Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 199/2021-83
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 134.745,89 Kč s přísl.
takto:
I. Řízení o zaplacení částky 4.500 Kč s úrokem 8,25 % p. a. z částky 4.500 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,25 % p. a. z částky 4.500 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 130.245,89 Kč s úrokem 8,49 % p. a. z částky 124.690,44 Kč od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021, 8,25 % p. a. z částky 124.690,44 Kč od 26. 5. 2021 do 21. 6. 2021, 8,25 % p. a. z částky 120.190,44 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,25 % p. a. z částky 130.850,38 Kč od 26. 2. 2021 do 21. 6. 2021 a 8,25 % p. a. z částky 126.350,38 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 48.009 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení o zaplacení částky 4.500 Kč s úrokem 8,25 % p. a. z částky 4.500 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,25 % p. a. z částky 4.500 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, se zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 130.245,89 Kč s úrokem 8,49 % p. a. z částky 124.690,44 Kč od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021, 8,25 % p. a. z částky 124.690,44 Kč od 26. 5. 2021 do 21. 6. 2021, 8,25 % p. a. z částky 120.190,44 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,25 % p. a. z částky 130.850,38 Kč od 26. 2. 2021 do 21. 6. 2021 a 8,25 % p. a. z částky 126.350,38 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 48.009 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne 26. 8. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 130.850,38 Kč, s úrokem ve výši 8,49 % ročně z částky 124.690,44 Kč od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 124.690,44 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 130.850,38 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, a zaplacení částky ve výši 3.895,51 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně (původně společnost právnická osoba) uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalované dne 3. 8. 2018 finanční prostředky ve výši 200.000 Kč. Povinností žalované bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v 60 splátkách po 4.406 Kč. Ve smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 8,49 %. Dále bylo sjednáno měsíční pojistné ve výši 284 Kč. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. V části 5. smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaná poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a naúčtovat žalované jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, až do výše 200.000,00 Kč. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost ze smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 11/ 2020 a 12/ 2020) neuhradila splátku, respektive byla v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne 25. 2. 2021 zesplatněn. V části 5. smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaná se takto zavázala, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V návaznosti na porušení povinností žalované a zesplatnění úvěru bylo žalované dne 25. 2. 2021 zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 130.850,38 Kč. Tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 124.690,44 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 4.307,94 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč (za pozdní úhradu splátky za listopad a prosinec 2020) a dlužného pojistného ve výši 852 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, tedy z částky 129.850,38 Kč ve výši 3.895,51 Kč, a zákonný úrok z prodlení ze zesplatněné dlužné částky ode následujícího po dni zesplatnění úvěru do zaplacení. Žalobkyně uplatňuje smluvní úrok z prodlení po dobu 90 dnů ode dne zesplatnění, tj. od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021 ve výši 8,49 % p. a. a následně ode dne 26. 5. 2021 úrok dle ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 8,25 %. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, byla jí právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.
2. Usnesením ze dne 6. 1. 2022, č. j. 15 C 199/2021 -66, soud podle § 107 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl, že v řízení bude na straně žalobkyně pokračováno se společností právnická osoba, neboť došlo v důsledku fúze k zániku společnosti právnická osoba
3. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila.
4. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4 , příp. § 50 o. s. ř. o. s. ř. , považoval zásilku za doručenou (do domovní schránky žalované byla vložena dne 1. 12. 2022). Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
5. Podáním doručeným soudu dne 7. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s tím, že žalovaná po zesplatnění smlouvy na svůj dluh dne 21. 6. 2021 (pozn. soudu – tedy před podáním žaloby) uhradila částku 4.500 Kč. Tato částka byla podle smlouvy zaúčtována na dlužnou jistinu úvěru. Soud pak postupoval podle § 96 o. s. ř. o. s. ř. a v uvedeném rozsahu řízení zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Předmětem řízení potom zůstala částka 126.350,38 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuta v částce 3.895,51 Kč.
6. Skutečnosti tvrzené v žalobě žalobkyně předně prokázala smlouvou o úvěru, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne datum. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 200.000 Kč s roční úrokovou sazbou 8,49 % a se sjednaným pojištěním od 2. 8. 2018 do 20. 8. 2023 s měsíčním pojistným 284 Kč. Žalovaná se zavázala splatit bance úvěr v 60 měsíčních splátkách po 4.406 Kč do 20. 8. 2023. Pro případ prodlení žalované s plněním závazků byla mj. dohodnuta možnost žalobkyně požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání dluhu, smluvní pokutu 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu a rovněž právo věřitele požadovat vrácení celé nesplacené jistiny s úrokem a jinými dlužnými platbami (v případě nezaplacení 2 měsíčních splátek po sobě nebo 1 splátky déle než 3 měsíce). Po zesplatnění je pak věřitel oprávněn účtovat smluvní pokutu 3 % z nezaplacené jistiny, úroků a pojistného (maximálně 0,1 % denně z částky v prodlení a do výše 200.000 Kč).
7. Podle výpisu z úvěrového účtu žalovaná čerpala úvěr dne 3. 8. 2018 a poslední řádná splátka byla uhrazena dne 20. 9. 2020. Z výpisu se pak podává výše dlužné (žalované) částky, přičemž tuto žalovaná v průběhu řízení nijak nezpochybňovala, ani netvrdil či neprokázal řádné plnění platební povinnosti či její úhradu. Žalovaná částka vč. příslušenství pak sestává z výše uvedených položek (viz bod 1. odůvodnění rozsudku). Na tomto místě lze dodat, že výše dlužných částek byla dokládána formou výpisu z účtu, v němž jsou úplným způsobem uvedeny údaje o provedených splátkách, příp. o výši poplatků, cen, úroků a úroků z prodlení a je běžné, že věřitelé pohledávek ze smluv o úvěru takto v žalobě tvrzenou výši pohledávky prokazují. Soud pak za situace, kdy žalovaná výši žalobkyní požadovaných částek v průběhu celého řízení nijak věcně nezpochybňovala (např. netvrdil, že částky v určitém rozsahu nečerpala nebo, že je zaplatila), tento důkaz akceptoval a výši dlužné částky považoval takto za prokázanou (k tomu srov. např. usnesení NS sp. zn. 32 Cdo 2795/2012 ).
8. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení celé dlužné částky (130.850,38 Kč) do 10 dnů s tím, že žalovaná je i přes opakované výzvy v prodlení s hrazením splátek (uhrazeno bylo pouze 25 splátek) a banka proto využila smluvních podmínek a právo zesplatnit úvěr. Oznámení předcházela výzva k zaplacení dluhu ze dne 15. 1. 2021.
9. Předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2021, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do 7 dnů. Výzva byla podle historie zásilky odeslána žalované dne 3. 5. 2021.
10. Z takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 až 1970 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. V posuzované věci soud uzavřel, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 200.000 Kč, žalovaná však podle obsahu spisu porušil svou platební povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy a řádně nehradila dohodnuté splátky. Věřitel proto úvěr v souladu se dohodnutými smluvními podmínkami zesplatnil a žalované vznikla povinnost uhradit celý zůstatek úvěru s příslušenstvím (smluvním úrokem z prodlení). Nebyly přitom provedeny žádné důkazy (žalovaná ani takové nenavrhla), které by mohly zpochybnit uzavření smlouvy žalovanou, nebo z nichž by vyplývalo, že žalovaná řádně svou platební povinnost plnila. Výše dlužné částky byla zjištěna z výpisu z účtu. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na vyčíslenou smluvní pokutu, kterou si smluvní strany pro případ prodlení s plněním platební povinnosti ve smlouvě dohodli. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalované požadovanou částku zaplatit. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a ve výši podle vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal podmínky pro její prodloužení.
13. Dlužno dodat, že v posuzované věci byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, přičemž se soud rovněž zabýval otázkou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ zákon“). Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Žalobkyně pak k uvedenému v průběhu řízení doložila přehled osobních informací o žalované (z nichž vyplývá, že žalovaná uvedla, že je vdaná, nemá vyživovacích povinností, bydlí ve vlastním domě či bytě, a vydělává na živnostenský list 12.000 Kč, další příjem domácnosti činí 12.000 Kč, výdaje domácnosti celkem 7.000 Kč a splátky úvěrů 4.442 Kč – viz č. l. 27 spisu). Dále byly doloženy výpisy z účtu žalované za období od 1. 4. 2018 do 30. 6. 2018 s konečným zůstatkem 9.669,47 Kč (při příjmech v tomto období celkem cca 630.000 Kč a výdajích cca 650.000 Kč) a úvěrovou zprávu CNCB. Takto zjištěný proces posouzení schopnosti žalované úvěr splácet soud v dané věci považoval za dostačující a průkazný.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , když řízení bylo částečně zastaveno v rozsahu 3,34 % předmětu řízení bez příslušenství (4500: 134.745 * 100), a to nikoliv z důvodů na straně žalované. K zaplacení zpětvzaté částky žalovanou totiž došlo již před zahájením řízení. Žalobkyně tak zavinila v tomto rozsahu zastavení řízení. Soud proto přiznal žalobkyni, jež byla ve zbytku předmětu řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu 96,66 % nákladů řízení. Tyto náklady v částce 49.668,21 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6.738 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 134.745,89 Kč sestávající z částky 6.500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 1. 2023 náhrada 1.479,51 Kč za 126 ujetých km v částce 1.179,51 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,1 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35.479,51 Kč ve výši 7.450,70 Kč. Z toho soud z výše uvedených důvodů přiznal 96,66 %, tedy částku 48.009 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.