Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 142/2022-24
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 148 751,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 49 751,52 Kč s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 148 751,52 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 148 751,52 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 49 751,52 Kč s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 148 751,52 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 148 751,52 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 148 751,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 148 751,52 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 148 751,52 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností právnická osoba právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce číslo v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 74 měsíčních splátkách, vždy k 10. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 14,90 % ročně, měsíčními poplatky za pojištění typ B ve výši 224 Kč a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. příjmení svůj závazek splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek, když nezasílal splátky řádně a včas. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, banka přistoupila dne datum k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (příjmení, tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Před podáním žaloby žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 51 000 Kč, kterou žalobkyně započetla ve výši 17 210,51 Kč na kapitalizované úroky a poplatky a ve výši 33 789,89 Kč rovněž na kapitalizované úroky se sazbou 14,90 % ročně. Žalovaná částka ve výši 148 751,52 Kč se sestává z nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný dluh nesplatil ani poté, kdy ho žalobkyně vyzvala v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 občanského soudního řádu k zaplacení dlužné částky.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.
4. K jednání, nařízenému na datum, se účastníci nedostavili, právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti a navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když se domnívá, že nárok žalobkyně v tomto sporu je opodstatněný a doložen všemi předloženými důkazními prostředky. Žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).
5. Okresní soud v Novém Jičíně je mezinárodně příslušný k projednání věci podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech kapitola II oddíl 2 čl. 7 odst. 1) písm. a), podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Dle písm. b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Dle odst. 2) ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. V daném případě měl být závazek splněn, v místě sídla žalobkyně v obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně. Rozhodným právem je dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím II) čl. 4 odst. 1. písm. b) české právo, tedy právo země, v níž má poskytovatel služby své obvyklé bydliště.
6. Z nich vzal soud za prokázané, že žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni žalobkyně – společnost právnická osoba, na základě návrhu na uzavření smlouvy o příjmení půjčce číslo o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla akceptačním dopisem ze dne datum a poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 74 měsíčních splátkách po 3 335 Kč, přičemž tato částka se skládala z anuitní splátky ve výši 3 111 Kč a pojištění ve výši 224 Kč. Splátky byly splatné k 10. dni v měsíci, počínaje dnem datum. První splátka byla splatná dne datum a činila 2 645,25 Kč a výše každé další pravidelné měsíční splátky činila 3 335 Kč. Roční úroková sazba činila 14,90 % a RPSN činila 16,12 %. Celková částka, kterou měl klient zaplatit, činila 232 591 Kč. Klient měl pohledávku splácet bezhotovostně prostřednictvím účtu č. bankovní účet. V případě prodlení klienta s úhradou splátky byla banka oprávněna úročit dlužnou částku úrokem z prodlení až do výše stanovené právním předpisem. Dále byla banka oprávněna požadovat poplatky a pojištění, v případě, že bylo sjednáno a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah s klientem a prohlásit úvěr za ihned splatný (z návrhu na uzavření smlouvy o příjmení půjčce číslo ze dne datum, z akceptace návrhu ze dne datum, z Produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svou povinnost a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, využila banka svého oprávnění a úvěr ke dni datum zesplatnila (z oznámení o zesplatnění ze dne datum). právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku postoupila žalobkyni (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný dne datum požádal o úvěr ve výši 150 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti klienta banka standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala aktuální dluhy interní i externí, informace z externích úvěrových registrů (příjmení, NRKI, příjmení), příjmy žadatele o úvěr, pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, životní minimum, náklady na bydlení, kontrolu Insolvenčního rejstříku – tento byl bez záznamu, kontrolu databáze neplatných dokladů, kontrolu interního příjmení listu – rovněž bez záznamu, vyhodnocení externích úvěrových registrů BRNI/NRKI – také bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie) a příjmení - nezjištěn aktuální dluh po splatnosti. Hodnocení úvěruschopnosti klienta je vždy individuální, v tomto případě klient dostal nabídku na základě průměrných příjmů na běžném účtu ve výši 18 309 Kč. Z návrhu na uzavření smlouvy soud zjistil, že žalovaný je svobodný, žije v pronajatém bytě, má úplné střední vzdělání a je zaměstnán u společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 23 100 Kč, nesplácí žádné jiné úvěry. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný k dnešnímu dni uhradil částku ve výši 51 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu ve výši 1 248,48 Kč, poplatky za pojištění ve výši 2 389,63 Kč, kapitalizované úroky z prodlení od datum do datum a kapitalizované úroky z úvěru od datum do datum. Ke dni vyhlášení rozsudku žalovaný dluží žalobkyni jistinu ve výši 148 751,52 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný ovšem na tuto výzvu nereagoval.
7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne datum částku ve výši 150 000 Kč. Celková splatná částka při řádném splácení činila 232 591 Kč a měla být splacena v 74 měsíčních splátkách, po 3 335 Kč, vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný k dnešnímu dni zaplatil žalobkyni částku ve výši 51 000 Kč.
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaném nároků, je neplatná, když právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost žalovaného splácet úvěr. Předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z údajů uvedených v Protokolu o ověření úvěruschopnosti a z údajů, které žalovaný uvedl v návrhu na uzavření smlouvy. K těmto svým tvrzením ovšem nepředložila žádné důkazy o skutečných příjmech a výdajích (pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu, doklady o výši nákladů na energie, bydlení apod.), na základě nichž posuzovala úvěruschopnost žalovaného a jak jí ukládá citované ustanovení. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
15. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne datum jako neplatnou (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018).
16. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky 150 000 Kč, kterou žalovaný od předchůdkyně žalobkyně převzal, odečetl částku, kterou již žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil, tedy částku 51 000 Kč. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku 99 000 Kč, a z tohoto důvodu soud žalobě v této části vyhověl. Žalovaný v řízení zůstal nečinný, tedy při určení doby vrácení nebylo možno přihlédnout k jeho příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Proto soud lhůtu pro vrácení nesplacené jistiny stanovil do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).
17. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).
18. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 99 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud jak ve výroku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.