Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 365/2022-45
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 19 640 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 200 Kč s úrokem z prodlení v částce 773,44 Kč, s úrokem v částce 2 368,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 705 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení a částku 5 600 Kč s úrokem z prodlení v částce 584,56 Kč, s úrokem v částce 1 825,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 557,31 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 012,31 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,77 % ročně z částky 5 557,31 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 295 Kč od datum do zaplacení a částku 1 545 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 545 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 200 Kč s úrokem z prodlení v částce 773,44 Kč, s úrokem v částce 2 368,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 705 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení a částku 5 600 Kč s úrokem z prodlení v částce 584,56 Kč, s úrokem v částce 1 825,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 557,31 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 012,31 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 25,77 % ročně z částky 5 557,31 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 295 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1 545 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 545 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 640 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených úvěrů, které poskytla žalované společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum částku 9 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 16 200 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 7 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku 3 705 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 9 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 3 495 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 368,13 Kč představuje úrok ve výši 25,26 % z částky 9 000 Kč od datum do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 773,44 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 9 000 Kč od datum do data postoupení pohledávky (datum).
2. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum částku 7 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 600 Kč, tvořenou jistinou 7 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku 5 455 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 7 145 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 1 587,69 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1 825,95 Kč představuje úrok ve výši 25,77 % z částky 5 557,31 Kč od datum do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 584,56 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 5 557,31 Kč od datum do data postoupení pohledávky (datum).
3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek společnosti za žalovanou na žalobkyni.
9. Žalované bylo postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, informace o zpracování osobních údajů ze dne datum a podací lístek ze dne datum).
10. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do datum (z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podacího lístku ze dne datum).
11. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v kartě zákazníka uvedla celkový měsíční příjem ve výši částka (z toho částka příjem žadatelky ze státní podpory a částka další blíže nespecifikovaný příjem) a měsíční výdaje v souhrnné výši částka.
12. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v kartě zákazníka kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši částka (z toho částka příjem žadatelky ze státní podpory a částka příjem partnera) a měsíční výdaje v souhrnné výši částka.
13. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:
14. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč. Dále byla na žalobkyni postoupena pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalované bylo postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do datum. Žalovaná uhradila na splátkách ke smlouvě ze dne datum částku 3 705Kč a na splátkách ke smlouvě ze dne datum částku 5 455 Kč. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne datum uvedla celkový měsíční příjem ve výši částka (z toho částka příjem žadatelky ze státní podpory a částka další blíže nespecifikovaný příjem) a měsíční výdaje v souhrnné výši částka. Žalovaná v kartě zákazníka kartě ze dne datum uvedla celkový měsíční příjem ve výši částka (z toho částka příjem žadatelky ze státní podpory a částka příjem partnera) a měsíční výdaje v souhrnné výši částka.
15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“).
16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Žalobkyně doložila pouze žalovanou vyplněnou zákaznickou kartu. Příjmy žalované nebyly doloženy. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA).
25. Soud nepoučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání provedení kontroly úvěruschopnosti dle ust. § 118a odst. 1 , 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen„ o. s. ř. ”), neboť se žalobkyně z jednání omluvila. V § 118a o. s. ř. o. s. ř. se upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srovnej BUREŠ, Jaroslav § 118a (Poučovací povinnost při jednání). In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, FIALA, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 831-832).
26. Ust. § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet (srovnej též rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018).
27. Ustanovení § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. nestanovují přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. Posouzení o potřebě listin musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. Míra zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů, je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím matematického modelu, který nemusí odrážet skutečné možnosti žadatele o úvěr.
28. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, OPR- Finance s. r. o., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).
29. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak dospěl k závěru, že smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ).
30. V daném případě žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru v souladu s požadavkem náležité péče. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.), konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.).
31. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.) a soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 5 295 Kč (původní jistina ze smlouvy uzavřené dne datum ve výši 9 000 Kč po zohlednění úhrad ve výši 3 705) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 295 Kč od datum do zaplacení a částku 1 545 Kč (původní jistina ze smlouvy uzavřené dne datum ve výši 7 000 Kč po zohlednění úhrad ve výši 5 455) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 545 Kč od datum do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 7 200 Kč s úrokem z prodlení v částce 773,44 Kč, s úrokem v částce 2 368,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 705 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení a částku 5 600 Kč s úrokem z prodlení v částce 584,56 Kč, s úrokem v částce 1 825,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 557,31 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 012,31 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,77 % ročně z částky 5 557,31 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě (datum), ocitla se žalovaná s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dle výzvy žalobkyně (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně části úroků z prodlení do data splatnosti soud žalobu rovněž zamítl s ohledem na skutečnost, že prodlení žalované nastalo teprve dnem následujícím po splatnosti.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb. ).