Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 389/2022-28
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 635,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 635,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 635,40 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 437,19 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 835,40 Kč od 31. 12. 2020 do 31. 3. 2020 a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 7 835,40 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně úroku ve výši 20,75 % ročně z částky 7 835,40 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 635,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 635,40 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 437,19 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 835,40 Kč od 31. 12. 2020 do 31. 3. 2020 a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 7 835,40 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá ohledně úroku ve výši 20,75 % ročně z částky 7 835,40 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 23. 8. 2022 žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky celkem 9 635,40 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba IČO dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k běžnému účtu a žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec do výše 5 000 Kč. Žalovaný překročil úvěrový limit a vznikl mu nepovolený debet na běžném účtu. Banka proto využila svého práva, zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru, úvěr zesplatnila a převedla zůstatek úvěru na úvěrový účet. Zůstatek ke dni 30. 12. 2020 činil 9 635,40 Kč. Úrok, kterým je úročen nepovolený debet na účtu činí 29%. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni a postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 9. 12. 2021, kterým byl současně vyzván žalovaný k zaplacení. Dluh žalovaného činí 10 072,59 Kč a odpovídá dluhu na jistině ve výši 7 835,40 Kč, poplatkům a smluvní pokutě ve výši 1 800 Kč a kapitalizovaným úrokům z prodlení ve výši 437,19 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav, který odpovídá tvrzením v žalobě. Předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba IČO a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, na kterou navazoval dokument podepsaný oběma účastníky smluvního vztahu s názvem Dispozice ke smlouvě, kterou byly specifikovány služby, a to zřízení běžného účtu, výše kreditního rámce s povoleným limitem 5 000 Kč, vydání debetní karty a sjednání úrazového pojištění, zřízení internetového bankovnictví. Z tvrzení žalobkyně a dopisu předchůdce žalobkyně ze dne 31. 12. 2020 vyplývá, že žalovaný řádně své závazky neplnil, kontokorentní úvěr řádně nesplácel, proto předchůdce žalobkyně dne 31. 12. 2020 vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dluhu, který ke dni 17. 12. 2020 činil 9 635,40 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu z listopadu 2021 vyplývá, že dluh činil k tomuto období 7 835 Kč na jistině 3 093 Kč a na úroku z prodlení 437,19 Kč. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti právnická osoba IČO na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky a příloha specifikující seznam pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty vše v EPR spisu) a postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 30. 11. 2021 odeslaným dne 9. 12. 2021 (viz. oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek v CEPR spisu). Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 (výzva je v EPR spisu).
5. Podle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
6. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.
7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.
10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva ve smyslu § 2662 občanského zákoníku a že předchůdce žalobkyně umožnil čerpat z účtu prostředky, ač k tomu na účtu nejsou prostředky, je třeba tedy aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku a smluvní ujednání o smlouvě o úvěru. Předchůdce žalobkyně poskytl jako peněžní ústav žalovanému úvěr a žalovaný se jej zavázal splácet dle ujednaných podmínek. Tyto své povinnosti žalovaný porušil, předchůdce žalobkyně proto uplatnil právo na okamžité vrácení poskytnutého úvěru. S porušením povinností byla spojena též povinnost k zaplacení smluvní pokuty, jejíž výše nebyla soudem shledána nepřiměřenou a v rozporu s ustanovením § 122 odstavec 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Svoji pohledávku následně postoupil předchůdce žalobkyně na žalobkyni a informaci o změně v osobě věřitele zaslal žalovanému. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svých povinností, proto soud žalobě vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. včetně úroků z prodlení v zákonné výši. S ohledem na ustanovení § 122 odstavec 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, kterým byla upravena limitace úroku z úvěru za dobu přesahující 90 dnů prodlení s tím, že sazba úroku nesmí přesáhnout částku odpovídající reposazbě ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo zvýšené o 8%, pak byla žaloba zamítnuta ohledně úroku přesahující tuto zákonnou limitaci, a to výrokem II.
11. Lhůta pro zaplacení byla stanovena v souladu s § 160 odstavec 1 o.s.ř.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná (neúspěch odpovídá malé části příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 635,40 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.