Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 105/2022-27
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 30. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p. a. od 8. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 749,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 839,38 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 603 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 30. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p. a. od 8. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 749,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 839,38 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 603 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne 9. 4. 2020 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že právnická osoba jméno s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření Smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalobkyně si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku , v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku , která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy (srov. ust. § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje 16. 4. 2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 6. 2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 3. 6. 2021. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 3. 6. 2021 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 15 000 Kč ode dne 4. 6. 2021 až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,25 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy (resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve Smlouvě sjednána). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2022. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 3 000 Kč, z toho:
-) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 300 Kč a
-) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 700 Kč.
Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12. 5. 2020. Ke dni postoupení 7. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 28 800 Kč, skládající se z:
-) dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč,
-) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 700 Kč,
-) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a
-) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 300 Kč.
Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 28 800 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
-) celkové dlužné částky ve výši 24 000 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 9 000 Kč,
-) kapitalizovaných úroků ve výši 1 839,38 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 749,38 Kč,
-) úroků ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a
-) úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.
Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1 839,38 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 20,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 4. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 749,38 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 4. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022.
2. Soud ve věci výzvou ze dne 30. 8. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno uložením u pošty dne 15. 9. 2022. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní, a to:
-) Smlouvou nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 4. 2020, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí zápůjčky v částce 15 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 28 000 Kč (jistina 15 000 Kč, úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč) v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje 16. 4. 2020, poslední splátka dne 3. 6. 2021.
-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobkyně se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uveden žalovaný.
-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že se žalobkyně stala věřitelem pohledávky vůči žalovanému ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo.
-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 14. 4. 2022, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru nejpozději do 29.4.2022.
4. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč) v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje 16. 4. 2020, poslední splátka dne 3. 6. 2021.
5. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce.
6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupení oznámeno. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.
7. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
9. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
10. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
11. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
12. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
13. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o úroku a jeho výši, který byl sjednán ve výši 3 000 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dále tzv. odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, když tyto v souhrnu v daném případě činí 12 000 Kč za zapůjčení částky 15 000 Kč na 60 týdnů, a dospěl k závěru, že souhrn těchto položek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 15 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 60 týdnů odpovídá zmiňovaný souhrn požadovaných částek přesahujícímu více než 80 % jistiny. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o úrocích, odměně za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě výše požadovaných položek nevzniklo.
16. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
17. Soud má za to, že ve svém souhrnu úrok ve výši 12 000 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 15 000 Kč na dobu 60 týdnů představující 80 % celé jistiny zápůjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.
18. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný uhradil 0 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 15 000 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobkyni pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla. Spolu s částkou 15 000 Kč pak soud žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce ve výši 8,25 % p.a. (když aktuální úrok z prodlení je vyšší), avšak soud nemůže přiznat žalobkyni více, než kolik požaduje), a to od 30. 4. 2022 (lhůta k zaplacení v upomínce do 29. 4. 2022) do zaplacení, dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.
20. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná co do 62,5 %, neúspěch žalobkyně představoval 37,50 %. Žalobkyně tak má právo na úhradu 25 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto jsou představovány částkou 960 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále odměnou právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby pod 300 Kč, tj. 900 Kč, k těmto režijní paušál 3x 100 Kč a DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy 2 412 Kč 25% z této částky pak představuje 603 Kč. Tuto částku je povinen zaplatit žalovaný na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.