Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 171/2022-77

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: zaplacení 39 269,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 578 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 578 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 35 691,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 269,84 Kč od 1. 2. 2022 do 9. 3. 2022, z částky 35 691,84 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 686,58 Kč, úrok 22,68 % ročně z částky 39 269,84 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 578 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 578 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 35 691,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 269,84 Kč od 1. 2. 2022 do 9. 3. 2022, z částky 35 691,84 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 686,58 Kč, úrok 22,68 % ročně z částky 39 269,84 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou a jejím doplněním domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 269,84 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne datum podal Žádost o revolvingový úvěr číslo uvedl údaje o své osobě a zaměstnání včetně příjmů a výdajů. Žádosti právnická osoba anonymizována tři slova (dále jen banka) vyhověla a akceptovala. Na základě akceptace žádosti došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru číslo v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr číslo s úvěrovým rámcem ve výši 70 000 Kč. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal celkovou částku 69 430 Kč (částku 33 489 Kč dne 22.12. 2019, částku 14 000 Kč dne 13.1 2020, částku 941 Kč dne 14.1 2020, částku 5 000 Kč dne 15.1. 2020, částku 10 000 Kč dne 17. 1. 2020, částku 5 000 Kč dne 22.1. 2020, částku 1 000 Kč dne 27. 1. 2020). Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr v měsíčních splátkách, žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31. 1. 2022. Žalovaný na úvěr uhradil 62 852Kč (částku 16 864 Kč dne 5.6. 2020, částku 4 600 Kč dne 9. 7. 2020, částku 7 300 Kč dne 2. 9. 2020, částku 4 020 Kč dne 5. 11. 2020, částku 3 100 Kč dne 6. 11. 2020, částku 6 700 Kč dne 12. 1. 2021, částku 3 600 Kč dne 18. 2. 2021, částku 2 600 Kč dne 9. 3. 2021, částku 5 686 Kč dne 10. 5. 2021, částku 8 400 Kč dne 27. 7. 2021. Žalovanou částku 39 269,84Kč tvoří neuhrazená jistina ve výši 37 422,94 Kč, poplatky ve výši 600Kč (náklady na vymáhání) a smluvní pokuty ve výši 368 Kč (ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení), pojistné ve výši 878,90Kč (ve výši 7,99 % z měsíční částky splátky úvěru). Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 3 686,58Kč (22,68 % ročně od 23. 12. 2019 do 31. 1. 2022), zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 39 269,84Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení a úrok 22,68 % ročně z 39 269,84 od 1. 2. 2022 do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba a.s. a právnická osoba anonymizována tři slova.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.

3. Usnesením soud č.j. -69 ze dne 23. 11. 2022 bylo řízení v části kapitalizovaného úroku od 23. 12. 2019 do 31. 1. 2022 v rozsahu částky ve výši 3 000 Kč zastaveno, když žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, neboť po podané žalobě žalovaný na svůj dluh uhradil dne 12. 5. 2022 částku 3 000 Kč, která byla započtena žalobkyní na kapitalizované smluvní úroky.

4. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti žalobkyně, která omluvila svou neúčast u jednání nařízené na den datum a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez její přítomnosti.

5. Žalovaný při jednání soudu uvedl, že při uzavření smlouvy předložil občanský průkaz, řidičský průkaz, jiné doklady jako je pracovní smlouva, výplatní pásky, výpisy z účtu, mzdové listy, doklady ke svým výdajům nepředkládal, nebyly nikým požadovány, bydlel v pronájmu, rovněž nájemní smlouvu po něm nikdo nepožadoval. Potvrdil, že po podání žaloby zaplatil žalobkyni 3 000 Kč. Ke svým poměrům uvedl, že je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, pracuje jako OSVČ v oboru zedník, s příjmem 30 – 40 000 Kč čistého měsíčně, bydlí v pronájmu, jeho výdaje na bydlení činí 16 000 Kč.

6. Z žádosti - smlouvy o revolvingovém úvěru číslo rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb, dodatku čl. 18 k rámcové smlouvě č. spisová značka, úplného znění rámcové smlouvy /pojistky č. spisová značka, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dopisu z 27. 12. 2019, základní informace o úvěru a jeho splácení, čerpání úvěru, produktových podmínek pro revolvingové úvěry, všeobecných obchodních podmínek, sazebníku pro úvěry, změny rozsahu krytí plnění a ceny pojištění ze dne 22. 3. 2021, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že se banka (původní věřitel) zavázala poskytnout žalovanému jako klientovi revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 70 000 Kč s výší úrokové sazby 22,68 % ročně, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč. V žádosti /smlouvě o revolvingový úvěr je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán, čistý měsíční příjem činí 23 000 Kč, příjem domácnosti ve výši 45 000 Kč, žije s družkou, bydlení v nájmu, celkové náklady v e výši 10 000 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet) ve výši 3 800 Kč. Z výpisu úvěru vyplývá čerpání úvěru v celkové výši 69 430 Kč. Dopisem ze dne 27. 12. 2021 banka odstoupila od úvěrové smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne 25. 2. 2021 o postoupení pohledávky. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 3. 3. 2022 předané k poštovní přepravě dle podacího listu dne datum byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně s upozorněním na možnost soudního vymáhání.

7. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení a též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalovaného ohledně výše příjmu. Nebyly ověřovány faktické výdaje žalovaného spojené s bydlením (např. dokladem SIPO, nájemní smlouva) a další výdaje (např. výpisem z účtu). Žádné doklady o příjmech a výdajích žalovaného z důvodu prověření úvěruschopnosti nebyly předloženy soudu ani při uzavírání smlouvy. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , kdy soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil (např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka, daňovým přiznáním apod.). Poskytovatel úvěru je povinen zkoumat nejen příjmy, ale i výdaje zájemce o úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

9. Z dokladů, které žalobkyně předložila je zřejmé, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobkyně vycházel z příjmu žalovaného u zaměstnavatele, jeho osobních a rodinných poměrů deklarovaných žalovaný. Žádné doklady k těmto tvrzením, k příjmům a výdajům vynakládaným žalovaným nebyly doloženy a nebyly vyžadovány. Uvedené bylo zjištěno i z vyjádření žalovaného při jednání soudu. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V souladu s ustanovením poskytuje soud poučení zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného a schopnosti úvěr splácet, o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. V projednávané věci bylo doloženo čerpání peněžních prostředků ve výši 69 430 Kč, žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 62 852 Kč a po podání žaloby 3 000 Kč, bezdůvodné obohacení činí rozdíl těchto částek tedy 3 578 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, když tento nárok má oporu v ustanovení ve výši dle V případě neplatné smlouvy z ní účastníci nemohou vyvozovat žádná práva a povinnosti, které by s ní byly jinak spojeny, tedy i prodlení. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné jistiny od 10. 3. 2022, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení jistiny dopisem ze dne 3. 3. 2022 podaným k poštovní přepravě dne datum. V souladu s ustanovením se má se za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

10. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění ( )

11. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením V řízení tak byl převážně úspěšný žalovaný v rozsahu 81,78 %, který náhradu nákladů řízení nepožadoval, když mu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.