Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 204/2022-46
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 22 658 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 050 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9,80 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 050 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 21 608 Kč, co do úroku ve výši 29% ročně z částky 8 012,33 Kč od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 400,50 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 6 969,33 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 050 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9,80 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 050 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 21 608 Kč, co do úroku ve výši 29% ročně z částky 8 012,33 Kč od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 400,50 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 6 969,33 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1 Žalobou ze dne datum se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 22 658 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 8 012,33 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výší 410,30 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 8 012,33 Kč od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem právnická osoba dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí byla poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 15 000 Kč, jejíž převzetí potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 11 108 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku, z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkovou částku 26 108 Kč se žalovaná zavázal splácet po dobu 18 měsíců splátkami v měsíční výši 1 451 Kč, kdy poslední splátka činila 1 441 Kč. Pro případ prodlení žalované byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení. Žalovaná uhradila na svůj dluh v období od datum do datum celkovou částku 13 950 Kč. Žalobou požadovaná částka 22 6584 Kč sestává z dlužné jistiny 8 012, 33,07 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 4 145,67 Kč, smluvní pokuty 7 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 410,30 Kč a sankčních poplatků ve výši 3 000 Kč. Popsaná pohledávka byla smlouvou z datum postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.
2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3 Žalobkyně se prostřednictvím zástupce z účasti na jednání omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků.
4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud tyto skutkové závěry:
Dle smlouvy o zápůjčce číslo byla tato uzavřena mezi žalovanou a původním věřitelem dne datum. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná převzetí hotovostní zápůjčky 15 000 Kč s úrokovou sazbou 29% ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 11 108 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 3 676 Kč, a z částky za zpracování úvěru a další služby ve výši 7 432 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy zaplatit 18 měsíčních splátek po 1 451 Kč a poslední splátku ve výši 1 441 Kč. Součástí smluvní listin y jsou smluvní podmínky. Pro případ prodlení žalovaného pak smluvní podmínky obsahují ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z dlužné částky (čl. 6 ) a paušalizované náhradě 300 Kč za zaslanou upomínku.
Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalované a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem částka, který měl být doložen pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami, další příjmy žalované částka a další příjmy domácnosti v měsíční výši částka bez bližšího určení. Odhadované měsíční výdaje jsou
uvedeny ve výši částka, splátky aktuálních úvěrů částka. Dle přípisu z datum byla žalovaná vyrozuměna původním věřitelem o postoupení pohledávky a vyzvána k úhradě vymáhané pohledávky. Odeslání přípisu dne datum je prokázáno potvrzením o odeslání.
5 K otázce prověření úvěruschopnosti žalované byla vyslechnuta svědkyně celé jméno svědkyně, která potvrdila, že v minulosti prováděla zprostředkovatelskou činnost pro společnost právnická osoba, přičemž vyřizovala i žádost žalované o poskytnutí úvěru. Potvrdila, že sama vyplňovala zákaznickou kartu a tuto podepsala. S odkazem na delší časový odstup uvedla svědkyně, že si již nevybavuje veškeré detaily konkrétního případu, obecně nicméně uvedla, že údaje žadatelů o úvěr zanesené do zákaznické karty musely být doloženy listinami., odhadované výdaje pak byly zjišťovány dotazováním žadatelů. Schvalování žádostí bylo věcí právnická osoba, svědkyně vždy následně obdržela informaci o tom, v jaké výši byl úvěr schválen. Úvěr následně vyplácela žadatelům v hotovosti, pokud bylo sjednáno i refinancování existujícího úvěru, vyplácel se rozdíl mezi výší poskytnutého úvěru a částkou určenou k refinancování. K případu žalované si svědkyně vybavila, že žalovaná žila v dané době s druhem, údaje o dalších příjmech vycházeli patrně z příjmů této osoby a svědkyně má za to, že i ty musely být doloženy. Nízkou výši uvedených měsíčních výdajů žalované vysvětlila svědkyně tím, že pravděpodobně tyto nezahrnovaly náklady bydlení, neboť tyto zřejmě hradil druh žalované.
6 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
7 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
10 Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb. , jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu„ odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb.
11 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12 V posuzovaném případě nebyla úvěruschopnost žalované ze strany předchůdkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Dle zákaznické karty vycházela žalobkyně z celkových čistých příjmů domácnosti žalované v měsíční výši přesahující částka, z čehož listinami je doložen pouze měsíční příjem žalované ve výši částka. Další příjmy domácnosti nejsou jakkoliv doloženy. Vyjádření svědkyně, že pravděpodobně i tyto příjmy musely být prokázány, nemůže samo o sobě na uvedeném závěru nic změnit. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny celkovou částkou částka. Uvedla-li svědkyně, že výdaje nezahrnovaly náklady bydlení, které nesl druh žalované, je zcela nelogické, aby na straně druhé byly zohledněny v plné výši i jeho příjmy, z nichž patrně měly být náklady bydlení placeny. Takový způsob práce se vstupními údaji, tedy vyloučení nákladů bydlení z rozvahy příjmů a výdajů domácnosti, jeví známy účelovosti. Způsob jakým přistoupila předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopností žalované tak lze označit přinejmenším jako povrchní a nevyhovující zákonnému požadavku ověření úvěruschopnosti na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.
13 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. až novelou provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13 EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C - 679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb. ) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti.
14 Tím, že žalované byla vyplacena celková částka 15 000 Kč na základě neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze uzavřít, že žalované vzniklo na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaná, dle tvrzení žalobkyně, uhradila na svůj dluh před podáním žaloby částku 13 950 Kč, je nadále povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 1 050 Kč.
15 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).
16 Žalovaná byla vyzvána k plnění přípisem odeslaným na adresu jeho trvalého pobytu dne datum. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalované třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě datum Žalovaná tak měla vydat bezdůvodné obohacení datum a ode dne následujícího je v prodlení. Žalobkyni tak náleží úrok z prodlení v zákonné výši od datum. Z žalobou požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu do datum tak žalobkyni náleží 9,80 Kč a od datum do zaplacení pak úrok z prodlení v zákonné výši 11,75% ročně z částky 1 050 Kč.
17 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 1 050 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9,80 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 050 Kč za dobu od datum do zaplacení, zatímco ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18 Ve věci byla převážně procesně úspěšná žalovaná, které v řízení žádné procesní náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce.