Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 262/2021-39

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 20 680 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 544 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně za dobu od 29. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 11 136 Kč a úroku z prodlení z částky 16 000 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 8,25% ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 8. 6. 2022.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 544 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně za dobu od 29. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 11 136 Kč a úroku z prodlení z částky 16 000 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 8,25% ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 8. 6. 2022.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost uhradit částku 16 000 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaná nesplnila povinnosti ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO: číslo (dále též jen právní předchůdkyně žalobkyně), když právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. 12. 2008 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou jistinu a poplatek ve výši 11 136 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách, poslední splátka byla splatná dne 7. 12. 2009. Žalovaná na svůj závazek uhradila 6 456 Kč. Dluh nezaplatila ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalobkyně je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaná má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem je pak právo české (dle článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I.).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s  , , (dále jen „ “) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 1. 12. 2008 smlouvu nazvanou smlouva o půjčce a označenou číslo smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 16 000 Kč, jejíž převzetí žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku právní předchůdkyni žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 136, tedy celkem částku 27 136 Kč, v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 512 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Smlouva je vyhotovena na předtištěném formuláři, do nějž byly vyplněny údaje o žalované, o výši poskytnuté částky a poplatku, počtu a výši splátek. V úvodu smlouvy je uvedeno, že smlouva je uzavřena jako smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení , a zákona V záhlaví smlouvy, v identifikaci žalované, je uvedena adresa žalované část obce, anonymizována tři slova, PSČ. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s SECAPITAL S á.r.l jako postupníkem dne 11. 6. 2015 smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy, která obsahovala pohledávkou za žalovanou (v příloze byla identifikována pohledávka za žalovanou uvedením čísla smlouvy číslo, jménem, příjmení a adresou žalované a aktuální výši pohledávky). Spolu se smlouvou o postoupení pohledávky soud hodnotil soud také výpis obchodního rejstříku a rejstříku právnická osoba Lucemburk, ze kterého zjistil, že právnická osoba S. á r.l. je v tomto rejstříku evidována. Pohledávka byla dále předmětem smlouvy ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi SECAPITAL S. á r.l. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ve smlouvě bylo sjednáno, že účinky postoupení nastávají ke dni podpisu smlouvy ( ). Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 (právní předchůdkyní žalobkyně) a dopisem ze dne 11. 9. 2018 (žalobkyní), tyto dopisy byly dle podacího archu poštovních zásilek žalované odeslány na adresu obec ulice a číslo, když tato adresa je uvedena i v dopisech samotných. Žalované byla na adresu adresa žalované (dle podacího archu poštovních zásilek). Z výpisu ze statických dat České národní banky bylo zjištěno, že v období říjen 2008 až leden 2009 se výše úrokové sazby úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na úvěry na spotřebu pohybovala v rozmezí 13,68 až 13,98% ročně, nejvyšší úroková sazby byla u typu úvěru kontokorent a kreditní karty, přičemž u kontokorentu byla v rozmezí 14,33 – 14,41 % ročně a pro kreditní karty v rozmezí 20,97 – 21 % ročně.

5. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

6. Dle , , ve znění účinném do 19. 7. 2009, dále jen obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Dle § 39 zákona obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Dle § 41 zákona obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

10. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

12. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Aktivní legitimace žalobkyně je dána jako právní nástupkyně původního věřitele, na základě a násl. , , (dále jen „o. z.“), který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění ( o.z.). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě navazujícího postoupení pohledávky smlouvou ze dne 11. 6. 2015 a smlouvou ze dne 24. 8. 2018. Právní vztah založený mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu ze dne 1. 12. 2008 soud posoudil jako smlouvu o půjčce. Smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Žalobkyně prokázala, že byla mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované ujednanou částku jako předmět půjčky.

13. Ve smlouvě sjednaný poplatek pak soud posoudil jako úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny, neboť poplatek nerozporně plní tuto funkci,

a úroky lze sjednat v procentuální nebo pevné výši. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně

a žalovanou byla sjednána úplata (odměna) ve výši 11 136 Kč za užívání přenechané částky 16 000 Kč, za dobu 52 týdnů. Výši sjednané úplaty soud hodnotil ve smyslu § 3 obč. zák. korektivem dobrých mravů, v tom smyslu, že výkon práv a povinností nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, resp. nemůže obstát pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky. Při přepočtu na smluvní úroky představuje poplatek ve výši 11 136 Kč cca 70 % ročně z přenechaných peněžních prostředků. Takovouto výši úroků pak soud shledal rozpornou s dobrými mravy. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). V řízení bylo prokázáno, že nejvyšší úroková sazba bank činila 21 % ročně. Tuto sazbu se pak považovat za sazbu obvyklou. V daném případě sjednaná sazba úroků představuje téměř čtyřnásobek zjištěné obvyklé sazby úroků u bankovních úvěrů. Takto sjednanou výši úroků je třeba považovat za rozpornou s dobrými mravy a tento rozpor je natolik zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Soud se dále musel zabývat otázkou, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy, či zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu ve smyslu § 41 obč. zák. Při tom soud vyšel zejména z úvahy, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (v dané věci nazvané jako poplatek) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků, tato úplata je materiálním zdrojem generování zisku poskytovatele půjčky, právní předchůdkyně žalobkyně, a došel k závěru, že neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celého právního jednání, neboť je nerozporné, že právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka, by neměl zájem uzavřít s žalovanou smlouvu o bezúročné půjčce, což plyne jednak z toho, že poskytování půjček bylo předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně a jednak z toho, že smlouva je smlouvou adhezní a ujednání o poplatku v ní není stanoveno jako alternativní, ale jako pevně dané ujednání, které se upravuje pouze doplněním výše samotného poplatku. Právní předchůdkyně žalobkyně by tak bez sjednání poplatku předmětnou smlouva zcela jistě neuzavřela. Z takto konstatovaného úmyslu stran pak vyplývá neoddělitelnost ujednání o poplatku od zbytku smlouvy. Uvedené úvahy soudu korespondují s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, který vychází z toho, že oddělitelnost je nutno posuzovat vzhledem k povaze právního úkonu, k jeho obsahu, anebo k okolnostem, za nichž k právnímu jednání došlo, tak aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala (např. rozsudek ze dne 26. 9. 1997, sp. zn. ). Soud plně respektoval postoj judikatury v této otázce vycházející ze zásady autonomie vůle, že neoddělitelnost je nutno posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a podle zásady favor negotii je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 1997, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. , ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. , dostupné na www.usoud.cz).

14. Soud nárok žalobkyně po výše uvedeném závěru, že smlouva o půjčce je neplatná, posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák. Žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 16 000 Kč, a tímto došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele, získáním majetkového prospěchu plněním z neplatného právního úkonu (smlouvy o půjčce). Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Soud proto považuje nárok žalobkyně na vrácení této částky za důvodný v části, v níž dosud nebyla povinnost vrátit poskytnuté plnění splněna. Žalobkyně v rámci žalobních tvrzení uvedla, že žalovaná na pohledávky ze smlouvy uhradila celkem 6 456 Kč, žalobkyně tak má nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku. V rozsahu požadavku na příslušenství pohledávky spočívající v zákonném úroku z prodlení soud uzavřel, že k určení splatnosti pohledávky došlo na základě výzvy věřitele k plnění, přičemž tyto právní účinky mělo až doručení žaloby žalované soudem, neboť předchozí výzvy k uhrazení dluhu byly žalované zasílány na adresu, která nebyla adresou evidovaného trvalého pobytu ani adresou, kterou žalovaná uvedla ve smlouvě, a doručování na takovouto adresu, když bylo prokázáno toliko odeslání výzvy nikoli její doručení, nemá vůči žalované právní účinky ve smyslu vzniku splatnosti dluhu. Výše úroku z prodlení je pak s ohledem na okamžik jeho vzniku v souladu s intertemporálním ustanovením o. z. dána , tedy jako normy patné a účinné v době vzniku práva na úrok z prodlení. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků ve věci, když žalobkyně byla procesně neúspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku a žalované dle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.