Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 42/2022-109

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa

zastoupená zák. zást. titul jméno příjmení, titul, narozenou datum

bytem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa žalované

insolvenční správce dlužníka celé jméno svědka, narozeného datum

bytem adresa

zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky ve výši 44 000 Kč

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám matky žalobkyně částku 44 000 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám matky žalobkyně částku 44 000 Kč. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum ke Krajskému soudu v Brně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni po částečném zpětvzetí částku celkem 44 000 Kč. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že se jedná

o pohledávku za majetkovou podstatou, respektive pohledávku jim na roveň postavenou z titulu dlužného výživného, které má insolvenční dlužník celé jméno svědka, datum narození hradit žalobkyni k rukám matky – zákonného zástupce žalobkyně ve výši 3 000 Kč měsíčně

dle rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Rozsudek o výživném nabyl právní moci dne datum. Insolvenční dlužník neuhradil výživné za období od března do prosince rok ve výši 30 000 Kč, od ledna do prosince rok celkem ve výši 36 000 Kč, za prosinec rok ve výši 3 000 Kč a od ledna do listopadu rok celkem ve výši 33 000 Kč. K výzvě zaplatila žalovaná žalobkyni dne datum z majetkové podstaty částku 58 000 Kč. Zbývající částku 44 000 Kč žalovaná odmítla uhradit s odvoláním se na tvrzení insolvenčního dlužníka, že jiný dluh na výživném není,

protože tuto částku uhradil žalobkyni k rukám její matky. Žalobkyně vyzvala žalovanou

k úhradě výzvou ze dne datum, datum a datum.

2. Po postoupení a přikázání věci z důvodu vhodnosti byla věc přidělena k rozhodnutí název soudu, ke kterému byl spis doručen dne datum.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznává, neboť k výzvě jí insolvenční

dlužník sdělil, že z jeho strany bylo uhrazeno výživné ve výši 77 000 Kč pokrývající žalované období. Neuhrazeno dle insolvenčního dlužníka zůstalo 58 000 Kč za rok rok, rok rok, kdy uhradil v prosinci rok pouze 5 000 Kč a za rok rok, kdy uhradil pouze 12 000 Kč.

Dále insolvenční dlužník tvrdil, že mimo běžné výživné hradil také na dlužné

výživné 24 000 Kč v roce 2019. Ačkoliv dlužník nepředložil ke svému tvrzení žádný důkaz, tak žalovaná vyplatila žalobkyni na výživném částku ve výši 58 000 Kč.

4. Soud provedl všechny listinné důkazy předložené stranami, vyslechl insolvenčního dlužníka a učinil následující skutkový závěr:

Žalovaný byl rozsudkem název soudu č. j. spisová značka

ze dne datum rozhodnutí zavázán k hrazení výživného ve výši 3 000 Kč žalobkyni prostřednictvím její matky, a to k 20. dni v měsíci předem. Z usnesení Policie České republiky

číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vyplynulo, že bylo v trestním řízení řešeno, že insolvenční dlužník dluží ke dni rozhodnutí policie na výživném

částku 93 000 Kč, nicméně pro neúčelnost bylo trestní stíhání v dané věci odloženo,

neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu,

který pro jiný čin byl podezřelému uložen nebo který ho dle očekávání postihne.

Insolvenční dlužník je aktuálně ve výkonu trestu. Z korespondence s žalovanou je zřejmé,

že zástupkyně žalobkyně žádala vyplacení dlužného výživného v opakovaných výzvách. V těchto výzvách také specifikovala dlužné období. Stejné období uváděla i v trestním oznámení podaném pro neplacení výživného, jak vyplývá z usnesení Policie České republiky ze dne datum. Ze sdělení žalované z datum a z přehledu příjmů a výdajů majetkové podstaty je zřejmé, že na účtu majetkové podstaty je dostatek prostředků na uhrazení výživného. Z výslechu insolvenčního dlužníka soud nemá za prokázané, že by bylo uhrazeno i další výživné, jak tvrdil svědek. Svědek byl v tomto případě v postavení osoby,

která měla sama výživné hradit. Za takové situace i přes poučení dle ustanovení soud tomuto svědkovi neuvěřil. Jeho tvrzení, že hradil výživné v žalovaném období,

nebylo podpořeno žádným písemným potvrzením ani dalším svědkem. Pokud svědek tvrdil, že matka žalobkyně potvrzení nepožadovala, pak to není důvod si takové potvrzení nevyžádat. Úhrady neprokazuje ani vyjádření insolvenčního dlužníka na č. l. 97-98,

které obsahuje pouze tvrzení dlužníka uvedené i ve výslechu. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná uhradila za žalované období žalobkyni výživné ve výši 58 000 Kč.

5. Žalovaná se z druhého jednání omluvila. Soud tedy nemohl poučit žalovanou dle ustanovení o potřebě označení důkazů k prokázání svého tvrzení o úhradě žalovaného výživného.

6. Podle ustanovení (dále jen „i. z.“)

jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou pohledávky věřitelů

na výživném ze zákona.

7. Podle ustanovení § 169 odst. 2 i. z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.

8. Podle ustanovení § 203 i. z. není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou

a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními.

O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti

tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis. Neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v ustanovení § 169 odst. 1 písm. a) v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka

za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu 13). Osoba s dispozičními oprávněními uspokojí pohledávky podle odst. 1 z majetkové podstaty. Neuspokojí-li osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odst. 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti osobě s dispozičními oprávněními; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila. Po právní moci rozhodnutí o žalobě podle odst. 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení.

Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby nebo osoby s dispozičními oprávněními. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné.

9. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu při posouzení důkazů dle ustanovení

a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Žalobkyně prokázala, že insolvenční dlužník uhradil na výživném

za období od března do prosince rok, od ledna do prosince rok, za prosinec rok

a od ledna do listopadu rok celkem 58 000 Kč, ačkoliv měl uhradit celkem 102 000 Kč.

Na výživném nebylo uhrazeno 44 000 Kč, ačkoliv se jedná o nárok přiznaný rozsudkem soudu a řádně uplatněný jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou. Vzhledem k tomu, že povinný dlužník je v insolvenčním řízení, tak nárok

měl být vyplacen žalovanou z majetkové podstaty, kdy pro to byly prostředky minimálně

od datum k dispozici. Soud neuvěřil výpovědi svědka celé jméno svědka, který tvrdil,

že žalované výživné uhradil. Jelikož se jedná o osobu, které právě náležela povinnost výživné hradit, pak jeho výpověď není věrohodná, i když vystupoval v tomto řízení jako svědek. Žalovaná nepředložila žádný důkaz, kterým by tvrzení svědka podložila. Tvrzení svědka

o úhradě také nekoresponduje s jednotlivými výzvami k úhradě výživného adresovanými žalované v průběhu insolvenčního řízení. Soud posoudil jako nelogické, proč by žalovaná přiznala úhradu některého výživného a jiného ne, pokud by byly uhrazeny všechny částky

a navíc za situace, že by ani na ty uhrazené částky neexistoval příjmový doklad.

Insolvenční dlužník mohl také posílat výživné na účet matky žalobkyně, kdy tento účet

měla žalovaná k dispozici nebo složenkou, kdy dlužník věděl, kde matka jeho dcery,

tedy žalobkyně, bydlí. Soud považuje tvrzení svědka, že si takový způsob matka žalobkyně nepřála, za účelové. Není logické, proč by se matka žalobkyně zbavovala možnosti jakéhokoliv způsobu úhrady výživného. To, že úhrady neproběhly tak, jak svědek uvádí,

je podloženo výzvami k úhradě vůči žalované i trestním oznámením pro neplacení výživného. Soud tedy dospěl k právnímu názoru, že žalovaná neprokázala úhradu žalovaného výživného insolvenčním dlužníkem a nárok žalobkyni v plném rozsahu přiznal.

Vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám

za majetkovou podstatou, tak dle ustanovení § 203 odst. 5 bude lhůta pro vyplacení částky určena insolvenčním soudem.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení , , (dále jen „ ”) tak, že žádné ze stran nepřiznal náklady řízení, byť žalobkyně nebyla úspěšná v plné rozsahu, ale její neúspěch spočívající

ve zpětvzetí žaloby v zákonném úroku z prodlení byl nepatrný. Žalovaná žádné náklady nepožadovala.

11. Vzhledem k tomu, že jak žalobkyně, tak žalovaná jsou osvobozeni od povinnosti hradit soudní poplatek, a to u žalobkyně na základě usnesení č. j. číslo jednací a žalovaná

dle ustanovení , tak soud o této povinnosti

dle ustanovení § 2 odst. 3 nerozhodoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.