Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 231/2022-40

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 20 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 751 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 11. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 10 751 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 11. 2020 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplacené zápůjčce, kterou poskytla žalobkyně žalovanému na základě mezi nimi dne 26. 10. 2020 uzavřené Smlouvy o zápůjčce, ve které se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč vrátit věřitelce ve splatnosti ke dni 25. 11. 2020. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, neboť zápůjčku řádně a včas nesplatil, pročež věřitelce neuhradil jistinu ani poplatek a je proto povinen nadto zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný cestou dálkového přístupu na webových stránkách žalobkyně požádal o předmětnou zápůjčku s tím, že nejdříve prokázal svou totožnost připsáním částky 1 Kč ze svého bankovního účtu na účet žalobkyně, načež se seznámil s nabídkou na uzavření smlouvy, kde si zároveň nastavil své parametry co do výše požadované zápůjčky a splatnosti. Poté, co žalobkyně prověřila na základě údajů sdělených žalovaným jeho schopnost zápůjčku splácet, poskytla mu uvedené finanční prostředky připsáním na jeho bankovní účet. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil v době splatnosti a ani později, byť byl k této povinnosti naposledy vyzván v předžalobní výzvě, domáhá se žalobkyně předmětného nároku u soudu podanou žalobou.

2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho.

3. K nařízenému soudnímu jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil a žalobkyně svoji neúčast omluvila. Soud provedl dokazování listinami označenými k důkazu žalobkyní a zjistil z nich, že žalobkyně prokázala smlouvou o zápůjčce ze dne 26. 10. 2020

a z potvrzení o přijaté platbě (1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobkyně) ze dne

26. 10. 2020 a z potvrzení o platbě (10 000 Kč z účtu žalobkyně na účet žalovaného) z téhož dne svá tvrzení, že na základě elektronické žádosti žalovaného o poskytnutí zápůjčky a potvrzení jeho totožnosti připsáním částky 1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobkyně, poskytla mu zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni i s poplatkem ve výši 3 250 Kč v sjednané lhůtě splatnosti nejpozději dne

25. 11. 2020. Ve smlouvě, konkrétně v bodu 2.3, byl žalovaný seznámen s povinností zaplatit věřitelce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v zákonem stanovené výši, pokud se dostane se zaplacením dluhu do prodlení. Z upomínek a výzev k zaplacení dluhu ze dne 2. 12. 2020,

16. 12. 2020 a 9. 1. 2021, z předžalobní výzvy z 27. 7. 2022 a poštovního podacího lístku z téhož dne vzal soud za prokázané, že žalovaný na žalovanou částku nezaplatil v době splatnosti a ani později ničeho.

4. Na základě výše uvedených listin dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu totiž žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně posoudila s odbornou péčí jeho schopnost požadovanou zápůjčku splácet. Tato tvrzení však nebyla žádným důkazem prokázána a nebylo tak zjištěno, jaké byly faktické poměry žalovaného a zda mu tyto umožnily být účastníkem úvěrového právního vztahu s poskytovatelem nebankovních úvěrů. Soud ve věci nařídil jednání a měl v úmyslu procesně poučit žalobkyni tak, aby dotvrdila rozhodné skutečnosti a označila k nim důkazy pod sankcí neúspěchu ve sporu. Žalobkyně se však z jednání omluvila, k jednání se nedostavila a sama se tak zbavila možnosti využít dobrodiní soudu v naznačeném směru.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ zákon

o spotřebním úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje i tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr a bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (). Podle , , (dále jen „o. z.”), soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

6. Soud s ohledem na popsanou právní úpravu dovodil, že žalobkyně neprokázala existenci tvrzené smlouvy o zápůjčce uzavřené s žalovaným, neboť z důvodu nesplnění zákonného požadavku žalobkyní zkoumat úvěruschopnost před poskytnutím úvěru žalovaného, byla-li taková smlouva vskutku uzavřena, je tato absolutně neplatná (§ 588 o. z.). Z důvodu její neplatnosti nevznikly stranám žádná práva a žádné z ní vyplývající povinnosti. Žalobkyně na druhou stranu prokázala, že po připsání částky 1 Kč z účtu žalovaného na její účet, ze svého účtu následně poukázala na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Jestliže žalovaný obdržel tyto peníze na základě neplatného právního jednání, lze dovodit, že se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný je proto povinen toto bezdůvodné obohacení ve výši 9 999 Kč ochuzené vrátit. Z důvodu popsané neplatnosti tvrzené smlouvy o zápůjčce nevznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni finanční prostředky ve sjednané době splatnosti a doba splatnosti přiznané pohledávky nastane ve smyslu § 87 zákona o spotřebním úvěru až právní mocí tohoto rozhodnutí. Z uvedených důvodů byla žaloba nad rámec částky 9 999 Kč jako nedůvodná zamítnuta.

7. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 2991 a násl. o. z.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že žalovanému, jenž byl v řízení z větší části úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť ze spisu nebylo zjištěno, že by mu nějaké náklady vznikly.

9. Lhůta k plnění vyplývá z ust. věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.