Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 331/2022-50
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 17 500,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 300,01 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 458,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 758,06 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 871,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 967,84 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 237,09 Kč od 28. 7. 2022 do 11. 10. 2022, částky 3 742,19 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 300,01 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 458,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 758,06 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 871,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 967,84 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 237,09 Kč od 28. 7. 2022 do 11. 10. 2022, částky 3 742,19 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 8. 12. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 31. 1. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 17 500,25 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela dne 14. 8. 2020 se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem (příslušenství ve výši 12 888 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, poslední splátka byla splatná 14. 10. 2021. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované úvěr splácet, a to prostřednictvím jí poskytnutých informací a doložených dokladů. Žalovaná uhradila celkem 2 699,99 Kč. K zesplatnění nedošlo, žalovaná je v prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky, tj. od 15. 10. 2021. Žalobkyně má nárok i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka (ke dni postoupení pohledávky) sestávala z jistiny 13 758,06 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 1 211,90 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 691,11 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 268,97 Kč a nesplaceného inkasního poplatku 2 457,97 Kč, postoupeného smluvního úroku 1 537,89 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 871,47 Kč a smluvní pokuty 3 742,19 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, resp. žalobkyně s tímto souhlasila v návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Z žádosti o úvěr ze dne 14. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o částku 15 000 Kč, přičemž uvedla své jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, telefonní číslo, bydliště. Dále uvedla, že je vdova, má základní vzdělání, bydlí v nájmu, pobírá invalidní důchod ve výši 17 210 Kč, má měsíční výdaje v celkové výši 12 652 Kč (z toho 4 556 Kč na bydlení a energie, 3 000 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady, 2 504 Kč srážky ze mzdy, měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 992 Kč a další výdaje ve výši 600 Kč), použitelný měsíční příjem tedy činil 4 558 Kč.
6. Z poštovních složenek bylo zjištěno, že žalovaná je poživatelkou invalidního důchodu třetího stupně s výší důchodu 15 285 Kč s výplatou 10. 7. 2020 a 10. 8. 2020, přičemž k vyplacení bylo vždy 12 781 Kč. Dále byl 10. 7. 2020 žalované poskytnut příspěvek na bydlení za 06/ 2020 ve výši 1 925 Kč.
7. Z dokladu SIPO bylo zjištěno, že žalovaná měla v měsíci srpnu 2020 hradit nájem 4 556 Kč.
8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované bylo společností právnická osoba poskytnuty informace o výši úvěru, podmínkách splácení, poplatcích, smluvní pokutě.
9. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že tato byla dne 14. 8. 2020 uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Úvěr byl čerpán v hotovosti při podpisu smlouvy.
10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
11. Z oznámení ze dne 4. 8. 2022 bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.
12. Z podacího archu bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 8. 8. 2022.
13. Z předžalobní výzva ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky a byla upozorněna na možnost soudního vymáhání.
14. Z podacího archu bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 23. 11. 2022.
15. Závěr o skutkovém stavu:
16. Dne 14. 8. 2020 byla mezi žalovanou a společností právnická osoba uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byla žalované vyplacena částka 15 000 Kč v hotovosti a byly sjednány podmínky splácení úvěru – žalovaná se zavázala poskytnutou částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě informací a listin získaných od žalované, tj. ústřižků poštovních poukázek a poštovní složenky k platbě anonymizováno. Zjistila, že žalovaná je vdova, žije v nájmu, má základní vzdělání, pobírá invalidní důchod ve výši 12 781 Kč (po odečtení srážek ve výši 2 504 Kč) a příspěvek na bydlení ve výši 1 925 Kč. Žalovaná uvedla, že má měsíční výdaje v celkové výši 12 652 Kč (z toho 4 556 Kč na bydlení a energie, 3 000 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady, 2 504 Kč srážky ze mzdy – již odečteny z příjmu, měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 992 Kč a další výdaje ve výši 600 Kč), použitelný měsíční příjem tedy činil 4 558 Kč. Z těchto výdajů byla ověřena pouze výše nájmu – doklad SIPO ve výši 4 556 Kč, resp. srážka ve výši 2 504 Kč zjistitelná z poštovní poukázky. Před uzavřením smlouvy byly žalované poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Na dluh uhradila žalovaná celkem 2 699,99 Kč, přičemž soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nevyvrátila. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informována dopisem ze dne 28. 7. 2022. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 21. 11. 2022, v rámci které byla upozorněna na možné soudní vymáhání dlužné částky.
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
24. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 :„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.“
26. Právní posouzení věci:
27. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Bylo zjištěno, že byl tvrzen a rovněž i ověřen příjem žalované, tj. čistý invalidní důchod 12 781 Kč a příspěvek na bydlení 1 925 Kč. Pokud jde o výdajovou stránku, žalobkyně pouze prokázala ověření nájmu (4 556 Kč) a srážky (2 504 Kč), ostatní výdaje právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by její právní předchůdkyně zjišťovala, konkrétně jaké měla žalovaná v době uzavření smlouvy dluhy a v jaké výši – nepředložila důkaz o tom, že by byla provedena lustrace žalované v registrech dlužníků, v insolvenčním rejstříku či v registru zahájených exekucí. O schopnosti žalované hradit splátky úvěru tedy zcela jistě bylo možno pochybovat. Soud nad to doplňuje, že pakliže byl příjem žalované 14 706 Kč, kdy z toho bylo 1 925 Kč příspěvek na bydlení, tedy částka určená pronajímateli a nikoliv ke spotřebě žalované, a tvrzené výdaje 10 148 Kč, zbývalo žalované měsíčně velmi málo finančních prostředků, asi 2 630 Kč, kterými měla pokrýt splátky daného úvěru (téměř 2 000 Kč) a případně další, např. neočekávané výdaje. O špatné finanční situaci žalované ostatně podává zprávu i to, jakou výši splátek celkem uhradila.
28. Soud dospěl k závěru, že postup právní předchůdkyně žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalované pouze ověřením jejího příjmu, aniž by byla komplexně posouzena rovněž výdajová stránka, skutečnost, jak vysoké má žalovaná všechny dluhy, jak dlouho je bude splácet, a jaký je její faktický měsíční zůstatek finančních prostředků, nemůže být považováno za dostatečné.
29. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované posoudila i na základě jiných parametrů, než jen informací o výši příjmů a výdajů žalované (které ani nebyly dostatečně ověřeny), považuje soud smlouvu o úvěru za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Tento závěr odpovídá rovněž obecné úpravě obsažené v § 580 a § 588 občanského zákoníku , dle které je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (v tomto případě § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) a soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR-Finance proti GK, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.
30. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2991 občanského zákoníku tak vzniká žalované povinnost vrátit věřiteli poskytnutou jistinu. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 2 499,99 Kč. Pohledávka byla následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Poté žalovaná uhradila 200 Kč. Žalobkyni byl tedy přiznán rozdíl mezi částkou, která byla žalované vyplacena (15 000 Kč) a částkou, kterou žalovaná uhradila (2 699,99 Kč) a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť úrok, poplatky i smluvní pokuta byly sjednány rovněž neplatně (smlouva je neplatná v celém rozsahu).
31. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku , žalobkyni nelze tedy přiznat ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně, a to v rozsahu méně než 50 % požadovaného plnění (vycházeje z celého požadovaného plnění včetně příslušenství). Z hlediska úspěšnosti ve věci by tedy měla mít právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, té však vzhledem k její nečinnosti žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
33. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
34. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.