Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 7/2023-25

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 49 430 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku částku 6 130 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 8. 1. 2022 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky ve výši 43 300 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 8. 1. 2022 do zaplacení z částky 14 194,44 Kč, s 10% zákonným úrokem z prodlení od 8. 1. 2022 do zaplacení z částky 11 246,56 Kč, s 10% zákonným úrokem z prodlení od 8. 1. 2021 do zaplacení z částky 12 115,04 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 763,07 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 961,90 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 941,77 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 276,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 932,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 130,15 Kč, s úrokem 24,69% ročně z částky 14 194,44 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem 25,14% ročně z částky 11 246,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem 21,27% ročně z částky 12 115,04 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku částku 6 130 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 8. 1. 2022 do zaplacení. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky ve výši 43 300 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 8. 1. 2022 do zaplacení z částky 14 194,44 Kč, s 10% zákonným úrokem z prodlení od 8. 1. 2022 do zaplacení z částky 11 246,56 Kč, s 10% zákonným úrokem z prodlení od 8. 1. 2021 do zaplacení z částky 12 115,04 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 763,07 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 961,90 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 941,77 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 276,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 932,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 130,15 Kč, s úrokem 24,69% ročně z částky 14 194,44 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem 25,14% ročně z částky 11 246,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem 21,27% ročně z částky 12 115,04 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 49 430 Kč s příslušenstvím z titulu splnění obsahu smluv o úvěru, uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným.

Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.

Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména smlouvami o spotřebitelských úvěrech, kartami zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou číslo Smlouvy o postoupení pohledávek – strana číslo číslo číslo ze Seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzvou se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání.

Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo

1) dne 21. 5. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 12 000 Kč, představujících úrok, úplatu a poplatky,

2) dne 24. 2. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 13 600 Kč, představujících úrok, úplatu a poplatky,

3) dne 1. 12. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 17 800 Kč, představujících úrok, úplatu a poplatky.

Žalovaný, přestože předmět úvěrů řádně převzal při podpisu smlouvy, i přes výzvu žalobkyně uhradil pouze částky 8 750 Kč, 16 140 Kč a 21 080 Kč, přičemž ve smyslu smluvních podmínek proti němu žalobkyně uplatnila právo na zaplacení zákonných úroků a smluvních úroků.

Ze zákaznických karet žalovaného soud zjistil, že tyty y (vyhotovené ke dnům uzavření smluv o úvěrech) obsahují osobní údaje žalovaného, přičemž zde bylo vycházeno z čistých příjmů žalovaného ve výši 5 800 Kč, resp. 6 306 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného pak činil mezi 2 700 Kč a 4 600 Kč měsíčně.

Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb. (dále též jen„ ZoSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

Byť došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně (spol. právnická osoba) a žalovaným k uzavření smluv o úvěrech, a to smluv spotřebitelských ve smyslu § 1810 o. z., dospěl soud k závěru, že výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu citovaného § 9 odst. 1 ZoSÚ neplatné, neboť právnická osoba jako právní předchůdce žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, resp. poskytnula žalovanému spotřebitelské úvěry za okolností, z nichž nebylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen tyto úvěry splácet. Jen s přihlédnutím k příjmům žalovaného a jeho měsíčním zůstatkům po odečtení výdajů je totiž zřejmé, že v době poskytnutí úvěru neměl žalovaný dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši.

V takovém případě tak má žalobkyně jako právní nástupkyně původní věřitelky vůči žalovanému právo toliko na to, aby jí žalovaný zaplatil nesplacenou část poskytnutých finančních prostředků z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z.

Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že žalovaný na smlouvy uhradil částky 8 750 Kč, 16 140 Kč a 21 080 Kč, tedy že žalobkyni doposud nevrátil pouze částku 6 130 Kč. V této výši prosto soud žalobě vč. požadovaného zákonného úroku z prodlení vyhověl s tím, že ve zbylé části žalobu výrokem II. rozsudku zamítnul.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle . V daném případě však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl ve znění výroku III. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.