Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 381/2022-25

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 74 209,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 26 078,24 Kč za období od datum do datum.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 024 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 024 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení

částky 9 247,48 Kč,

zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 271,48 Kč od datum do datum,

zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 247,48 Kč od datum do zaplacení,

nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč,

a částky 24 937,65 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 26 078,24 Kč za období od [datum] do [datum]. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 024 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 024 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 247,48 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 271,48 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 247,48 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč, a částky 24 937,65 Kč. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 271,48 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 271,48 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 26 078,24 Kč za období od datum do datum, částky 24 937,65 Kč jakožto smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru pronto půjčka číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 988 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vyšla z žalovaným předložených dokladů, z veřejně dostupných údajů (příjmení, insolvenční rejstřík, anonymizováno) a také z prohlášení žalovaného ve smlouvě. Žalovaný na pohledávku žalobkyně zaplatil dvě splátky ve výši 4 988 Kč, a to dne datum a datum. Žalovanému se zavázal hradit spolu s jistinou také sjednaný smluvní úrok ve výši 111,35 % ročně. Žalobkyně vyčíslila smluvní úrok z prodlení z nesplacené části jistiny ve výši 49 271,48 Kč od datum do datum na částku ve výši 26 078,24 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému celkem dvě upomínky a uplatnila nárok na úhradu takto vynaložených nákladů ve výši celkem 900 Kč, tj. za odeslání 2 upomínek po 450 Kč. Podle čl. VI. odst. 3a Smluvních podmínek žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pravidelné měsíční splátky požaduje smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále podle čl. VI. odst. 1 Smluvních podmínek smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 49 271,48 Kč ode dne datum do dne sepsání žaloby, tj. do dne datum, tj. v úhrnné výši Smluvní pokuty tedy ke dni podání žaloby představují částku 24 937,65 Kč.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně svůj nárok částečně zpět co do částky 26 078,24 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od datum do datum. Částečné zpětvzetí žaloby odůvodnila žalobkyně tím, že ačkoliv je přesvědčena o oprávněnosti nároku, rozhodla se žalovaný nárok snížit a dále neuplatňovat kapitalizovaný úrok z prodlení v rámci ochoty ke smírnému řešení.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svou žalobu ve výše uvedeném rozsahu zpět ještě před zahájením jednání, soud v souladu s ustanovením , (dále jen „ “), řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I. zastavil, aniž bylo potřeba podle a 4 zjišťovat souhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru pronto půjčka číslo soud zjistil, že se žalobkyně dne datum zavázala poskytnout žalovanému neúčelově na jeho bankovní účet uvedený v záhlaví smlouvy částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 30 měsíčních splátkách ve výši 4 988 Kč. V záhlaví smlouvy je uveden bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Úroková sazba byla sjednána ve výši 111,35 % ročně. Jako celková výše spotřebitelského úvěru je uvedena částka 149 640 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal dne datum a jeho podpis na smlouvě je úředně ověřen. Smlouva obsahuje v čl. IV odst. 2 a 3 následující prohlášení:„ Klient prohlašuje, že mu byly před uzavřením této Smlouvy úvěrujícím poskytnuty veškeré informace a náležitá vysvětlení, na základě kterých byl schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Klient neshledal žádnou hrozící či existující překážku zabraňující plnění povinností a závazků z této Smlouvy plynoucích. Klient se dále zavazuje neučinit nic, co by mohlo negativním způsobem ovlivnit jeho schopnost úvěr splatit.“ a„ Klient dále prohlašuje, že ohledně jeho osoby nebylo zahájeno insolvenční řízení a že ke dni podpisu této smlouvy nejsou splněny podmínky pro podání insolvenčního návrhu. Klient dále prohlašuje, že proti němu není vedeno exekuční řízení či řízení o výkonu rozhodnutí a zahájení takového řízení ani nehrozí.“

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný dne datum podepsal formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje popis základních vlastností spotřebitelského úvěru a náklady spotřebitelského úvěru.

8. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru pronto půjčka soud zjistil, že čl. IV upravuje následky porušení povinností. Podle odst. 2 písm. a) v případě prodlení žalovaného s úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 499 Kč (maximálně však 2 999 Kč za rok), souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Nebudou-li dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě dle odst. 1 tohoto článku, dojde k zesplatnění - žalovaný je v takovém případě povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s níž je v prodlení.

9. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný měl hradit 30 splátek ve výši 4 988 Kč. První splátku měl uhradit datum, poslední datum. V souhrnu měl uhradit 149 640 Kč.

10. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet č. bankovní účet dne datum částku 50 000 Kč.

11. Z úvěrové zprávy NRKI - BRKI soud zjistil, že žalovaný měl ke dni datum dva existující úvěry, a to krátkodobý osobní úvěr ve výši 30 750 Kč s datem ukončení datum a dále dlouhodobý úvěr s jistinou úvěru 25 000 Kč, měsíční splátkou 3 502 Kč a dosud nesplacenou výší 16 342 Kč, s jejímž plněním byl v prodlení.

12. Z lustrace v centrální evidenci exekucí soud zjistil, že žalobkyně dne datum provedla lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí s tím, že žalovaný nemá žádné aktivní exekuční řízení.

13. Ze mzdového lístku (č. l. 17) soud zjistil, že žalovanému v červenci 2020 vzniklo právo na výplatu mzdy v čisté výši 29 702 Kč a žalovanému bylo poukázáno na účet 29 470 Kč.

14. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného zesplatnila pohledávku v celém rozsahu ke dni datum. Odeslání dopisu nebylo doloženo.

15. Z upomínek č. I., č. II., č. III. soud zjistil, že žalobkyně dne datum, dne datum a dne datum sepsala upomínky k úhradě dlužné pohledávky. Odeslání upomínek nebylo doloženo.

16. Z předžalobní upomínky ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla dne datum odeslána výzva k plnění, a to ve lhůtě 14 dní od odeslání dopisu, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.

17. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 30 měsíčních splátkách ve výši 4 988 Kč. Uvedená částka byla žalobkyní poskytnuta žalovanému na jeho bankovní účet. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, provedených lustrací a mzdového lístku pro období červenec 2020. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou odeslanou dne datum, a to ve lhůtě 14 dní od odeslání.

18. Podle , (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

22. Podle o. z. věty první , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

23. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava , o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“

25. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)

26. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl informace o své mzdě, na základě nichž bylo možno posoudit jeho úvěruschopnost s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě lustrací žalovaného v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a NRKI-BRKI. Pokud jde o příjmy žalovaného, žalobkyně předložila pouze jediný mzdový lístek, a to za období červenec 2020. Jde tedy o nedostatečně krátké a neaktuální období, když v říjnu 2020 musel mít žalovaný k dispozici mzdový lístek nejméně také za období srpen 2020. Výdaje žalovaného žalobkyně dle svých tvrzení nezkoumala vůbec. Provedené lustrace v dostupných databázích nejsou pro splnění zákonné povinnosti dostatečné, neboť úvěrující má podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru primárně vycházet z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Není zřejmé, jak žalobkyně vyhodnotila informaci vyplývající z úvěrové zprávy, že žalovaný má dva existující úvěry a má platit splátky v měsíční výši částka a blíží se splatnost krátkodobého úvěru ve výši částka. Ačkoliv žalovaný neměl splaceny dosavadní závazky ve výši přesahující jeho měsíční příjem, poskytla mu žalobkyně bez pečlivého zkoumání jeho výdajů další úvěr v nezanedbatelné výši. Prohlášení žalovaného v čl. VI odst. 2 a 3 smlouvy o úvěru řádné zkoumání úvěruschopnosti nenahrazují a argumentace žalobkyně v tomto směru s ohledem na úpravu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je zcela nepřiléhavá. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy ani výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

27. S ohledem na shora popsané shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle , o spotřebitelském úvěru. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních ( o. z.).

28. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. o. z. ve spojení se speciálním ustanovením věty třetí , o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný na svou obranu netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni na předmětnou pohledávku cokoliv uhradil. Žalobkyně uvedla, že jí žalovaný uhradil dvě splátky ve výši 4 988 Kč, tedy celkem 9 976 Kč. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit 40 024 Kč.

29. Podle je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokázal ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 40 024 Kč ve smyslu ustanovení , a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému datum odeslán. Za použití právní domněnky v  se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 14 dní od odeslání, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena Žalobkyně se domáhala úroků z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení.

30. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením ve spojení s  věty první , podle nichž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 45 370,49 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 62 877,55 Kč (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku a části nároku, ohledně kterého bylo řízení zastaveno pro procesní zavinění žalobkyně). Žalovaný tak byl v řízení převážně úspěšný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.