Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 318/2022-48

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa, obec

o zaplacení 14 553 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 9 154 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 154 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 21.3.2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit úrok z prodlení z částky 5 399 Kč od 21.3.2022 do 7.4.2022, z částky 5 399 Kč od 8.4.2022 do zaplacení, částku 5 399 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 581 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 9 154 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 154 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 21.3.2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit úrok z prodlení z částky 5 399 Kč od 21.3.2022 do 7.4.2022, z částky 5 399 Kč od 8.4.2022 do zaplacení, částku 5 399 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 581 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu 14 553 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne 22.4.2021 smlouvu o úvěru (dále jen„ Úvěrová smlouva“), na základě, níž žalované poskytl téhož dne na účet označený žalovanou částku úvěru ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře (který je součástí Úvěrové smlouvy), a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku ve výši 99 Kč měsíčně za tzv. bezpečnou splátku za možnost odložení aktuální splátky o měsíc, v rámci druhé až osmé splátky pevný úrok ve výši 490 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila dne 15.5.2021 846 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce využil svého oprávnění požadovat okamžité zaplacení dlužné částky – úvěr po předchozí výzvě s upozorněním na možnost zesplatnění - zesplatnil ke dni 19.9.2021, a to včetně smluvní pokuty. Žalovaná na dlužnou částku po zesplatnění neuhradila žádnou částku. Žalovaná tak žalobci dluží částku ve výši celkem 14 553 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 9 583 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, úroků v celkové výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů vymáhání ve výši 460 Kč, smluvních pokut v částce 2 154 Kč. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 7.4.2022 ve výši 74,94 Kč a od 8.4.2022 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradila. Žalobce v rámci postupu poskytování úvěru naplnil svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, k čemuž využívá statistický model, provedl lustraci žalované v příslušných úvěrových registrech.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 27.9.2022 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Úvěrovou smlouvou ze dne 21.4.2021 jejíž součástí je Splátkový kalendář, Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, historií úvěru měl soud prokázáno, žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem za doplňkovou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, úrokem ve výši 490 Kč měsíčně účtovaným v druhé až osmé splátce úvěru, v 24 měsíčních splátkách, a pro první splátku ve výši 846 Kč, pro druhou až osmou splátku po 1 006 Kč, od deváté splátky po 516 Kč, splatných vždy k 21. dni v měsíci, roční úroková sazba byla sjednána na 49,20 % p.a. Součástí úvěrové smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobce. Podle článku s názvem Ukončení smlouvy z naší strany Úvěrových podmínek v případě, že se klient dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je povinen na požádání splatit celý čerpaný úvěr. Transakční historií, a výzvou před zesplatněním ze dne 2.8.2021, výzvou ke zesplatnění ze dne 19.9.2021 spolu s podacím archem měl soud prokázáno, že žalovaná uhradila pouze první splátku, poté splátky přestala splácet, žalobce úvěr ke dni 19.9.2019 zesplatnil, k úhradě dlužné částky žalované poskytl lhůtu 14 dnů ode sepsání výzvy. Ke dni 5.4.2022 činila dlužná částka na jistině 8 332 Kč, na poplatcích za Bezpečnou splátku 396 Kč, úrocích 1 960 Kč, na účelně vynaložených nákladech vymáhání 460 Kč, smluvních pokutách 2 154 Kč. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 18.2.2022, jeho odeslání bylo prokázáno poštovním podacím archem, žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do 30 dnů ode dne sepsání předžalobní výzvy. Žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy neměla vyživovací povinnosti, dosahovala čistého měsíčního příjmu 18 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti byl 3 000 Kč, v registru ISIR nebyla nalezena, záznam měla v rejstřících NRKI, SOLUS, CRIBIS, jiné splátkové zatížení neměla, žalobce při svých výpočtech pracoval se životním minimem členů domácnosti, minimálními výdaji na bydlení, výdaji na domácnost uvedenými žalovanou ve výši 5 000 Kč měsíčně, jak bylo prokázáno Úvěrovou zprávou, Potvrzením o ověření bonity klienta, Výpočtem MLS.

11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je, pouze co do úhrady částky 9 154 Kč (žalobcem poskytnutá částka 10 000 Kč mínus žalovanou zaplacená částka 846 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21.3.2022 do zaplacení, důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení (výrok I.), neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaná čerpala celkem částku 10 000 Kč, kterou se s poplatky zavázala splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách, a to vždy k 21. dni v kalendářním měsíci. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná uhradila pouze první splátku, potom posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně žalobcem nebylo provedeno v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobce sice tvrdil a prokazoval, že ohledně osoby žalované si vyžádal výše uvedené údaje, provedl kontrolu žalované v registrech, kladně vyhodnotil kreditní skóre žalované, kdy pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení závazků – avšak nijak dále nevyvodil příslušné závěry vyplývající z údajů žalované, která měla mít jediný příjem 18 000 Kč měsíčně a bydlela v nájmu. Faktické výdaje žalované žalobce nezkoumal (kdy mimo jiné nelze předpokládat, že by náklady na bydlení žalované v nájmu činily pouze minimální částku, se kterou žalobce pracoval), žalovaná nebyla vyzvána doložení skutečných nákladů bydlení, nebyl ověřen ani způsob nakládání žalované s finančními prostředky, což nesvědčí o vynaložení odborné péče k posouzení úvěruchopnosti žalované. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.

12. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v  a by (zejména vzhledem k druhé větě ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované ve výši 10 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 9 154 Kč, neboť žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem 860 Kč. Žalovaná neprokázala, že by bezdůvodné obohacení vydala, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku ze shora uvedených důvodu žalobu zamítnout (výrok II.). Vzhledem k tomu, že žalované byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění dopisem ze dne 18.2.2020 do třiceti dnů od sepsání této výzvy, tato se dostala do prodlení nejdříve dnem 21.3.2022, je proto v souladu s ust. , , a nař. vl. 351/2018 Sb. povinna z částky bezdůvodného obohacení hradit úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 21.3.2022 do zaplacení.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s  , neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle , v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně ( citované vyhlášky) částku 300 Kč. Za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby dle , d/, , v pozdějším znění) činí odměna advokáta celkem 900 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně ( citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. dále náhrada za DPH ve výši 21%, tj. 252 Kč. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 25,80 % z celku (úspěch žalobce činí 62,9 % - úspěch žalované 37,10 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 581 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. dle shodného návrhu účastníků ve splátkách. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.