Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
98 C 319/2022-26
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci:
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa, obec a číslo – část obce
zastoupena: Mgr. jméno příjmení, IČO, advokátka,
se sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, obec a číslo
o zaplacení částky 7 740 Kč s přísl., rozsudek
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 740 Kč,
-) zákonný úrok z prodlení z částky 7 440 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75%, a to vše do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 740 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 7 440 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75%, a to vše do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne datum, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 7 740 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla nad 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. Přičemž vozidlo nemělo v době datum – datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady.
2. Žalovaný zůstal zcela pasivní.
3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 178566/2022 – 9 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19 ).
4. Z upomínky žalobce ze dne datum soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou si nevyzvedl v odběrné lhůtě, u upomínky ze dne datum žádné doručení žalobce neprokázal, když upomínka dokonce ani neobsahuje žádný čárový kód, který žalobce běžně používá u odeslaných výzev.
5. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR 21 Cdo 1241/2003 ) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb. ), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. ) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce anonymizována dvě slova ze dne datum, ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že anonymizována dvě slova není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. číslo § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb. , kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel, který si k návrhu žalobce pořídil u příslušného odb. dopravně správních činností a zjistili, že byl žalovaný evidován od datum jako vlastník souzeného motorového vozidla.
6. příjmení výpočet příspěvku za souzenou dobu je dán součinem počtem dnů - což je 80dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 93Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 7 440 Kč.
7. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb. ).
8. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958 , § 1970 , § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb. ), a to již od datum – nicméně žalobce sám podal žalobu na úroky z prodlení až do datum, a tedy soud nemůže přiznat více, že sám žalobce žaluje, a ani v případě, že z řízení jasně vyplynulo, že má nárok za úroky z prodlení za dobu o měsíc delší, než sám žaluje, tak ani tehdy soud nemůže přiznat žalobci správnou (dlužnou) částku o měsíc delších úroků z prodlení (§ 153 o.s.ř. ).
9. Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , § 11 písm. a) , d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši 300 Kč již připočítal k žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.
11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009 ), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96 , 32 Cdo 1719/2017 ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.