Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 366/2022-19

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 7 426,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 426,80 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 426,80 Kč od datum do zaplacení a smluvní úrok z prodlení

ve výši 0,1 % denně z částky 7 426,80 Kč od datum do datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 426,80 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 426,80 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 426,80 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 426,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 426,80 Kč

od datum do datum, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 10 000 Kč

s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí

a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky webová adresa vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost a to tím způsobem, že žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr příjmení), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve Smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Nadto se Žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval tím, že výše uvedené právnická osoba zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací

o bankovním účtu a jeho majiteli. Úvěr ve výši 10 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne

datum bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu“ Klidné spaní” za poplatek ve výši 110 Kč, službu“ Presto”

za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Jedná se o služby, které jsou volitelné a je na uvážení zájemce o úvěr, zda je bude chtít využít. Úvěr byl splatný dne datum. Žalovaný na předmětný úvěr hradil celkem částku 8 000 Kč. Žalobkyni dále

v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků

z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 7 827,87 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 7 426,8 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru: 0 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“: 0 Kč, poplatek za službu„ Presto“: 0 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“: 0 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 401,07 Kč a účelně vynaložené náklady 0 Kč. Žalovaný se do prodlení dostal dne datum, kdy neuhradil částku ve výši 7 426,8 Kč. Žalobkyně je oprávněn v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně

a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo v níž se žalobkyně (věřitel) zavázala poskytnout žalovanému (dlužníkovi) částku až do výše 10 000 Kč jako spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za vybrané volitelné služby a s poplatkem za sjednání úvěru dle sazebníku do datum (Ze smlouvy o úvěru ze dne datum). Částku 10 000 Kč poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet dne

datum (Z potvrzení o platbě). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní výzvou ze dne datum (Z předžalobní výzvy, podacího archu). Žalovaný v řízení ani netvrdil, jakou část pohledávky zaplatil; podle žalobkyně zaplatil celkem 8 000 Kč.

4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný žalobkyni sdělil výši svých pravidelných výdajů ve výši částka měsíčně a výši čistého příjmu uvedeného spotřebitelem částka s tím, že žalovaný žije sám. Výše ověřeného příjmu žalovaného měla podle žalobkyně činit částka.

5. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující)

a žalovaným (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí spisové značky spisová značka).

11. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl

o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které

z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí, jako věřiteli, poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ust. , a že věřitel tyto poměry prověřoval nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z něhož ale nijak nevyplývá, že by žalobkyně skutečně ověřila příjmy žalovaného (výplatními páskami, pracovní smlouvou apod.) ani jeho výdaje (nájemní smlouvou, výpisem z účtu, doklady SIPO apod.). Za situace, kdy se věřitel spokojil s tvrzeními žalovaného o jeho příjmech a výdajích, ale nijak je (konkrétními listinami) neověřil, nelze než uzavřít, že věřitel neposuzoval podle ust. úvěruschopnost spotřebitele řádně (viz výše uvedené rozhodnutí NS ČR) a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 2 000 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 10 000 Kč a zaplacenou částkou 8 000 Kč), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.

15. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 2 000 Kč a neúspěšná co do částky 5 426,80 Kč, tedy žalobkyně byla úspěšná

z 27 % a neúspěšná z 63 %, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, je možno rozhodnutí vykonat.