Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 186/2022-22
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 298 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 298 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 11,75 % ročně z částky 16 298 Kč od datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 298 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 298 Kč od [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně navrhla dne datum vydání shora uvedeného rozsudku. Žalobu zdůvodnila tím, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, a tudíž zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě.
Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa obec a číslo, obec po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny,
která je v obdobných případech běžná, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně
dne datum zjištěno, že odběrné místo je pod napětím, a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. U zjištění byl přítomen žalovaný, který protokol podepsal. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr energie
a částku 16 298 Kč žalovanému vyúčtovala.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, i když mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci byli vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s vyřízením věci
bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. s poučením, že pokud se účastníci
k tomuto nevyjádří, tak se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Vzhledem k tomu,
že ani jeden z účastníků se k tomu nevyjádřil, rozhodl soud bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:
Z Protokolu o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie z datum soud zjistil, že téhož dne byla provedena kontrola odběrného místa číslo
na které nebyla uzavřena smlouva o odběru elektrické energie a byl zjištěn rozdíl stavů.
Z protokolu vyplynulo, že uživatelem odběrného místa je žalovaný jako nájemník.
Dříve odběrné místo dle tvrzení žalovaného užívala jiná osoba. Z podkladu pro výpočet
výše škody bylo zjištěno, že poslední smlouva na odběrné místo byla ukončena k datum a elektroměr nebyl demontován z důvodu nepřístupnosti. Rozdíl stavů odběru elektřiny
byl žalovanému doúčtován celkem částkou 16 298 Kč na základě faktury číslo
ze dne datum se splatností datum. Žalovaný na dluh nic neuhradil, a to ani přes výzvy ze dne datum a datum.
4. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 548/2000 Sb. energetický zákon, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.
5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. , při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněné odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.
6. Z provedených důkazů a po podřazení pod výše uvedená ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Při kontrolní činnosti odběrného místa na adrese adresa žalovaného
firmy žalobkyně dne datum zjištěno, že odběrné místo je pod napětím,
a je tedy elektřina odebírána. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru
elektřiny ve smyslu citovaného ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb.
Vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr energie bylo provedeno v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. , a výpočet žalované částky vyplývá z žalobkyní předložených důkazů a konkrétního výpočtu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh neuhradil, byl žalobkyní dopisy ze dne datum a následně datum vyzván k úhradě žalované částky, úhrada dlužné částky prokázána nebyla. Splatnost žalobkyní vystavené faktury
ze dne datum nastala datum, ode dne následujícího je žalovaný v prodlení,
a žalobkyni byl přiznán úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a následujících
občanského zákoníku . Soud zavázal žalovaného k úhradě celé požadované částky,
byť žalovaný uvedl v protokolu ze dne datum, že on užívá nemovitost až od října 2021. Žalovaný toto své tvrzení nijak neprokázal, kdy ani na výzvu k vyjádření se k žalobě
nijak nereagoval.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , a to za 2 úkony po 100 Kč, tedy 200 Kč. Celková výše nákladů činí 1 200 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11 ) a aplikoval ustanovení
§ 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení
§ 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba
má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobce opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace
i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít,
že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení
o drobných nárocích.
8. Lhůta pro plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozhodnutí byla stanovena v souladu
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve dvou vyhotoveních.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně,
může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.