Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 193/2022-65

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 23 520,99 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 520,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 520,99 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 536 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 520,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 520,99 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 536 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 17. 6. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky formou revolvingového úvěru. Žalovaná ke dni podání žaloby dluží částku uvedenou ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. fikcí, a to na adresu adresa žalované, která je adresou dle CEO. Dále na adresu dle smlouvy, a to ulice a číslo, obec, opětovně fikcí. Jiná, další adresa žalované, se soudu nepodařila zjistit. Žalovaná nemá datovou schránku. Doplnění žaloby ze dne 6. 10. 2022 č. l. 45, bylo také žalované doručeno na obě shora uvedené adresy prostřednictvím pošty, a to fikcí.

3. Ve věci bylo nařízené jednání na den 28. 2. 2023, ke kterému byla žalovaná řádně předvolána, a to opět na uvedené adresy. Předvolání k jednání převzala osobně žalovaná na adrese adresa žalované. K jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila. Žalobkyně i žalovaná nepožádaly o odročení jednání, proto soud za splnění podmínek dle ust. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.

4. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení , (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Skutkový stav: Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 (č. l. 20 a násl.) uzavřené mezi společností právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČ číslo, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 28. 5. 2021 (č. l. 18). Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

11. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 17. 6. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru (smlouva na č. l. 15 a násl.) s úvěrovým rámcem 80 000 Kč, jejíž součástí jsou i Obchodní podmínky (č. l.13 a násl.), na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr. Úroková sazba 10,50 % ročně. RPSN ve výši 231,39 % ročně. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet (údaje o žalované na č. l. 10). Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu číslo.

12. Žalobkyně byla výzvou ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soudem písemně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a důkazů ohledně své povinnosti splnit při uzavírání smlouvy o úvěru, že s náležitou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Na základě této výzvy žalobkyně doplnila, že jednotlivé platby, částky byly žalované poskytnuty a potvrzení o provedení plateb od právnická osoba, s.r.o. (11ks), dle kterých soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr následovně:

- dne 17. 6. 2019 částku 15 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l.44,

- dne 19. 7. 2019 částku 1 600 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 43,

- dne 19. 7. 2019 částku 50 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l.42,

- dne 17. 10. 2019 částku 1 200 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 41,

- dne 14. 2. 2020 částku 5 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 40,

- dne 15. 2. 2020 částku 10 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 39,

- dne 4. 5. 2020 částku 15 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 38,

- dne 16. 6. 2020 částku 5 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 37,

- dne 19. 6. 2020 částku 10 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 51,

- dne 6. 7. 2020 částku 1 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 50.

- dne 11.11.2020 částku 16 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, doklad č. l. 48. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně skutkově a důkazně nic nedoplnila.

13. Před postoupením pohledávky z původního věřitele na žalobkyni tak žalovaná uhradila celkem částku ve výši 92 812,06 Kč (historie č. l. 12). Shora uvedenými platbami žalovaná celkem čerpala částku ve výši 79 850 Kč. Výzvou ze dne 28. 5. 2021 č. l. 18 verte byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 23 520,99 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 16 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 578,59 Kč dle čl. VI odst. 1 písm. a) úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 6 942,40 Kč dle čl. II odst. 4 úvěrové smlouvy.

14. Právní závěry: Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. ). ulice úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. ve znění účinném do 28. 5. 2022 navozovala dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění citovaného zákona ve znění účinném do 28. 5. 2022). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. ,„ … soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci …“. Přijetím sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne 5. 3. 2020 rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C číslo tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008 číslo. Na závěry Evropského soudního dvora ostatně reagoval i český zákonodárce, když novelou obsaženou v zákoně č. došlo s účinností od 29. 5. 2022 ke změně věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru tak, že dle nového znění tohoto ustanovení soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

15. Soud tedy vycházel z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též

z ust. § 580 o. z. ve spojení s ust. § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že„ nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele

a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. ).

16. Na základě provedeného dokazování má soud v projednávané věci za to, že původní věřitelka nepostupovala dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované, a proto je předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též ust. § 580 odst. 1 ve spojení s ust. § 588 o. z. Soud především podotýká, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované, žalobkyně soudu nedoložila jediný doklad, který by prokazoval majetkovou a osobní situaci žalované v době před uzavřením smluv o úvěru. Žalobkyně pouze doložila osobní doklad žalované – kopii. Příjmy a výdaje žalované tak nelze ověřit. Žalobkyně navíc ani nedoložila žádný doklad o tom, že by snad původní věřitelka provedla lustraci žalované v příslušných registrech dlužníků.

17. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky představující jistinu ve výši 16 000 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení, a to výrokem I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

18. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. , když úspěšné žalobkyni v rozsahu 36 % (68 % úspěšná, 32 % neúspěšná) přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 177 Kč, odměně advokáta ve výši 2 060 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. v platném znění za 4 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, doplnění žaloby, 4 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 12 599,40 Kč, 36 % ve výši 4 536 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

19. Podle ust. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

20. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.