Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

94 C 121/2022-33

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, jiné reg. č. C číslo

sídlem právnická osoba jméno anonymizována dvě slova příjmení jméno příjmení

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 13 994 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 370 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 10 624 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 994 Kč

-) ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015

-) ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016

-) ve výši 7,05 % ročně od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016

-) ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017

-) ve výši 7,05 % ročně od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017

-) ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018

-) ve výši 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018

-) ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019

-) ve výši 9,00 % ročně od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019

-) ve výši 9,00 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020

-) ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020

-) ve výši 7,25 % ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021

-) ve výši 7,50 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021

-) ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 4. 4. 2022

-) a za dobu od 5. 4. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 370 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 10 624 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 994 Kč -) ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 -) ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 -) ve výši 7,05 % ročně od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 -) ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 -) ve výši 7,05 % ročně od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 -) ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 -) ve výši 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 -) ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 -) ve výši 9,00 % ročně od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 -) ve výši 9,00 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 -) ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 -) ve výši 7,25 % ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 -) ve výši 7,50 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 -) ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 4. 4. 2022 -) a za dobu od 5. 4. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 13 994 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným byla dne 17. 7. 2006 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 16 000 Kč. Žalovaný uhradil toliko částku 12 630 Kč.

2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci ( ve spojení s  ):

3. Dne 17. 7. 2006 byla mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl věřitel žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal finanční prostředky převzaté při podpisu smlouvy ve výši 16 000 Kč a poplatek ve výši 10 624 Kč tj. celkem částku ve výši 26 624 Kč, vrátit v 52 týdenních splátkách ve výši 512 Kč (ze smlouvy o půjčce ze dne 17. 7. 2006 včetně všeobecných obchodních podmínek). Žalovaný na svůj dluh dle tvrzení žalobkyně zaplatil částku 12 630 Kč.

4. Pohledávka za žalovaným byla s účinností k 19. 6. 2015 postoupena právnická osoba S.á.r.l., žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a oznámení ze dne 25. 6. 2015 s poštovním podacím archem). Následně byla pohledávka za žalovaným s účinností k 24. 8. 2018 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému rovněž oznámeno (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2018 s poštovním podacím archem). K úhradě částky byl žalovaný písemně vyzván právním zástupcem žalobkyně s tím, že dodatečná lhůta k úhradě dlužné částky byla žalovanému stanovena do 23. 2. 2022 (z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2022 včetně podacího archu).

5. právnická osoba ověřovala v době uzavření smluv úvěruschopnost žalovaného z údajů, které žalovaný vyplnil v zákaznické kartě. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako skladník – prodejce u zaměstnavatele anonymizováno – anonymizováno a anonymizována dvě slova s měsíčním příjmem 12 800 Kč. Žije v nájmu s měsíčním nájemným ve výši 1 500 Kč. Mezi dalšími měsíčními výdaji žalovaný uvedl platby za telefon ve výši 500 Kč, splátky půjček ve výši 500 Kč a výdaje na domácnost ve výši 1 500 Kč (ze zákaznické karty ze dne 17. 7. 2006).

6. Právním posouzením prokázaného skutkového stavu soud dospěl k těmto závěrům:

7. Smlouvou ze dne 17. 7. 2006 původní věřitel (právnická osoba) uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že v tomto vztahu věřitel vystupoval ve smyslu o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava , o spotřebitelském úvěru (viz nález Ústavního soudu sp. zn. ).

8. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( , o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39).

9. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná její právní předchůdkyni poskytla informace, na jejichž základě bylo možno dostatečně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Toto své tvrzení žalobkyně nikterak neprokázala. Žalobkyně soudu předložila pouze kartu zákazníka, z níž vyplývá tvrzení žalovaného o jejích poměrech, nedoložila však již další y, z nichž by vyplývalo, že tvrzené poměry skutečně s odbornou péčí prověřovala (pracovní smlouva, nájemní smlouva, výplatní pásky, výpisy z účtu aj.). Neprokázala tak, že její právní předchůdkyně prověřila z dostatečných a přiměřených zdrojů, jaké byly skutečné příjmy a zejména výdaje žalovaného. Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno tvrzení, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.

10. Pokud tedy byla v předmětných případech mezi původním věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem uzavřena smlouva o zápůjčce, je tato smlouva neplatná pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele ( ve spojení s  , o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

11. Soud se dále zabýval otázkou platnosti ujednání o výši souhrnného poplatku a dospěl k závěru, že tento nárok požadovaný žalobkyní je neplatný také pro rozpor s dobrými mravy a pro rozpor se zákonem, neboť ujednání o odměně ve výši zcela zjevně nepřiměřené částce poskytnuté na úvěru znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % z jistiny za dobu splatnosti úvěru. Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako„ poplatek za poskytnutí úvěru“,„ obchodní úrok“ – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky. Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. ).

12. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně tak nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaný obdržel částku celkem 16 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně na svůj dluh zaplatil toliko 12 630 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 3 370 Kč představuje míru, v jaké bylo nutno žalobě vyhovět z titulu bezdůvodného obohacení ( ).

13. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.). Soud proto ohledně dalších požadovaných nároků žalobu zamítl, neboť nad přisouzené částky, které představují bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

14. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 20. 4. 2022).

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení, ovšem podle obsahu spisu mu žádné náklady dosud nevznikly. Z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( )