Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 7/2023-26

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 15 635 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 17 713 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 635 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 17 713 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 635 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky 17 713 Kč (jistina 12 200 Kč, poplatky 3 435 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 980 Kč, smluvní pokuta 1 098 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 635 Kč od datum do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela s žalovanou distančním způsobem na adrese webová adresa smlouvu o úvěru číslo na základě níž téhož dne, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalované, poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 12 200 Kč, které se žalovaná spolu s dalšími sjednanými poplatky zavázala vrátit žalobkyni do datum (žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru celkově o 14 dnů). Žalovaná se žalobkyni jednoznačně identifikovala prostřednictvím platby ověřovacího poplatku 1 Kč provedené z účtu č. bankovní účet zřízeného a vedeného na jméno žalované. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni pouze 1 525 Kč.

2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Z elektronického dokumentu označeného jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ a datovaného dne datum soud zjistil, že v tomto dokumentu je obsažen návrh závazkového právního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou spočívající mj. v povinnosti žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 12 200 Kč a naproti tomu povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky vč. příslušenství vrátit do datum. Na poslední straně, v místě pro podpis žalobkyně, je dokument vlastnoručně podepsán neznámou osobou, zatímco na místě pro podpis dlužníka (žalované) je strojově čitelným písmem uvedeno„ Podepisuji SMS kódem číslo dne 2021 číslo“. Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje, že se skutečně jedná o elektronický podpis sui generis patřící žalované. Jinými slovy jde o pouhý strojově čitelný text, který sám o sobě není způsobilý prokázat jakýkoliv projev vůle žalované zavázat se k povinnostem a požívat práv obsažených v předmětném dokumentu.

4. Z elektronického dokumentu označeného jako„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ soud nezjistil, že by žalobkyně převedla dne datum na účet žalované částku 12 200 Kč. Jedná se o dokument vygenerovaný samotnou žalobkyní patrně v jejím interním systému (aplikaci), který má tudíž povahu spíše žalobního tvrzení, nežli dokumentu (listiny) s relevantní důkazní hodnotou. Ad absurdum si takový„ důkaz“ může vytvořit každý, kdo disponuje počítačem a základními znalostmi textových editorů a hodlá tímto způsobem prokázat poskytnutí peněžních prostředků druhé straně.

5. Z ostatních provedených listinných důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí věci významná skutková zjištění, neboť tyto důkazy nesměřují k prokázání sporných skutečností stran projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o úvěru, ani stran poskytnutí peněžních prostředků žalované. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených důkazů jsou tudíž s ohledem na právní posouzení věcí (viz níže) nadbytečná.

6. Na základě provedených důkazů neučinil soud ve vztahu k žalovaným nárokům žádný pozitivní závěr o skutkovém stavu.

7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila vůli být vázána obsahem elektronického dokumentu označeného jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, ani to, že by žalobkyně převedla do dispozice žalované peněžní prostředky ve výši 12 200 Kč. V řízení dále nebylo prokázáno, že by žalovaná uhradila žalobkyni 1 525 Kč (tato skutečnost rovněž zůstala pouze v rovině žalobního tvrzení).

8. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv projevila vůli být vázána obsahem tvrzené smlouvy. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena. Žalobkyně ani nerozvedla svá skutková tvrzení stran takového způsobu uzavření smlouvy (podpis smlouvy SMS kódem), když se omezila pouze na obecné konstatování, že k uzavření smlouvy došlo distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Vůli žalované uzavřít s žalobkyní úvěrovou smlouvu poté nelze dovodit ani pomocí ustanovení o. z. (přijetí nabídky tak, že se podle ní strana zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění), jelikož žalobkyně neprokázala, že by jí žalovaná v souvislosti s tvrzenou smlouvou cokoliv plnila.

9. Vztah mezi stranami nemohl být poté právně kvalifikován ani dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, jelikož žalobkyně neprokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované. Na tomto místě soud připomíná, že civilní sporné řízení je ovládáno projednací zásadou, která je úzce spojena s procesní odpovědností (za výsledek sporu) tvrdit všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a na jejich podporu označovat důkazy. V posuzovaném případě sice žalobkyně tvrdila, že peněžní prostředky odeslala na účet žalované, žádný z žalobkyní předložených důkazů však tuto skutečnost neprokazuje a žalobkyně k této sporné skutečnosti neoznačila ani žádné další důkazy. S ohledem na již zmíněnou projednací zásadu soud není povinen (a ani oprávněn) vlastní vyšetřovací činností (např. učiněním dotazu na banku žalované stran připsání peněžních prostředků z účtu žalobkyně) nahrazovat procesní aktivitu žalobkyně, jelikož by tím mohl porušit zásadu rovného procesního postavení účastníků řízení.

10. Vzhledem k výše uvedenému soud zamítl žalobu v celém rozsahu, jelikož žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o úvěru ani ohledně poskytnutí peněžních prostředků žalované.

11. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení , 3 , k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, dle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.