Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
18 C 4/2023-32
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 24 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 4 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 600 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 600 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 364 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 4 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 600 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 600 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 364 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 24 600 Kč od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v celkové výši 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, celkem tedy 24 600 Kč, do datum Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný projevil svou vůli tzv. verifikační platbou zaslanou ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný nejprve vyplnil online registrační údaje, na základě kterých si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila nahlížením do registrů bonitu žalovaného. Žádost byla následně schválena a částka zaslána na účet žalovaného. Veškeré dokumenty, včetně Všeobecných obchodních podmínek, byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený v elektronické žádosti o půjčku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně vygenerovala prostřednictvím webové stránky dne datum smlouvu o úvěru. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly také obchodní podmínky právnická osoba Dne datum odeslal žalovaný na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 0,01 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem ze svého účtu č. bankovní účet na bankovní účet č. bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný dne datum částku 20 000 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, spolu s úrokem ve výši 4 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 279,83 % ročně, do datum /viz smlouva o úvěru číslo na č. l. 8 - 9 spisu, výpisy z účtu na č. l. 10 – 11 spisu, sdělení banky na č. l. 25 spisu/. Žalovaný na poskytnutý úvěr nezaplatil ničeho, přestože ho právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala k uhrazení dluhu /viz upomínka na č. l. 13 spisu, opakovaná výzva k úhradě na č. l. 14 spisu, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu na č. l. 12 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mj. i pohledávka za žalovaným. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Oznámení o postoupení pohledávky, spolu s výzvou k úhradě dluhu, bylo žalovanému odesláno dne datum. Dne datum byla zásilka žalovanému doručena. Dle výzvy měl být dluh splněn do tří dnů /viz smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému příjmení, oznámení o postoupení pohledávky včetně plné moci na č. l. 15 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 16 spisu včetně podacího lístku na č. l. 17 spisu a potvrzení o doručování zásilek dostupné na webová adresa
5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala dne datum žalovanému výzvu k úhradě dluhu do tří dnů, zásilka byla žalovanému dne datum doručena. Žalovaný svou povinnost nesplnil, na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatil. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný projevil vůli být předloženou smlouvou vázán, toto neplyne pouze z platby žalovaného ve výši 0,01 Kč ze dne datum, když smlouva měla být sjednávána až dne, rovněž nebylo tvrzeno a prokázáno, jak měla být zjištěna a ověřena majetková situace žalovaného před sjednáním smlouvy. Příslušné poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. lze poskytnout toliko jednání přítomnému účastníkovi.
6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem, na základě níž přenechala žalovanému jistinu ve výši 20 000 Kč a žalovanému měla vzniknout povinnost zapůjčené peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem vrátit, smlouva však nebyla platně sjednána. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Soud je v první řadě názoru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dne datum navrhl právní předchůdkyni žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předložené, když toto bez dalšího nevyplývalo pouze z nepodepsaného textu uvedených smluv, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. V řízení dále nebylo prokázáno, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. jméno žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že nedisponuje žádnými důkazy, kterými by mohla prokázat, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného.
17. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Žalovaný je tak povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu byla žalovanému doručena dne datum. Žalobkyně ve výzvě poskytla žalovanému lhůtu k vrácení dluhu do tří dnů. Lhůta uplynula datum, od následujícího dne, tedy od datum, je žalovaný v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 364 Kč, přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše 2 436 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08 , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 300 Kč za předžalobní výzvu a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.