Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 368/2022-21

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 3 005 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 805 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 005 Kč od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 295 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 3 005 Kč za dobu od datum do datum

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 805 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 005 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 295 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 3 005 Kč za dobu od [datum] do [datum]</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 005 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 3 005 Kč od datum do datum a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 295 Kč, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 2 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky webová adresa vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru

a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem: žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace, a to celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti

o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy

a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis

z registru politicky aktivních osob (registr příjmení), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací (a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí), k čemuž poskytl žalovaný svůj předchozí souhlas. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB. Žalobkyně takto nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních

a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela

z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem,

a také provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů žalobkyni potvrdil ve Smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobkyně. Úvěr byl žalovanému vyplacen bankovním převodem. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby, a to službu“ Presto” za poplatek ve výši 165 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení

s úhradou dne datum. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl.

6.4 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu

k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 4 380,12 Kč, z toho na jistině 2 200 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 640 Kč, na poplatku za službu„ Klidné spaní“ 0 Kč, na poplatku za službu„ Presto“ 165 Kč, na poplatku za službu„ Informační SMS servis“ 0 Kč, na zákonném úroku

z prodlení 80,12 Kč a na účelně vynaložených nákladech částku 1295 Kč. Poplatek za sjednání úvěru v původní výši 640 Kč sjednaný v souladu s čl. příjmení Smlouvy a čl. 1 Sazebníku. Poplatek za expresní vyplacení úvěru – služba„ Presto“. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil službu“ Presto”, ve výši 165 Kč. Pokud není žalobkyni uhrazena peněžitá pohledávka ve splatnosti, náleží jí úrok z prodlení. Žalobkyně je tak oprávněna požadovat úrok z prodlení ze stávajícího dluhu ve výši odpovídající roční výši příjmení sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené

o 8 procentních bodů. Účelně vynaložené náklady jsou náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti

s prodlením žalovaného, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně může posílat zpoplatněné upomínky, vždy za částku 105 Kč za jednu upomínku. Žalobkyně má právo na náhradu takto účelně vynaložených nákladů. Celková částka účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky je tedy 1295 Kč. Věřitel tedy uplatňuje celkem částku 1295 Kč, která se skládá z 37 dní krát paušální náhrada 35 Kč denně, v období od datum do datum, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. příjmení je složena z 28 SMS, 30 emailů

a 14 telefonátů. Žalovaný se do prodlení dostal dne datum, kdy neuhradil částku ve výši

3 005 Kč. Žalobkyně je oprávněna požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému dne

datum předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně

a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému (dlužníkovi) až do výše částky 2 200 Kč jako spotřebitelský úvěr

a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za vybrané volitelné služby

a s poplatkem za sjednání úvěru dle sazebníku do datum (Ze smlouvy o úvěru ze dne

datum). Částku 2 200 Kč poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet dne datum

(Z potvrzení o platbě). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní výzvou ze dne datum (Z předžalobní výzvy, podacího archu). Žalovaný v řízení ani netvrdil, jakou část pohledávky zaplatil; podle žalobkyně neuhradil ničeho.

4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný žalobkyni sdělil výši svých pravidelných výdajů ve výši 2 000 Kč měsíčně a výši čistého příjmu uvedeného spotřebitelem 27 000 Kč, který měla žalobkyně ověřit ve výši 16 000 Kč, s tím, že žalovaný žije se dvěma dalšími osobami.

5. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující)

a žalovaným (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových

a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí spisové značky spisová značka).

11. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru,

že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl

o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které

z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí, jako věřiteli, poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ust. , a že věřitel tyto poměry prověřoval nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z něhož ale nijak nevyplývá, že by žalobkyně skutečně ověřila příjmy žalovaného (výplatními páskami, pracovní smlouvou apod.) ani jeho výdaje (nájemní smlouvou, výpisem z účtu, doklady SIPO apod.). Za situace, kdy se věřitel spokojil s tvrzeními žalovaného o jeho příjmech a výdajích, ale nijak je (konkrétními listinami) neověřil, a to ačkoliv je zřejmé, že výdaje ve výši 2 000 Kč měsíčně jsou u dospělého člověka prakticky nereálné a ačkoliv žalovaný zjevně sděloval vyšší příjem, než který měl být zjištěn, nelze než uzavřít, že věřitel neposuzoval podle ust. úvěruschopnost spotřebitele řádně (viz výše uvedené rozhodnutí NS ČR) a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 2 200 Kč (v řízení nebylo ani tvrzeno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.

15. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 2 200 Kč a neúspěšná co do částky 2 370,45 Kč, tedy žalobkyně byla úspěšná ze 49 % a neúspěšná z 51 %, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, je možno rozhodnutí vykonat.