Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 19/2023-22

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 10 923,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 320 Kč za období od 19. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 2 002,04 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení 373,31 Kč, co do kapitalizovaného úroku 3 830 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 320 Kč od 9. 6. 2022 do 18. 6. 2022 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 540,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 320 Kč za období od 19. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 2 002,04 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení 373,31 Kč, co do kapitalizovaného úroku 3 830 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 320 Kč od 9. 6. 2022 do 18. 6. 2022 se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 540,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b>

1 Žalobou ze dne datum se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 10 923,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 9 320 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 830 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 373,31 Kč, a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 399 Kč. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že její právní předchůdce právnická osoba uzavřel s žalovaným dne 15. 11. 2021 smlouvu o úvěru číslo přičemž svou vůli uzavřít smlouvu projevil žalovaný provedením registrace na internetových stránkách a dále tzv. verifikační platbou odeslanou z bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který však žalovaný řádně a včas nesplácel, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné jistiny a dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 8. 12. 2021 uzavřel původní věřitel právnická osoba a žalovaná rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byl žalobkyni postoupen soubor pohledávek zahrnující i předmětnou pohledávku proti žalovanému. Tato činila ke dni postoupení celkem 14 977 Kč a sestávala z dlužné jistiny 9 320 Kč, nesplaceného úroku 3 680 Kč, nesplacené smluvní pokuty 1 827 Kč a neuhrazené náhrady nákladů upomínání 150 Kč. Nad rámec uvedeného požaduje žalobkyně náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 399 Kč. Ode dne postoupení uhradil žalovaný na svůj dluh částku 7 000 Kč dne 25. 6. 2021.

2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.

4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:

Dle smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr 16 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 279,83% ročně, se splatností 30 dnů, tedy do 15. 12. 2021. Dle smlouvy mělo dojít k jejímu uzavření distančním způsobem. Uvádí-li žalobkyně, že vůli k akceptaci smlouvy a všeobecných obchodních podmínek měl žalovaný projevit tzv. akceptační platbou, konstatuje soud, že sice vyplývá z žalobkyní předloženého výpisu z účtu provedení platby 0,01 Kč z účtu vedeného na jméno žalovaného dne 21. 10. 2021, nelze však jakkoliv dovodit souvislost platby s předmětnou smlouvou, když platba je identifikována variabilním symbolem číslo, avšak tento variabilní symbol odpovídá číslu smlouvy a není ani z textu smlouvy patrné, že by její akceptace měla být stvrzena platbou právě s tímto variabilním symbolem.

Nevyplývá dále z žalobkyní předložených důkazů, že by předchůdkyně žalobkyně provedla jakékoliv úkony k ověření schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

Výpisem z bankovního účtu nicméně bylo prokázáno vyplacení částky 16 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet č. bankovní účet vedený na jméno žalovaného dne 15. 11.2021.

Dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2022 a jejích příloh došlo touto smlouvou mimo jiné k postoupení předmětné pohledávky z popsaných úvěrových smluv původním věřitelem coby postupitelem žalobkyni coby postupníkovi.

Dle oznámení o postoupení pohledávek z 13. 6. 2022 bylo postoupení pohledávek oznámeno původním věřitelem právnická osoba žalovanému. Odeslání přípisu dne 14. 6. 2022 na adresu trvalého pobytu žalovaného je prokázáno poštovním podacím archem. Dle předložené upomínky byl žalovaný současně upomenut o zaplacení předmětné pohledávky. Opětovně byl pak upomenut přípisem zaslaným 5. 10. 2022.

5 Z hlediska skutkového tak lze uzavřít, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, ani prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, bylo však prokázáno poskytnutí částky 16 000 Kč žalovanému dne 15. 11. 2021, jakož i postoupení pohledávky a oznámení postoupení původním věřitelem žalovanému. Byť to žalobkyně výslovně neuvádí, vyplývá z jejích skutkových tvrzení (pokud uvádí, že nesplacená jistina činí 9 320 Kč a nesplacený úrok odpovídá částce 3 680 Kč – tedy celkové výši úroku dle úvěrové smlouvy), že žalovaný uhradil na svůj dluh částku 6 680 Kč započtenou na jistinu úvěru.

6 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního , o spotřebitelském úvěru.

7 Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8 Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10 Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava , jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu„ odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy

11 Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12 V posuzovaném případě nelze mít za prokázané, že by úvěruschopnost žalovaného byla ze strany předchůdkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Žalobkyně nepředložila k prokázání tohoto tvrzení jakékoliv důkazy. Pro svou nepřítomnost při ústním jednání pak nemohla být v tomto smyslu soudem poučena.

13 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu až novelou provedenou s účinností od datum. Ustanovení ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13 EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C - 679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu ( ) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti.

14 V posuzovaném případě tak lze konstatovat, že i pokud by soud vzal uzavření úvěrové smlouvy za prokázané, bylo by třeba tuto hodnotit jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno splnění povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného vyplývající z citované právní úpravy a judikatury.

15 Nad rámec shora osvětleného důvodu neplatnosti soud dále uvádí, že předmětnou úvěrovou smlouvu by bylo nepochybně třeba shledat za neplatnou i na základě právního posouzení jejího obsahu, konkrétně pak sjednané výše úroku. Platnost smlouvy by pak bylo nutno posuzovat z hlediska obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, která vymezuje limity smluvní volnosti stran v otázce výše sjednaného úroku. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. uvedl, že neodporuje dobrým mravům úrok, který významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání s přihlédnutím k úrokovým sazbám bank, přičemž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. lze u nebankovních subjektů nesoucích vyšší míru rizika akceptovat i úrok přesahující tuto hladinu trojnásobně. Při výše sjednaných úroků pak předmětná smlouva z uvedených mantinelů razantně vybočuje a dostává se tak do rozporu s dobrými mravy.

16 Tím, že žalovanému byla vyplacena částka 16 000 Kč, aniž by podkladem pro výplatu byla platně uzavřené smlouvy, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil na svůj dluh před podáním žaloby částku 6 680 Kč je nadále povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 9 320 Kč.

17 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 27. 6. 2019).

18 Žalovaný byla vyzván k plnění přípisem odeslaným na adresu jeho trvalého pobytu dne 14. 6. 2022. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovaného třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 17. 6. 2022 Žalovaný tak měl vydat bezdůvodné obohacení 18. 6. 2022 a ode dne následujícího je v prodlení. Žalobkyni tak náleží úrok z prodlení v zákonné výši od 19. 6. 2022.

19 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 9 320 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky za dobu od 19. 6. 2022 do zaplacení, zatímco ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  , když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tady i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení, ke dni vydání rozsudku. Uvedený názor je mimo jiné vyjádřen v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 30.8.2010. Porovnáním žalované částky s příslušenstvím ve výši požadované žalobou (16 359,43 Kč) a částky, která byla žalobkyni přiznána (10 124,07 Kč) - vyčísleno vždy ke dni vydání rozsudku, byla zjištěna míra procesního úspěchu žalobkyně, která odpovídá 62 %, zatím co míra procesního úspěchu žalovaného činí 38 %.

21 Náklady řízení byly vyčísleny celkovou částkou 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 900 Kč stanovené podle (dále jen „ “) za tyto úkony právní služby (při náhrady 300 Kč za 1 úkon právní služby):

-) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,

-) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,

-) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,

Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle vyhl. MSp. č. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč.

22 Vzhledem k výše vyčíslené míře procesního úspěchu stran bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 24 % celkových nákladů řízení, tedy částku 540,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce.