehradil a dostal se tak již s úhradou první splátky do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. O prodlení s úhradou dluhu byl žalovaný informován upomínkami ze dne datum, datum, datum a datum, současně byl upozorněn na možnost prohlášení úvěru za okamžitě splatný. Předchůdce žalobce pak v souladu s čl. 44c všeobecných podmínek úvěr za žalovaným ke dni datum zesplatnil, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet ze dne datum je zřejmé, že žalovaný dlužil na jistině částku 13.715,52 Kč a na úroku z prodlení – jistiny částku 1.652,82 Kč.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy převedena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným na adresu žalovaného dne datum, jak je zřejmé z tohoto dopisu a doloženého podacího lístku. Současně vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu v dodatečně stanovené lhůtě do datum s upozorněním na navyšování dluhu o úroky z prodlení. Výzvou ze dne datum, odeslanou žalovanému dne datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.
9. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.
10. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru ve smyslu § 2395 o. z., se sjednaným úvěrovým rámcem ve výši 10.000 Kč. Předchůdce žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného – dlužníka ve smyslu § 86 , 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Žalovaný se zavázal udržovat na svém účtu minimální měsíční kreditní příjem odpovídající 50 % poskytnutého limitu, tj. částku 5.000 Kč, současně se zavázal nepřekročit výši poskytnutého limitu a poskytnuté peněžní prostředky tak vrátit předchůdci žalobce dle sjednaných podmínek společně s úroky a poplatky. Předchůdce žalobce tak svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl na bankovní účet a ten jej mohl čerpat, žalovaný však svých smluvních povinností nedostál, když v rozporu se smluvními podmínkami úvěr řádně a včas nesplácel a nedodržoval sjednané smluvní podmínky. Předchůdce žalobce následně zrušil žalovanému povolený debet na běžném účtu a dosavadní nepovolený debetní zůstatek ve výši 13.715,52 Kč převedl na nově otevřený úvěrový účet. Žalovaný však následně svůj dluh nesplácel řádně a včas ve sjednaných měsíčních splátkách a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalobce proto v souladu se smlouvou a dalšími smluvními podmínkami dlužnou částku zesplatnil a vyzval žalovaného k její úhradě. Na úvěrovém účtu žalovaného byla po prohlášení splatnosti evidována jistina po splatnosti ve výši 13.715,52 Kč a na úroku z prodlení – jistiny částka ve výši 1.652,82 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce, který se domáhá jejího zaplacení v tomto řízení. Vedle dlužné jistiny a kapitalizovaného smluvního úroku vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení smluvního úroku z nepovoleného debetního zůstatku úvěru (dlužné jistiny) ve výši 29 % p.a. od datum do zaplacení, dále úroku z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši, stanoveného dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , který k danému dni prodlení dosahoval sazby 8,25 % p. a., a to za období od datum do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal v daném rozsahu žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu v této části vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
12. Soud žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 13.715,52 Kč, a to ve výši procentní sazby 0,75 % p. a., za období od datum do zaplacení, když ke dni prodlení (datum) dosahoval úrok zákonné sazby 8,25 % p.a. stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , nikoli v žalobě požadované sazby 9 % p.a.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 32.851,02 Kč včetně úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku v míře právě 99,42 % a to ohledně částky 32.659,98 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství, které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného/neúspěch žalobce je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou ve výši 191,04 Kč v podobě kapitalizovaného příslušenství, ohledně které byla žaloba zamítnuta, což představuje 0,58 %. Lze tedy konstatovat, že žalobce byl v řízení úspěšný ve větší míře než neúspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek rovnající se 98,84 % představuje míru, jíž by se měl žalovaný podílet na nákladech řízení žalobce. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.715,52 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč Celkem by tedy plné náklady žalobce činily částku 2.252 Kč a z toho vypočtená poměrná část ve výši 98,84 % odpovídá přiznané částce 2.226 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Soud přitom postupoval mimo jiné dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.